Do eurozóny není možné nikoho nutit, říká šéf euroskupiny

Ke vstupu do eurozóny není možné nikoho nutit, prohlásil nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem, který je zároveň předsedou euroskupiny. Tu tvoří ministři financí členských zemí eurozóny. Dijsselbloem tak reagoval na středeční slova předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera, který v projevu před Evropským parlamentem vyzval, aby euro přijaly všechny členské země Evropské unie.

Rozšíření bude postupný proces, který bude výrazně záviset na vývoji v daných zemích, upozornil šéf euroskupiny. „A na jejich vůli a na vůli jejich voličů, že se chtějí zemí eurozóny stát. Bude to přirozený proces, nemůžeme je seshora tlačit k vyšší rychlosti,“ řekl Dijsselbloem při příchodu na dnešní neformální jednání ministrů financí eurozóny v estonské metropoli Tallinnu. Je však přesvědčen, že euro přijmou i další země bloku a takový vývoj pokládá za dobrý.

Podle francouzského ministra financí Bruna Le Maireho má nyní před úvahami o rozšiřování přednost zahájení hlubší integrace eurozóny s jejími nynějšími členy. „Máme k tomu jedinečnou příležitost,“ řekl novinářům a připomněl proevropské naladění nové francouzské vlády i zlepšující se hospodářskou situaci zemí se společnou evropskou měnou. Francouzský prezident Emmanuel Macron se podle něj chystá na konci září vystoupit se svou představou budoucnosti eurozóny i EU.

Německý ministr Wolfgang Schäuble poznamenal, že Junckerovo vyjádření před europarlamentem bylo možná trochu nepochopeno. Platí podle něj i nadále, že státy, které mají o eurozónu zájem, musejí splňovat potřebné ekonomické podmínky. V opačném případě není podle něj vstup v zájmu ani stávajících členů, neboť může ohrozit stabilitu eurozóny.

Také eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici při příchodu na jednání v Tallinnu prohlásil, že ti, kdo mají zájem o vstup, musejí splňovat příslušná kritéria a musejí si euro sami přát. „Nabízíme určité prostředky, abychom jim pomohli s přípravou,“ poznamenal. Juncker v europarlamentu navrhl vznik nástroje, který by s přípravou na vstup do eurozóny pomáhal zemím finančně i technicky.

Nikdo nebude k přijetí eura nucen, vstup každého je vítán. Samozřejmě, pokud vstoupit může a sám si to přeje.
Pierre Moscovici
eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla

Juncker ve středečním projevu také nabídl konkrétní představy změn institucí eurozóny, například vznik funkce ministra hospodářství a financí, který by byl jak místopředsedou Evropské komise, tak šéfem jednání euroskupiny. Odmítl naopak některé návrhy, které v minulosti zazněly třeba z Paříže.

Podle Dijsselbloema by bylo lepší debatu začínat u toho, co stávající podobě měnové unie chybí k její větší odolnosti či konkurenceschopnosti. „Měli bychom začít tím, kde jsou problémy, a u debaty o institucích až skončit,“ poznamenal současný předseda schůzek euroskupiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci začnou projednávat návrh rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna by měla ve středu začít v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
06:00Aktualizovánopřed 8 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 52 mminutami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 13 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 14 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 23 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...