Do eurozóny není možné nikoho nutit, říká šéf euroskupiny

Ke vstupu do eurozóny není možné nikoho nutit, prohlásil nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem, který je zároveň předsedou euroskupiny. Tu tvoří ministři financí členských zemí eurozóny. Dijsselbloem tak reagoval na středeční slova předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera, který v projevu před Evropským parlamentem vyzval, aby euro přijaly všechny členské země Evropské unie.

Rozšíření bude postupný proces, který bude výrazně záviset na vývoji v daných zemích, upozornil šéf euroskupiny. „A na jejich vůli a na vůli jejich voličů, že se chtějí zemí eurozóny stát. Bude to přirozený proces, nemůžeme je seshora tlačit k vyšší rychlosti,“ řekl Dijsselbloem při příchodu na dnešní neformální jednání ministrů financí eurozóny v estonské metropoli Tallinnu. Je však přesvědčen, že euro přijmou i další země bloku a takový vývoj pokládá za dobrý.

Podle francouzského ministra financí Bruna Le Maireho má nyní před úvahami o rozšiřování přednost zahájení hlubší integrace eurozóny s jejími nynějšími členy. „Máme k tomu jedinečnou příležitost,“ řekl novinářům a připomněl proevropské naladění nové francouzské vlády i zlepšující se hospodářskou situaci zemí se společnou evropskou měnou. Francouzský prezident Emmanuel Macron se podle něj chystá na konci září vystoupit se svou představou budoucnosti eurozóny i EU.

Německý ministr Wolfgang Schäuble poznamenal, že Junckerovo vyjádření před europarlamentem bylo možná trochu nepochopeno. Platí podle něj i nadále, že státy, které mají o eurozónu zájem, musejí splňovat potřebné ekonomické podmínky. V opačném případě není podle něj vstup v zájmu ani stávajících členů, neboť může ohrozit stabilitu eurozóny.

Také eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici při příchodu na jednání v Tallinnu prohlásil, že ti, kdo mají zájem o vstup, musejí splňovat příslušná kritéria a musejí si euro sami přát. „Nabízíme určité prostředky, abychom jim pomohli s přípravou,“ poznamenal. Juncker v europarlamentu navrhl vznik nástroje, který by s přípravou na vstup do eurozóny pomáhal zemím finančně i technicky.

Nikdo nebude k přijetí eura nucen, vstup každého je vítán. Samozřejmě, pokud vstoupit může a sám si to přeje.
Pierre Moscovici
eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla

Juncker ve středečním projevu také nabídl konkrétní představy změn institucí eurozóny, například vznik funkce ministra hospodářství a financí, který by byl jak místopředsedou Evropské komise, tak šéfem jednání euroskupiny. Odmítl naopak některé návrhy, které v minulosti zazněly třeba z Paříže.

Podle Dijsselbloema by bylo lepší debatu začínat u toho, co stávající podobě měnové unie chybí k její větší odolnosti či konkurenceschopnosti. „Měli bychom začít tím, kde jsou problémy, a u debaty o institucích až skončit,“ poznamenal současný předseda schůzek euroskupiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
10:25Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
včeraAktualizovánovčera v 16:25‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
včeraAktualizovánovčera v 10:37‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 08:14‌‌

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:14‌‌

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
13. 10. 2026Aktualizováno13. 10. 2026‌‌

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
13. 10. 2026‌‌

VideoObchodních řetězců v Česku se francouzský kyberútok nedotkl, krizové plány však mají

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.
13. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.