Do Řecka se vrací inspektoři, odbory se vzpírají

Atény – Do Řecka se vrátila inspekce věřitelů, konkrétně zástupci Mezinárodního měnového fondu, Evropské komise a Evropské centrální banky. Začátkem měsíce se z Atén kontroloři stáhli, když zjistili, že země neplní svoje závazky. Řecká vláda ale minulý týden oznámila další škrty a propouštění státních zaměstnanců. Přítomnost inspekce má zemi pomoci dostat se k další části peněz z loňského záchranného balíku. Na věřitele však čekalo nemilé překvapení. Setkali se totiž s tvrdým odporem úředníků, kteří blokují vstup do budovy ministerstva financí a dalších státních úřadů. „Vezměte si svůj úvěr a jděte!“ Takovým heslem vítali nespokojení odboráři auditory.

Slova eurokomisaře pro měnové záležitosti Olliho Rehna směrem k Řecku zní jasně - Řecko má poslední šanci zachránit svou ekonomiku před krachem. Aby země dostala další peníze z finanční pomoci, musí splnit všechna kritéria, která po něm požadují země eurozóny. Toho si je vláda premiéra Papandrea vědoma, a tak hodlá propouštět a chce zavést daň z nemovitosti. 

Jorgos Papandreu, řecký premiér

„Rozumím našim evropským sousedům. Proč by měli zachraňovat někoho, kdo dělal v minulosti chyby. Není to ale investice do minulých selhání, ale pro budoucí úspěch.“

Papandreu dnes vyzval ministry své vlády k většímu úsilí, aby země splnila podmínky dohodnuté s věřiteli. „Postupujeme tak rychle, jak je to jen možné, abychom vše dokončili. Nesmíte dopustit, aby ve vaší oblasti docházelo k průtahům,“ řekl premiér. Ten by se měl v pátek v Paříži sejít s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym a jednat s ním právě o dluhové krizi v eurozóně.

Kabinet nicméně dnes odložil rozhodnutí o jednom opatření, které ohlásil minulý týden. Jde o příslib, že Řecko desítky tisíc zaměstnanců státní správy přesune do takzvané pracovní zálohy, kdy nebudou chodit do práce, a později zřejmě propustí. „Podrobnosti musíme projednat s 'trojkou',“ uvedl mluvčí vlády Ilias Mosialos.

Řecko potřebuje příští měsíc získat dalších osm miliard eur z dohodnuté finanční pomoci, jinak mu dojdou peníze. Země eurozóny si už pohrávají s myšlenkou, že Řecku odpustí polovinu z dluhu 330 miliard eur a objem evropského záchranného fondu navýší až na 2 biliony eur. Podle hlavního ekonoma společnosti Patria Finance Davida Marka by odpuštění dluhů Řecku mohlo celou situaci stabilizovat. Trhy už ale Řecku delší dobu nevěří a ani evropským léčebným postupům. Zatím se totiž jen mluví a záchrana nemocného pacienta je pořád v nedohlednu.

Odboráři auditory v zemi nechtějí

Zaměstnancům řecké vlády se další plány na škrtání nezamlouvají. Až dvě stě odborářů blokuje od rána vchod do ministerstva financí a dalších úřadů. Podobné protesty se podle agentury Reuters odehrávají před ministerstvy vnitra, spravedlnosti, práce, zdravotnictví i zemědělství. Řecký ministr financí Evangelos Venizelos tak byl nucen se zástupci mise jednat na jiném místě. Odboráři navíc hrozí, že inspektory do budov úřadů nepustí ani zítra. Zástupci odborové organizace ADEDY tvrdí, že lidé už další úspory nesnesou. „Cítíme politický tlak na to, aby se úsporná opatření zrušila, a trojice v čele s Evropskou centrální bankou odešla z Řecka pryč. To, co se děje, nás povede jenom k chudobě - jak nás, co pracujeme pro stát, tak lidi ze soukromého sektoru,“ dokresluje atmosféru v Aténách vyjádření odboráře Yannise Arkádia. 

Odborář Iliasd Iliopoulos:

„Zaměstnanci ministerstev mají obavy, společnost má obavy. Tahle vláda dělá barbarská a násilná rozhodnutí. Tohle už je varování. Doufám, že tentokrát nás vyslyší a zastaví tuhle katastrofální politiku.“

Nespokojení Řekové
Zdroj: ISIFA/EPA/Alexandros Beltes

„Dnes dochází k okupaci. Do naší země se vrací 'trojka' a nás čekají nová barbarská opatření,“ uvedli odboráři. Ti chtějí v nadcházejících týdnech protestní akce vystupňovat, což může nepříznivě ovlivnit rozhodování poslanců. Další úspory, které schválil kabinet, totiž čekají na schválení v parlamentu.

K vyhlídkám Řecka se vyjádřili analytici konzultační společnosti Ernst & Young, kteří ve své čtvrtletní zprávě posuzovali stav celé eurozóny. Podle Ernst & Young se zdá, že bankrot Řecka je nevyhnutelný, navíc se prý výrazně zvýšila pravděpodobnost, že eurozóna směřuje k další recesi. Podle analytiků je klíčové, kdy ke státnímu bankrotu Řecka dojde a jaký bude mít průběh. Dluhová krize v eurozóně prý nevykazuje žádné známky toho, že by polevovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová nevylučuje částečnou privatizaci pražského letiště. Opozice záměr kritizuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připouští plány na částečnou privatizaci pražského letiště. Teď se podle ní sice konkrétní kroky nedělají, ale do budoucna to nevylučuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že stát by mohl dát na burzu menšinový podíl ve společnosti. Odbory letiště mimo jiné i kvůli tomu zůstávají ve stávkové pohotovosti. K záměru premiéra se kriticky vyjadřuje i opozice.
před 2 hhodinami

EK vyměřila Googlu pokutu 890 milionů eur za zvýhodňování vlastních služeb

Evropská komise (EK) vyměřila americké společnosti Google pokutu 890 milionů eur (21,5 miliardy korun) za porušení unijního nařízení o digitálních trzích (DMA). Firma se podle unijní exekutivy provinila tím, že ve vyhledávači Google Search upřednostňovala své vlastní služby a že podnikům ukládala omezení, která jim bránila nasměrovat spotřebitele k alternativním, často levnějším nákupním kanálům na platformě Google Play.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Nafta už je dražší skoro o pět korun

Průměrná cena pohonných hmot v Česku se v uplynulém týdnu, po jehož část ještě platila státní cenová regulace, opět zvýšila. Více zdražila nafta. Od pondělí čerpací stanice stanovují ceny opět volně a litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 aktuálně prodávají v průměru za 42,04 koruny, před týdnem byl o 1,8 koruny levnější. Diesel od té doby zdražil o 4,67 koruny na litr na průměrných 42,24 koruny. Plyne to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 11 hhodinami

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 14 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
22. 7. 2026

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.