Do Řecka se vrací inspektoři, odbory se vzpírají

Atény – Do Řecka se vrátila inspekce věřitelů, konkrétně zástupci Mezinárodního měnového fondu, Evropské komise a Evropské centrální banky. Začátkem měsíce se z Atén kontroloři stáhli, když zjistili, že země neplní svoje závazky. Řecká vláda ale minulý týden oznámila další škrty a propouštění státních zaměstnanců. Přítomnost inspekce má zemi pomoci dostat se k další části peněz z loňského záchranného balíku. Na věřitele však čekalo nemilé překvapení. Setkali se totiž s tvrdým odporem úředníků, kteří blokují vstup do budovy ministerstva financí a dalších státních úřadů. „Vezměte si svůj úvěr a jděte!“ Takovým heslem vítali nespokojení odboráři auditory.

Slova eurokomisaře pro měnové záležitosti Olliho Rehna směrem k Řecku zní jasně - Řecko má poslední šanci zachránit svou ekonomiku před krachem. Aby země dostala další peníze z finanční pomoci, musí splnit všechna kritéria, která po něm požadují země eurozóny. Toho si je vláda premiéra Papandrea vědoma, a tak hodlá propouštět a chce zavést daň z nemovitosti. 

Jorgos Papandreu, řecký premiér

„Rozumím našim evropským sousedům. Proč by měli zachraňovat někoho, kdo dělal v minulosti chyby. Není to ale investice do minulých selhání, ale pro budoucí úspěch.“

Papandreu dnes vyzval ministry své vlády k většímu úsilí, aby země splnila podmínky dohodnuté s věřiteli. „Postupujeme tak rychle, jak je to jen možné, abychom vše dokončili. Nesmíte dopustit, aby ve vaší oblasti docházelo k průtahům,“ řekl premiér. Ten by se měl v pátek v Paříži sejít s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym a jednat s ním právě o dluhové krizi v eurozóně.

Kabinet nicméně dnes odložil rozhodnutí o jednom opatření, které ohlásil minulý týden. Jde o příslib, že Řecko desítky tisíc zaměstnanců státní správy přesune do takzvané pracovní zálohy, kdy nebudou chodit do práce, a později zřejmě propustí. „Podrobnosti musíme projednat s 'trojkou',“ uvedl mluvčí vlády Ilias Mosialos.

Řecko potřebuje příští měsíc získat dalších osm miliard eur z dohodnuté finanční pomoci, jinak mu dojdou peníze. Země eurozóny si už pohrávají s myšlenkou, že Řecku odpustí polovinu z dluhu 330 miliard eur a objem evropského záchranného fondu navýší až na 2 biliony eur. Podle hlavního ekonoma společnosti Patria Finance Davida Marka by odpuštění dluhů Řecku mohlo celou situaci stabilizovat. Trhy už ale Řecku delší dobu nevěří a ani evropským léčebným postupům. Zatím se totiž jen mluví a záchrana nemocného pacienta je pořád v nedohlednu.

Odboráři auditory v zemi nechtějí

Zaměstnancům řecké vlády se další plány na škrtání nezamlouvají. Až dvě stě odborářů blokuje od rána vchod do ministerstva financí a dalších úřadů. Podobné protesty se podle agentury Reuters odehrávají před ministerstvy vnitra, spravedlnosti, práce, zdravotnictví i zemědělství. Řecký ministr financí Evangelos Venizelos tak byl nucen se zástupci mise jednat na jiném místě. Odboráři navíc hrozí, že inspektory do budov úřadů nepustí ani zítra. Zástupci odborové organizace ADEDY tvrdí, že lidé už další úspory nesnesou. „Cítíme politický tlak na to, aby se úsporná opatření zrušila, a trojice v čele s Evropskou centrální bankou odešla z Řecka pryč. To, co se děje, nás povede jenom k chudobě - jak nás, co pracujeme pro stát, tak lidi ze soukromého sektoru,“ dokresluje atmosféru v Aténách vyjádření odboráře Yannise Arkádia. 

Odborář Iliasd Iliopoulos:

„Zaměstnanci ministerstev mají obavy, společnost má obavy. Tahle vláda dělá barbarská a násilná rozhodnutí. Tohle už je varování. Doufám, že tentokrát nás vyslyší a zastaví tuhle katastrofální politiku.“

Nespokojení Řekové
Zdroj: ISIFA/EPA/Alexandros Beltes

„Dnes dochází k okupaci. Do naší země se vrací 'trojka' a nás čekají nová barbarská opatření,“ uvedli odboráři. Ti chtějí v nadcházejících týdnech protestní akce vystupňovat, což může nepříznivě ovlivnit rozhodování poslanců. Další úspory, které schválil kabinet, totiž čekají na schválení v parlamentu.

K vyhlídkám Řecka se vyjádřili analytici konzultační společnosti Ernst & Young, kteří ve své čtvrtletní zprávě posuzovali stav celé eurozóny. Podle Ernst & Young se zdá, že bankrot Řecka je nevyhnutelný, navíc se prý výrazně zvýšila pravděpodobnost, že eurozóna směřuje k další recesi. Podle analytiků je klíčové, kdy ke státnímu bankrotu Řecka dojde a jaký bude mít průběh. Dluhová krize v eurozóně prý nevykazuje žádné známky toho, že by polevovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 14 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 14 hhodinami

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
před 16 hhodinami

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánovčera v 19:46

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánovčera v 17:41

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánovčera v 16:54

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04
Načítání...