Dědek: Zkonsolidujme fiskální politiku a přijmeme euro v roce 2015

Praha – Evropským politikům v poslední době dělá těžkou hlavu ekonomická situace Řecka. Investoři a ekonomové dokonce vsadili velký objem financí na pád eura. I když se tento problém zatím Česka z hlediska eura dotýká jen okrajově, stejně je podle národního koordinátora pro zavedení eura v ČR Oldřicha Dědka důležité společnou měnu přijmout. Dědek odhaduje, že Česko by mohlo do eurozóny v ideální situaci vstoupit v lednu roku 2015.

Český premiér Jan Fischer uvedl, že se země může vrátit k Maastrichtským kritériím pro přijetí eura v roce 2013 nebo 2014. Fischerova vláda nastínila k tomuto účelu tzv. konvergenční plán. „Kdybychom vyšli z předpokladu, že teprve v roce 2013 bude plněno rozpočtové kritérium a současně by vláda chtěla zavést euro co nejdříve, lze o společné měně uvažovat na počátku roku 2015,“ soudí Dědek.

Dědek srovnává zavedení eura v ČR s jeho uvedením na Slovensku: „I když bylo Česko zasaženo celosvětovou ekonomickou krizí trochu méně než Slovensko, naše měna nás určitě neochránila před globální recesí.“ Zavedení eura co nejdříve by si podle Dědka určitě přáli exportéři, jelikož Česká republika je založená silně proexportně.

Interview ČT24

Řecko neohrožuje eurozónu na existenci

Podle Dědka však podstata eurozóny není bezprostředně ohrožena současnou situací v Řecku. Jeho vliv na euro sice někteří spekulanti využili ke svému možnému zhodnocení, ale národní koordinátor pro zavedení eura v ČR zůstává klidný: „Myslím, že to není poprvé, co finanční trhy spekulují, jestli euro přežije, nebo ne. Je to silná spekulace, ale myslím, že čtvrteční summit EU vyslal jasnou zprávu, že se patrně bankrot či státní bankrot Řecka konat nebude.“

Ukazuje se, že země eurozóny podcenily problém fiskální disciplíny, vysvětlil Dědek: „Společná měna nemůže fungovat bez solidní fiskální politiky, která by tuto měnu podporovala. S pohledem do minulosti a diskuzí kolem paktu o stabilitě a růstu byl postup ve fiskální politice zejména vedoucích ekonomik velmi shovívavý.“ Schodky zemí eurozóny drží měnu nad vodou

Podle Dědka se fiskální disciplína eurozóny dostala ještě před krizí do „celkem konsolidované podoby“: „Když se podíváme na disciplínu v USA, kde mají deficity veřejných financí velmi blízko Řecku, nebo v Japonsku, vidíme, že z tohoto pohledu je eurozóna nejvíce konsolidovaná.“

„Handicap eurozóny je v tom, že se nejedná o unitární stát, ale je založen na smlouvách mezi suverénními zeměmi a na principu, jak jsou tyto státy ochotny respektovat přijatá pravidla,“ zdůraznil Dědek. Podle něj jsou fundamenty, které vedly ke vzniku společné měny, natolik silné, že krizi určitě překonají.

Ideální pozice Česka je dle Dědka jednoznačná: „Zkonsolidovat fiskální situaci a uvědomit si, kam až to může zajít, když se tento problém zanedbává.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Růst tržeb obchodníků meziročně zpomalil

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel v lednu zpomalily meziroční růst na 2,8 procenta po prosincovém revidovaném růstu o 6,4 procenta, oznámil ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). V lednu k růstu tržeb podle statistiků nejvíce přispěl internetový prodej a prodej pohonných hmot. V porovnání s loňským prosincem se tržby v maloobchodě o půl procenta snížily.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Pohonné hmoty zlevnily o desítky haléřů

