Státní dluh v prvním pololetí stoupl o 90,6 miliardy na 1,713 bilionu korun. Důvodem nárůstu byla snaha získat peníze za výhodných podmínek na plánované splátky státních dluhopisů v letošním roce, uvedlo v tiskové zprávě ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 160 800 korun.
Ve srovnání s prvním čtvrtletím státní dluh ke konci června klesl o zhruba 19 miliard korun. „Ministerstvo financí využilo příznivých podmínek v prvním pololetí a předfinancovalo téměř tři čtvrtiny korunových splátek státního dluhu v letošním roce,“ uvedl mluvčí ministerstva Michal Žurovec.
Pohyb nominální výše státního dluhu v průběhu jednotlivých čtvrtletí je podle něj běžný jev a nevypovídá o trendu zadlužování země. Dlouhodobě podle ministerstva státní dluh klesá.
Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda říká, že se české vládě daří držet dluh v absolutní výši poměrně stabilizovaný. „Na konci prvního pololetí vykázal úroveň 1,713 bilionu korun, která je nepatrně nižší než loňská pololetní úroveň, 1,714 bilionu. Před dvěma lety dokonce stát v pololetí dlužil 1,789 bilionu korun. To však byla historicky nejvyšší úroveň, kterou kdy Česko v pololetním sledování vykázalo,“ popsal.
Výši dluhu ke konci června podle resortu financí ovlivnilo například předfinancování červencové splátky dluhopisů za 70 miliard korun. Během druhého čtvrtletí byly splaceny dluhopisy za 80,9 miliardy korun.
Dluhopisy v eurech udal stát se záporným výnosem
Celkově ministerstvo v pololetí prodalo střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy v domácí měně za 181,8 miliardy korun. V pololetí také vydalo dluhopisy v eurech, celkově přinesly 735 milionů eur (18,8 miliardy korun), jejich průměrný výnos je přitom záporný. Záporný úrok znamená, že investoři v podstatě platí státu za to, že mu půjčili peníze.
„Dne 18. července se uskutečnila další aukce Státního eurodluhopisu, kdy ministerstvo financí prodalo dluhopisy v celkové jmenovité hodnotě 165 milionů eur (4,22 miliardy korun) s rekordně nejnižším výnosem minus 0,36 procenta ročně,“ uvedl úřad.
Podle Kovandy je poměrně nízká úroveň zadlužení klíčovou příčinou toho, že Česko má ze zemí bývalého východního bloku prakticky nejlepší souhrnné ratingové hodnocení tří nejvýznamnějších světových ratingových agentur. „To umožňuje české vládě si od mezinárodních investorů půjčovat za atraktivních podmínek, tedy na poměrně nízký úrok,“ uvedl.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
České vládě se však podle Kovandy relativní výši dluhu stále nedaří snížit na předkrizovou úroveň let 1993 až 2008. „Měla by tedy být ambicióznější a využít stále ještě poměrně příznivých podmínek k další konsolidaci zadlužení,“ dodal.
