Praha - Deficit veřejných financí loni klesl na 1,44 procenta hrubého domácího produktu. Předloni se přitom pohyboval nad čtyřmi procenty. Česko tak poprvé od roku 2008 splnilo podmínku pro přijetí eura. Analytici ale upozorňují, že je to na úkor vládních investic. Schodek pod třemi procenty HDP, což je právě kritérium pro přijetí společné měny, plánuje kabinet udržet i letos.
Podle statistiků se podařilo deficit snížit díky tomu, že zatímco příjmy státní pokladny rostly, výdaje se naopak podařilo oproti předchozímu roku snížit. „Příjmovou stranu ovlivnil zejména růst objemu vybraných daní, a to především daní z produktů. Mezi dominantní vlivy na straně výdajové patří pokles investičních výdajů na úrovni centrální i místní vlády,“ uvedl ČSÚ.
Vláda málo investovala
Jenže i když by se mohlo zdát, že jde o pozitivní trend, analytik Unicredit Bank Pavel Sobíšek upozorňuje, že pokles vládního deficitu je vlastně „nechtěným dítětem“. Vláda totiž loni málo investovala. ČSÚ upozornil, že investice meziročně poklesly konkrétně o 12 procent. „Ke snížení výdajů došlo převážně u investic do infrastruktury kvůli nepřipravenosti projektů v důsledku zpřísnění pravidel a extrémní opatrnosti úředníků po několika korupčních kauzách. Výsledkem byla fiskální restrikce, která nepochybně prohloubila recesi v české ekonomice,“ komentuje to Sobíšek.
Podobný názor má i analytik ČSOB Petr Dufek: „Není rozhodně chvályhodné, že veřejný sektor šetří spíše v investicích než na běžném provozu. Zvláště když ekonomika procházela v posledních pěti letech dvěma recesemi.“
Bilanci vládního deficitu a dluhu předkládá každá členská země Evropské unie Evropské komisi vždy ke konci března a září. Podle maastrichtských kritérií by výše deficitu neměla překročit 3 procenta hrubého domácího produktu. Do 23. dubna by se k výsledkům měla vyjádřit Evropská komise.
Vláda zaváže 5 miliard korun
Ke konci letošního března dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu přes 324 miliard korun. To je meziročně téměř o desetinu víc. Podílely se na tom zejména příjmy z Evropské unie a z aukce kmitočtů pro rychlé mobilní sítě. Ministerstvo financí také tvrdí, že se mu daří lépe bojovat s daňovými úniky. Celkové výdaje pak přesáhly 280 miliard korun. Přebytek hospodaření je tak zhruba 44 miliard. „Výdaje českého státního rozpočtu jsou řádově na velmi podobných úrovních jako v roce 2013,“ podotkl náměstek ministra financí Jan Gregor.
Rusnokova vláda na letošek naplánovala deficit 112 miliard korun. Sobotkův kabinet chce ale zabojovat o to, aby to bylo méně. Ministerstvo financí se proto rozhodlo, že v rozpočtu zaváže prostředky ve výši 5 miliard korun. To prakticky znamená, že se některé finance zmrazí a jednotlivá ministerstva je nemohou utratit bez souhlasu vlády.
Česká ekonomika se ke konci roku dostávala do kondice
Celá tuzemská ekonomika ke konci loňského roku rostla, i když v posledním čtvrtletí to bylo pomaleji, než odborníci očekávali. „Za touto změnou stojí slabší spotřeba domácností, investic i zahraničí obchod. Jde ale o velmi drobnou změnu, která v podstatě vyplývá z revize dat,“ říká ekonom Dufek.
Zpřesněné informace dnes zveřejnil Český statistický úřad. Hrubý domácí produkt meziročně stoupl o 1,2 procenta a proti předchozím třem měsícům se zvýšil o 1,8 procenta. Za celý loňský rok ekonomika klesla o 0,9 procenta, což je potvrzení předchozího odhadu.
Lidé si podle odborníků dost rozmýšlí, za co peníze utratit. „Po dvou letech poklesu reálných mezd a rostoucí nezaměstnanosti tady nebyla výrazná chuť utrácet,“ potvrzuje Dufek. To se ale začalo trošku zlepšovat v závěru roku a lidé podle něj budou víc utrácet i letos. K lepší náladě spotřebitelů by mohla přispět stabilizace na trhu práce i pozitivní vývoj mezd, asi 16 procent firem totiž plánuje zaměstnancům přidat. A domácnosti ušetří letos i na levnějších energiích, peníze tak budou moci utratit jinde.
