Do Řecka se vrací inspektoři, odbory se vzpírají

Atény – Do Řecka se vrátila inspekce věřitelů, konkrétně zástupci Mezinárodního měnového fondu, Evropské komise a Evropské centrální banky. Začátkem měsíce se z Atén kontroloři stáhli, když zjistili, že země neplní svoje závazky. Řecká vláda ale minulý týden oznámila další škrty a propouštění státních zaměstnanců. Přítomnost inspekce má zemi pomoci dostat se k další části peněz z loňského záchranného balíku. Na věřitele však čekalo nemilé překvapení. Setkali se totiž s tvrdým odporem úředníků, kteří blokují vstup do budovy ministerstva financí a dalších státních úřadů. „Vezměte si svůj úvěr a jděte!“ Takovým heslem vítali nespokojení odboráři auditory.

Slova eurokomisaře pro měnové záležitosti Olliho Rehna směrem k Řecku zní jasně - Řecko má poslední šanci zachránit svou ekonomiku před krachem. Aby země dostala další peníze z finanční pomoci, musí splnit všechna kritéria, která po něm požadují země eurozóny. Toho si je vláda premiéra Papandrea vědoma, a tak hodlá propouštět a chce zavést daň z nemovitosti. 

Jorgos Papandreu, řecký premiér

„Rozumím našim evropským sousedům. Proč by měli zachraňovat někoho, kdo dělal v minulosti chyby. Není to ale investice do minulých selhání, ale pro budoucí úspěch.“

Papandreu dnes vyzval ministry své vlády k většímu úsilí, aby země splnila podmínky dohodnuté s věřiteli. „Postupujeme tak rychle, jak je to jen možné, abychom vše dokončili. Nesmíte dopustit, aby ve vaší oblasti docházelo k průtahům,“ řekl premiér. Ten by se měl v pátek v Paříži sejít s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym a jednat s ním právě o dluhové krizi v eurozóně.

Kabinet nicméně dnes odložil rozhodnutí o jednom opatření, které ohlásil minulý týden. Jde o příslib, že Řecko desítky tisíc zaměstnanců státní správy přesune do takzvané pracovní zálohy, kdy nebudou chodit do práce, a později zřejmě propustí. „Podrobnosti musíme projednat s 'trojkou',“ uvedl mluvčí vlády Ilias Mosialos.

Řecko potřebuje příští měsíc získat dalších osm miliard eur z dohodnuté finanční pomoci, jinak mu dojdou peníze. Země eurozóny si už pohrávají s myšlenkou, že Řecku odpustí polovinu z dluhu 330 miliard eur a objem evropského záchranného fondu navýší až na 2 biliony eur. Podle hlavního ekonoma společnosti Patria Finance Davida Marka by odpuštění dluhů Řecku mohlo celou situaci stabilizovat. Trhy už ale Řecku delší dobu nevěří a ani evropským léčebným postupům. Zatím se totiž jen mluví a záchrana nemocného pacienta je pořád v nedohlednu.

Odboráři auditory v zemi nechtějí

Zaměstnancům řecké vlády se další plány na škrtání nezamlouvají. Až dvě stě odborářů blokuje od rána vchod do ministerstva financí a dalších úřadů. Podobné protesty se podle agentury Reuters odehrávají před ministerstvy vnitra, spravedlnosti, práce, zdravotnictví i zemědělství. Řecký ministr financí Evangelos Venizelos tak byl nucen se zástupci mise jednat na jiném místě. Odboráři navíc hrozí, že inspektory do budov úřadů nepustí ani zítra. Zástupci odborové organizace ADEDY tvrdí, že lidé už další úspory nesnesou. „Cítíme politický tlak na to, aby se úsporná opatření zrušila, a trojice v čele s Evropskou centrální bankou odešla z Řecka pryč. To, co se děje, nás povede jenom k chudobě - jak nás, co pracujeme pro stát, tak lidi ze soukromého sektoru,“ dokresluje atmosféru v Aténách vyjádření odboráře Yannise Arkádia. 

Odborář Iliasd Iliopoulos:

„Zaměstnanci ministerstev mají obavy, společnost má obavy. Tahle vláda dělá barbarská a násilná rozhodnutí. Tohle už je varování. Doufám, že tentokrát nás vyslyší a zastaví tuhle katastrofální politiku.“

Nespokojení Řekové
Zdroj: ISIFA/EPA/Alexandros Beltes

„Dnes dochází k okupaci. Do naší země se vrací 'trojka' a nás čekají nová barbarská opatření,“ uvedli odboráři. Ti chtějí v nadcházejících týdnech protestní akce vystupňovat, což může nepříznivě ovlivnit rozhodování poslanců. Další úspory, které schválil kabinet, totiž čekají na schválení v parlamentu.

K vyhlídkám Řecka se vyjádřili analytici konzultační společnosti Ernst & Young, kteří ve své čtvrtletní zprávě posuzovali stav celé eurozóny. Podle Ernst & Young se zdá, že bankrot Řecka je nevyhnutelný, navíc se prý výrazně zvýšila pravděpodobnost, že eurozóna směřuje k další recesi. Podle analytiků je klíčové, kdy ke státnímu bankrotu Řecka dojde a jaký bude mít průběh. Dluhová krize v eurozóně prý nevykazuje žádné známky toho, že by polevovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 6 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 13 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 13 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...