Do Řecka se vrací inspektoři, odbory se vzpírají

Atény – Do Řecka se vrátila inspekce věřitelů, konkrétně zástupci Mezinárodního měnového fondu, Evropské komise a Evropské centrální banky. Začátkem měsíce se z Atén kontroloři stáhli, když zjistili, že země neplní svoje závazky. Řecká vláda ale minulý týden oznámila další škrty a propouštění státních zaměstnanců. Přítomnost inspekce má zemi pomoci dostat se k další části peněz z loňského záchranného balíku. Na věřitele však čekalo nemilé překvapení. Setkali se totiž s tvrdým odporem úředníků, kteří blokují vstup do budovy ministerstva financí a dalších státních úřadů. „Vezměte si svůj úvěr a jděte!“ Takovým heslem vítali nespokojení odboráři auditory.

Slova eurokomisaře pro měnové záležitosti Olliho Rehna směrem k Řecku zní jasně - Řecko má poslední šanci zachránit svou ekonomiku před krachem. Aby země dostala další peníze z finanční pomoci, musí splnit všechna kritéria, která po něm požadují země eurozóny. Toho si je vláda premiéra Papandrea vědoma, a tak hodlá propouštět a chce zavést daň z nemovitosti. 

Jorgos Papandreu, řecký premiér

„Rozumím našim evropským sousedům. Proč by měli zachraňovat někoho, kdo dělal v minulosti chyby. Není to ale investice do minulých selhání, ale pro budoucí úspěch.“

Papandreu dnes vyzval ministry své vlády k většímu úsilí, aby země splnila podmínky dohodnuté s věřiteli. „Postupujeme tak rychle, jak je to jen možné, abychom vše dokončili. Nesmíte dopustit, aby ve vaší oblasti docházelo k průtahům,“ řekl premiér. Ten by se měl v pátek v Paříži sejít s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym a jednat s ním právě o dluhové krizi v eurozóně.

Kabinet nicméně dnes odložil rozhodnutí o jednom opatření, které ohlásil minulý týden. Jde o příslib, že Řecko desítky tisíc zaměstnanců státní správy přesune do takzvané pracovní zálohy, kdy nebudou chodit do práce, a později zřejmě propustí. „Podrobnosti musíme projednat s 'trojkou',“ uvedl mluvčí vlády Ilias Mosialos.

Řecko potřebuje příští měsíc získat dalších osm miliard eur z dohodnuté finanční pomoci, jinak mu dojdou peníze. Země eurozóny si už pohrávají s myšlenkou, že Řecku odpustí polovinu z dluhu 330 miliard eur a objem evropského záchranného fondu navýší až na 2 biliony eur. Podle hlavního ekonoma společnosti Patria Finance Davida Marka by odpuštění dluhů Řecku mohlo celou situaci stabilizovat. Trhy už ale Řecku delší dobu nevěří a ani evropským léčebným postupům. Zatím se totiž jen mluví a záchrana nemocného pacienta je pořád v nedohlednu.

Odboráři auditory v zemi nechtějí

Zaměstnancům řecké vlády se další plány na škrtání nezamlouvají. Až dvě stě odborářů blokuje od rána vchod do ministerstva financí a dalších úřadů. Podobné protesty se podle agentury Reuters odehrávají před ministerstvy vnitra, spravedlnosti, práce, zdravotnictví i zemědělství. Řecký ministr financí Evangelos Venizelos tak byl nucen se zástupci mise jednat na jiném místě. Odboráři navíc hrozí, že inspektory do budov úřadů nepustí ani zítra. Zástupci odborové organizace ADEDY tvrdí, že lidé už další úspory nesnesou. „Cítíme politický tlak na to, aby se úsporná opatření zrušila, a trojice v čele s Evropskou centrální bankou odešla z Řecka pryč. To, co se děje, nás povede jenom k chudobě - jak nás, co pracujeme pro stát, tak lidi ze soukromého sektoru,“ dokresluje atmosféru v Aténách vyjádření odboráře Yannise Arkádia. 

Odborář Iliasd Iliopoulos:

„Zaměstnanci ministerstev mají obavy, společnost má obavy. Tahle vláda dělá barbarská a násilná rozhodnutí. Tohle už je varování. Doufám, že tentokrát nás vyslyší a zastaví tuhle katastrofální politiku.“

Nespokojení Řekové
Zdroj: ISIFA/EPA/Alexandros Beltes

„Dnes dochází k okupaci. Do naší země se vrací 'trojka' a nás čekají nová barbarská opatření,“ uvedli odboráři. Ti chtějí v nadcházejících týdnech protestní akce vystupňovat, což může nepříznivě ovlivnit rozhodování poslanců. Další úspory, které schválil kabinet, totiž čekají na schválení v parlamentu.

K vyhlídkám Řecka se vyjádřili analytici konzultační společnosti Ernst & Young, kteří ve své čtvrtletní zprávě posuzovali stav celé eurozóny. Podle Ernst & Young se zdá, že bankrot Řecka je nevyhnutelný, navíc se prý výrazně zvýšila pravděpodobnost, že eurozóna směřuje k další recesi. Podle analytiků je klíčové, kdy ke státnímu bankrotu Řecka dojde a jaký bude mít průběh. Dluhová krize v eurozóně prý nevykazuje žádné známky toho, že by polevovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a energií stoupají, řadu domácností nutí šetřit

Velkoobchodní ceny plynu a elektřiny stoupají. To se postupně začíná propisovat do ceníků pro spotřebitele. Hlavně u nově uzavíraných smluv. Drahé energie tak znovu nutí řadu domácností šetřit. Část z nich ceny elektřiny a zemního plynu fixuje. Další se snaží získat výhodnější nabídku změnou dodavatele.
před 3 hhodinami

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv. Napadli i delegaci EU

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoEvropa je rozdělená, říká k emisním povolenkám Nerudová. Pokorná Jermanová mluví o rozcestí

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 21 hhodinami

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
16. 10. 2026‌‌

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
16. 10. 2026Aktualizováno16. 10. 2026‌‌

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
16. 10. 2026‌‌

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
16. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.