Dlužili jste? Z registru dlužníků se jen tak nedostanete…

Praha – Možná už se vám to někdy stalo. Chtěli jste si koupit pračku na splátky nebo sjednat tarif u mobilního operátora a tam vám řekli: smlouvu s vámi neuzavřeme, jste veden v registru SOLUS jako dlužník. Ano, před lety jste se opozdili se splácením půjčky, ale dluh už je dávno uhrazen. Jenže co teď? Jak žádat o výmaz z registru dlužníků? A může vůbec registr zveřejňovat informace o vašich dluzích?

Registr dlužníků SOLUS shromažďuje údaje pouze o těch občanech, kteří dlouhodobě neplní své smluvní závazky u členů sdružení SOLUS. Mezi členy figurují velké banky, nebankovní společnosti, stavební spořitelny, mobilní operátoři i energetické firmy.

Když dlužník své závazky uhradí, z registru ale nezmizí okamžitě. „Pokud občan již závazek po splatnosti uhradil, v takovém případě běží lhůta pro výmaz, která trvá tři roky, v případě dluhu ze služeb elektronických komunikací jeden rok,“ upřesnil mluvčí sdružení SOLUS Miroslav Beneš. Podmínkou výmazu je tedy kromě úhrady dlužné částky také uplynutí stanovené lhůty.

Jenže podle nezávislých expertů by tomu tak být nemělo. Postup, kdy k výmazu údajů nedochází ihned po zaplacení celé dlužné částky, ale až s časovou prodlevou, je v rozporu se zákonem. „Likvidaci osobních údajů je jejich správce povinen provést, jakmile pomine účel, pro který byly osobní údaje zpracovány, a tuto likvidaci musí správce provést neprodleně,“ míní právník Petr Šustek. Jinými slovy, pokud jste svůj dluh uhradili, není důvod, abyste byli v registru dlužníků nadále vedeni.

Máte další otázky ohledně dluhů či exekucí? Zajímají vás jiná témata z oblasti ekonomiky nebo práva? Své otázky a náměty nám posílejte do Poradny.

A navíc registry mohou zveřejňovat údaje o dlužnících pouze s jejich souhlasem. Rozhodl o tom loni v říjnu Úřad pro ochranu osobních údajů. Ani s jeho rozhodnutím ale registr nesouhlasí. „Aktuálně běží dvě správní žaloby vůči Úřadu na ochranu osobních údajů, do rozhodnutí soudu se nebudeme k této otázce vyjadřovat,“ prohlásil Beneš.

Nicméně dokud soud v žalobě nerozhodne, rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů zůstává platné. Úřad pokračuje v kontrolách a povinnost vymazat z registru ty dlužníky, kteří se zveřejněním svých údajů nedali souhlas, po provozovatelích seznamů dlužníků vymáhá.

Mnoho osob, které jsou uvedeny v registrech dlužníků, si ale neuvědomuje, že souhlas s uveřejněním údajů v registrech dlužníků byl z jejich strany dán. Často totiž nebývá přímo součástí smlouvy, ale je uveden například ve všeobecných obchodních podmínkách. A ruku na srdce, kdo z nás pečlivě čte obchodní podmínky? Ale i svůj souhlas můžete kdykoli odvolat a registr je v takovém případě povinen zápis vymazat.

„Jestliže registr bez zbytečného odkladu tyto údaje neodstraní, je možné se obrátit na Úřad pro ochranu osobních údajů s žádostí o zajištění opatření k nápravě,“ doporučuje právník Šustek. Úřad může správci nebo zpracovateli těchto údajů vedle opatření k nápravě uložit i pokutu, a to až do výše pěti milionů korun.

Z registru dlužníků krok za krokem

  • Doplaťte dluh společnosti, která vás do evidence dlužníků SOLUS nechala zapsat, měli byste mít informaci, která společnost vás do registru vložila a kvůli jaké dlužné částce.
  • Zrušte smluvní vztah s touto společností.
  • Současně se žádostí o zrušení smluvního vztahu pošlete společnosti, která vás do registru nechala zapsat, odvolání souhlasu se zpracováním osobních údajů.
  • Požádejte registr o výmaz údajů. Pokud jste souhlas s poskytnutím údajů registru dlužníků neposkytli, písemně požádejte registr o výmaz svých údajů s odkazem na tuto skutečnost.
  • Jestliže registr bez zbytečného odkladu údaje neodstraní, můžete se obrátit na Úřad pro ochranu osobních údajů s žádostí o zajištění opatření k nápravě. Úřad může současně správci nebo zpracovateli těchto údajů vedle opatření k nápravě uložit i pokutu, a to až do výše pěti milionů korun.
  • S žalobou na ochranu osobnosti se můžete obrátit i na soud a dokonce žádat přiměřené finanční zadostiučinění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 5 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...