Horní věková hranice pro odchod do důchodu má být 65 let. Návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) nyní schválila i legislativní rada vlády. Pokud nakonec uspěje, nejpozději v pětašedesáti letech by do penze měli odejít muži i ženy narození před rokem 1971. Návrh sociálních demokratů bez výhrad podporují lidovci, hnutí ANO chce ale ještě ve vládě jednat o možném posunutí hranice na 67 let.
Do důchodu v 65 letech? ANO chce ještě jednat o zvýšení hranice
Události ČT: Shodne se koalice na 65 letech pro důchod? ANO bude jednat o posunutí limitu výš (zdroj: ČT24)
Návrh změny udává nejen důchodový strop v 65 letech, ale i proces, jak by se měl v budoucnosti přehodnocovat. Statistický úřad by měl vládě každých pět let posílat data, podle kterých se rozhodne, jestli věkovou hranici posunout. „Je na vládě, aby zvážila, jestli údaje vůbec promítne,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).
V současnosti pevný limit neexistuje, nárok na důchod se posouvá každý rok o dva měsíce.
Vymezení jedné věkové hranice kromě ČSSD podporují i koaliční lidovci. „Jedná se jednoznačně o stabilizační prvek, je důležité, že bude docházet k přepočítávání,“ zmínil místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek. Vládě návrh ke schválení doporučila i legislativní rada. A pro zastropování důchodového věku jsou i odbory.
V souvislosti s tím, kolika let se dnes lidé dožijí, tak strávíme v důchodu průměrně asi čtvrtinu života. Proto vycházíme z 65 let.
Z hnutí ANO však ještě zaznívá podnět k diskusi a možným úpravám. Dotknout by se měly právě věkové hranice, kterou by ještě zvýšili, a to na 67 let. „Jsme připraveni o tom jednat a myslím, že to nebude problematický bod,“ uvedl Jan Volný (ANO).
KSČM navrhovala posun opačným směrem: „Náš první postoj byl 63 let, ale vypadá to, že konsenzus by mohl být na 65,“ řekl poslanec a místopředseda výboru pro sociální politiku Miroslav Opálka (KSČM).
Události, komentáře: V kolika budeme odcházet do důchodu? (zdroj: ČT24)
Starobní důchod stát vyplácí pro víc než 2,3 milionu lidí. Důchodový účet na to ovšem nestačí. Vloni skončil se schodkem víc než 33 miliard. Vloni stát na penze vybral přes 350 miliard korun, vyplatil ale přes 380 miliard. V průměru měsíčně lidé pobírali 11 334 korun.
„Já bych ten věk zatím příliš nefixoval, protože zatím není vůbec vyřešeno, z čeho se pak budou důchody platit. Nejdřív bych proto udělal reformu důchodů a pak bych mohl něco fixovat,“ uvedl v Událostech, komentářích ekonom a poradce ministra financí Aleš Michl.
Jeden z vládních návrhů nezavrhuje až o 7 let dřívější důchod pro horníky
O dost dřív by do penze ale měli odcházet například horníci. Sněmovna projednává novelu, podle níž by mohli horníci chodit do důchodu o pět let dřív než ostatní pracovníci. Kvůli zavírání dolů a hromadnému propouštění by horníci možná mohli chodit do penze ale i o šest či dokonce o sedm let dříve.
Opatření zmiňuje jeden z vládních dokumentů s návrhy k řešení situace ve společnosti OKD. Materiál počítá i s tím, že by propuštění zaměstnanci dostávali od státu příspěvek ke zmírnění sociálních dopadů. Už dříve nicméně ministerstvo financí uvedlo, že by se propouštění v dolech nemělo řešit změnou penzijního systému.
„V současné době se v rámci zvažovaného řešení navrhuje prodloužení doby, o kterou by mohli hlubinní horníci se stálým pracovištěm pod zemí odcházet dříve do starobního důchodu z pěti na šest, popřípadě sedm roků oproti obecnému důchodovému věku,“ uvádí návrh.
Horníci – ilustrační snímek
Pokud by byl odchod do důchodu možný o sedm let dřív, mohl by nyní havíř přestat pracovat v asi 53 letech. Hranice důchodového věku se každoročně posouvá, u mužů je to vždy o dva měsíce.
Už před projednáváním novely ve vládě však ministerstvo financí změkčování důchodových pravidel odmítalo. V seznamu připomínek uvedlo, že by se problémy se zavíráním dolů a propouštěním neměly řešit změnou penzijního systému a dřívější penzí, ale investicemi do regionu, vytvářením pracovních míst a rekvalifikací. Také podle někdejšího vyjádření úřadu vicepremiéra pro vědu Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) je dřívější důchod nesystémový a představuje nebezpečný precedens pro případy masového propouštění.
Středula považuje dřívější odchod do důchodu za možnou variantu
O řešení situace v OKD jednala už několikrát i tripartita. Tento návrh členové vlády s odboráři a zaměstnavateli ale podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly zatím neprobírali. Prodloužení doby dřívějšího odchodu do důchodu považuje šéf centrály za možnou variantu. „Bylo by to logické a elegantní řešení ochrany horníků a jejich rodin v kombinaci se sociálním programem,“ řekl Středula.
Ministerstvo průmyslu už začalo také chystat návrh vládního nařízení o příspěvku ke zmírnění sociálních dopadů kvůli útlumu těžby. Propuštění havíři vyjmenovaných těžebních společností by mohli dostávat měsíčně 8 tisíc korun a ostatní zaměstnanci 7 tisíc. Ti, kteří pro firmu dělali méně než čtyři roky, by tuto podporu měli tři měsíce. Za každý další odpracovaný rok by se doba prodloužila o čtvrt roku. Maximálně by trvala tři roky. Lidé nad 50 let by dávku mohli dostávat pět let. Výdaje na příspěvky pro 4100 zaměstnanců OKD by do roku 2021 činily asi 1,2 miliardy korun.