Do eurozóny není možné nikoho nutit, říká šéf euroskupiny

Ke vstupu do eurozóny není možné nikoho nutit, prohlásil nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem, který je zároveň předsedou euroskupiny. Tu tvoří ministři financí členských zemí eurozóny. Dijsselbloem tak reagoval na středeční slova předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera, který v projevu před Evropským parlamentem vyzval, aby euro přijaly všechny členské země Evropské unie.

Rozšíření bude postupný proces, který bude výrazně záviset na vývoji v daných zemích, upozornil šéf euroskupiny. „A na jejich vůli a na vůli jejich voličů, že se chtějí zemí eurozóny stát. Bude to přirozený proces, nemůžeme je seshora tlačit k vyšší rychlosti,“ řekl Dijsselbloem při příchodu na dnešní neformální jednání ministrů financí eurozóny v estonské metropoli Tallinnu. Je však přesvědčen, že euro přijmou i další země bloku a takový vývoj pokládá za dobrý.

Podle francouzského ministra financí Bruna Le Maireho má nyní před úvahami o rozšiřování přednost zahájení hlubší integrace eurozóny s jejími nynějšími členy. „Máme k tomu jedinečnou příležitost,“ řekl novinářům a připomněl proevropské naladění nové francouzské vlády i zlepšující se hospodářskou situaci zemí se společnou evropskou měnou. Francouzský prezident Emmanuel Macron se podle něj chystá na konci září vystoupit se svou představou budoucnosti eurozóny i EU.

Německý ministr Wolfgang Schäuble poznamenal, že Junckerovo vyjádření před europarlamentem bylo možná trochu nepochopeno. Platí podle něj i nadále, že státy, které mají o eurozónu zájem, musejí splňovat potřebné ekonomické podmínky. V opačném případě není podle něj vstup v zájmu ani stávajících členů, neboť může ohrozit stabilitu eurozóny.

Také eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici při příchodu na jednání v Tallinnu prohlásil, že ti, kdo mají zájem o vstup, musejí splňovat příslušná kritéria a musejí si euro sami přát. „Nabízíme určité prostředky, abychom jim pomohli s přípravou,“ poznamenal. Juncker v europarlamentu navrhl vznik nástroje, který by s přípravou na vstup do eurozóny pomáhal zemím finančně i technicky.

Nikdo nebude k přijetí eura nucen, vstup každého je vítán. Samozřejmě, pokud vstoupit může a sám si to přeje.
Pierre Moscovici
eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla

Juncker ve středečním projevu také nabídl konkrétní představy změn institucí eurozóny, například vznik funkce ministra hospodářství a financí, který by byl jak místopředsedou Evropské komise, tak šéfem jednání euroskupiny. Odmítl naopak některé návrhy, které v minulosti zazněly třeba z Paříže.

Podle Dijsselbloema by bylo lepší debatu začínat u toho, co stávající podobě měnové unie chybí k její větší odolnosti či konkurenceschopnosti. „Měli bychom začít tím, kde jsou problémy, a u debaty o institucích až skončit,“ poznamenal současný předseda schůzek euroskupiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 46 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...