Do Řecka se vrací inspektoři, odbory se vzpírají

Atény – Do Řecka se vrátila inspekce věřitelů, konkrétně zástupci Mezinárodního měnového fondu, Evropské komise a Evropské centrální banky. Začátkem měsíce se z Atén kontroloři stáhli, když zjistili, že země neplní svoje závazky. Řecká vláda ale minulý týden oznámila další škrty a propouštění státních zaměstnanců. Přítomnost inspekce má zemi pomoci dostat se k další části peněz z loňského záchranného balíku. Na věřitele však čekalo nemilé překvapení. Setkali se totiž s tvrdým odporem úředníků, kteří blokují vstup do budovy ministerstva financí a dalších státních úřadů. „Vezměte si svůj úvěr a jděte!“ Takovým heslem vítali nespokojení odboráři auditory.

Slova eurokomisaře pro měnové záležitosti Olliho Rehna směrem k Řecku zní jasně - Řecko má poslední šanci zachránit svou ekonomiku před krachem. Aby země dostala další peníze z finanční pomoci, musí splnit všechna kritéria, která po něm požadují země eurozóny. Toho si je vláda premiéra Papandrea vědoma, a tak hodlá propouštět a chce zavést daň z nemovitosti. 

Jorgos Papandreu, řecký premiér

„Rozumím našim evropským sousedům. Proč by měli zachraňovat někoho, kdo dělal v minulosti chyby. Není to ale investice do minulých selhání, ale pro budoucí úspěch.“

Papandreu dnes vyzval ministry své vlády k většímu úsilí, aby země splnila podmínky dohodnuté s věřiteli. „Postupujeme tak rychle, jak je to jen možné, abychom vše dokončili. Nesmíte dopustit, aby ve vaší oblasti docházelo k průtahům,“ řekl premiér. Ten by se měl v pátek v Paříži sejít s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym a jednat s ním právě o dluhové krizi v eurozóně.

Kabinet nicméně dnes odložil rozhodnutí o jednom opatření, které ohlásil minulý týden. Jde o příslib, že Řecko desítky tisíc zaměstnanců státní správy přesune do takzvané pracovní zálohy, kdy nebudou chodit do práce, a později zřejmě propustí. „Podrobnosti musíme projednat s 'trojkou',“ uvedl mluvčí vlády Ilias Mosialos.

Řecko potřebuje příští měsíc získat dalších osm miliard eur z dohodnuté finanční pomoci, jinak mu dojdou peníze. Země eurozóny si už pohrávají s myšlenkou, že Řecku odpustí polovinu z dluhu 330 miliard eur a objem evropského záchranného fondu navýší až na 2 biliony eur. Podle hlavního ekonoma společnosti Patria Finance Davida Marka by odpuštění dluhů Řecku mohlo celou situaci stabilizovat. Trhy už ale Řecku delší dobu nevěří a ani evropským léčebným postupům. Zatím se totiž jen mluví a záchrana nemocného pacienta je pořád v nedohlednu.

Odboráři auditory v zemi nechtějí

Zaměstnancům řecké vlády se další plány na škrtání nezamlouvají. Až dvě stě odborářů blokuje od rána vchod do ministerstva financí a dalších úřadů. Podobné protesty se podle agentury Reuters odehrávají před ministerstvy vnitra, spravedlnosti, práce, zdravotnictví i zemědělství. Řecký ministr financí Evangelos Venizelos tak byl nucen se zástupci mise jednat na jiném místě. Odboráři navíc hrozí, že inspektory do budov úřadů nepustí ani zítra. Zástupci odborové organizace ADEDY tvrdí, že lidé už další úspory nesnesou. „Cítíme politický tlak na to, aby se úsporná opatření zrušila, a trojice v čele s Evropskou centrální bankou odešla z Řecka pryč. To, co se děje, nás povede jenom k chudobě - jak nás, co pracujeme pro stát, tak lidi ze soukromého sektoru,“ dokresluje atmosféru v Aténách vyjádření odboráře Yannise Arkádia. 

Odborář Iliasd Iliopoulos:

„Zaměstnanci ministerstev mají obavy, společnost má obavy. Tahle vláda dělá barbarská a násilná rozhodnutí. Tohle už je varování. Doufám, že tentokrát nás vyslyší a zastaví tuhle katastrofální politiku.“

Nespokojení Řekové
Zdroj: ISIFA/EPA/Alexandros Beltes

„Dnes dochází k okupaci. Do naší země se vrací 'trojka' a nás čekají nová barbarská opatření,“ uvedli odboráři. Ti chtějí v nadcházejících týdnech protestní akce vystupňovat, což může nepříznivě ovlivnit rozhodování poslanců. Další úspory, které schválil kabinet, totiž čekají na schválení v parlamentu.

K vyhlídkám Řecka se vyjádřili analytici konzultační společnosti Ernst & Young, kteří ve své čtvrtletní zprávě posuzovali stav celé eurozóny. Podle Ernst & Young se zdá, že bankrot Řecka je nevyhnutelný, navíc se prý výrazně zvýšila pravděpodobnost, že eurozóna směřuje k další recesi. Podle analytiků je klíčové, kdy ke státnímu bankrotu Řecka dojde a jaký bude mít průběh. Dluhová krize v eurozóně prý nevykazuje žádné známky toho, že by polevovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...