Pohonné hmoty třetí týden v řadě zlevnily, tempo poklesu cen zrychlilo. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se u čerpacích stanic prodává v průměru za 35,42 koruny, před týdnem byl o 80 haléřů dražší. Nafta zlevnila o 65 haléřů, za litr řidiči dají průměrně 34,88 koruny, vyplývá z údajů společnosti CCS. Benzin byl naposledy levnější loni v říjnu, nafta na začátku letošního roku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Za poklesem prodejů Tesly může být kromě politiky i obrat firmy k robotům

Zatímco po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA akcie automobilky Tesla vystřelily vzhůru, v posledních měsících výrazně klesají. Také prodeje se snižují. Analytici to připisují mimo jiné nejistotě na trzích s ohledem na Trumpovo zavádění cel či odporu vůči majiteli Tesly Elonu Muskovi, který z pozice šéfa úřadu DOGE podniká na prezidentův příkaz rozsáhlé škrty ve federálním sektoru a vyjadřuje také podporu krajně pravicovým hnutím. Upozorňují ale i na další faktory, třeba na možnou změnu orientace samotné Tesly od aut směrem k robotice a většímu využívání umělé inteligence.
před 8 hhodinami

Podpis smluv na jaderné bloky v Dukovanech se asi zpozdí, řekl Beneš

Podpis finálních smluv o výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech mezi společnostmi ČEZ a KHNP se oproti původním plánům zřejmě zpozdí, řekl generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Důvodem je dle něj čekání na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kromě toho zbývá také vyřešit zapojení českého průmyslu do projektu. Dohody měly být původně uzavřeny do konce března.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

EU a Kanada zavedou odvetná cla na americké zboží, Trump reaguje

Evropská unie zavede v reakci na americká cla od příštího měsíce protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun). K podobnému opatření přistoupila i Kanada, která od čtvrtka zavede odvetná cla na dovoz z USA v hodnotě 29,8 miliardy kanadských dolarů (zhruba 475 miliard korun). Ve Spojených státech začalo ve středu platit pětadvacetiprocentní clo na veškerý dovoz oceli a hliníku. O jeho navýšení rozhodl dříve americký prezident Donald Trump. Nově uvedl, že chystá odvetná opatření v reakci na evropské oznámení.
12. 3. 2025Aktualizováno12. 3. 2025

Celní válka může mít dopad na české firmy

Pro celý svět začala ve Spojených státech platit pětadvacetiprocentní cla na dovoz hliníku a oceli, o kterých rozhodl americký prezident Donald Trump. Evropská unie v reakci během dubna zavede zase cla na americké zboží a Trump už pohrozil, že protiopatření nenechá bez odpovědi. Situace může mít dopad i na české firmy. Tuzemský vývoz do Spojených států má hodnotu přes pět miliard dolarů.
12. 3. 2025

Na Znojemsku končí provoz cukrovaru, o práci přijde 150 lidí

Dozorčí rada firmy Moravskoslezské cukrovary ve středu rozhodla o zavření závodu v Hrušovanech nad Jevišovkou na Znojemsku, o práci přijde 150 lidí. Výrobu zachová jen v Opavě. Mateřská rakouská společnost Agrana současně zavře i závod v Leopoldsdorfu východně od Vídně, kde skončí 120 zaměstnanců. I v Rakousku zůstane jen jeden závod, a to v Tullnu.
12. 3. 2025Aktualizováno12. 3. 2025

EU je jen nákupčí, míní Pilný. Musíme prohloubit vnitřní trh, říká Pilip

Dopady amerických cel na evropskou a českou ekonomiku diskutovali bývalí ministři financí Ivan Pilný a Ivan Pilip v Událostech, komentářích. Oba se shodli na potřebě posílení konkurenceschopnosti Evropské unie. Zatímco Pilip vyzval k posílení vnitřního trhu, Pilný kritizoval míru byrokracie a podpořil investice do inovací.
12. 3. 2025
Načítání...