Praha – Přerušení podnikání je vcelku běžná záležitost. Důvodem může být cokoli, například přechod do zaměstnání, sezónnost práce nebo zdravotní potíže. Co na podnikatele v takovém případě čeká v oblasti daní a sociálního a zdravotního pojištění? A pokud nemají jinou práci, mohou si říct o podporu v nezaměstnanosti?
Své rozhodnutí o přerušení činnosti si nemůžete nechat pro sebe, ale musíte oznámit České správě sociálního zabezpečení, své zdravotní pojišťovně a finančnímu úřadu. Chcete-li se vyhnout tomuto kolečku, můžete situaci řešit na živnostenském úřadě vyplněním Jednotného registračního formuláře. Tím je zajištěna informovanost ostatních výše jmenovaných institucí.
Na oznámení musíte uvést datum přerušení činnosti - na živnostenském úřadě to přitom nelze udělat zpětně, jen dopředu, okresní správě sociálního zabezpečení do 8. dne následujícího měsíce a na zdravotní pojišťovně do 8 dnů od přerušení. Žádný poplatek za přerušení podnikání úřadům neplatíte.
Pojištění
Pokud máte vedle podnikání zaměstnání, jste důchodce nebo student do 26 let, nemusíte si platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění. To za vás totiž odvádí zaměstnavatel nebo stát. Pokud ale bylo podnikání vaším jediným příjmem, stáváte se osobou bez zdanitelných příjmů a jste povinen si hradit zdravotní pojištění, a to ve výši 13,5% z minimální mzdy (8 000 Kč), tedy 1 080 Kč, a to do 8. dne následujícího měsíce.
Rozhodně nedoporučuji „zapomenout“ na placení pojistného a na oznámení pojišťovně o tom, že jsem bez zdanitelných příjmů. Riskujete nejen doplacení pojistného a penále při neplacení, ale případně i pokutu za neohlášení vaší situace. Sociální pojištění nejste povinni si platit, je dobré si ale uvědomit, že jste bez důchodového pojištění. Dobrovolné důchodové pojištění činí 1 649 Kč.
Nic vám zároveň nebrání najít si zaměstnání, ze kterého bude za vás zaměstnavatel odvádět pojištění. Může jít o pracovní poměr, DPČ nebo v určitém případě DPP (DPP s příjmem nad 10 000 Kč měsíčně podléhá nyní sociálnímu i zdravotnímu pojištění). Příjmy z DPP do 10 000 Kč nebo autorské honoráře do 7 000 Kč za měsíc vás však nezbavují povinnosti platit si pojištění, protože nepodléhají sociálnímu ani zdravotnímu pojištění.
Úřad práce a podpora
Povinnosti platit si zdravotní pojištění vás může zbavit také registrace na úřadu práce. Za nezaměstnané totiž platí zdravotní pojištění podobně jako za studenty a důchodce stát. Navíc pokud se zaregistrujete na úřadu práce, máte ve většině případů také nárok na podporu v nezaměstnanosti. Výše podpory se stanoví procentní sazbou z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období přepočteného na jeden kalendářní měsíc uchazeče o zaměstnání.
Příklad
Podnikatel, který měl v roce 2012 minimální vyměřovací základ, tj. 6 285 korun, bude první dva měsíce nezaměstnanosti pobírat podporu ve výši zhruba 4 080 korun, další dva měsíce 3 140 Kč a poté mu podpora klesne na 2 820 Kč.
Avšak pamatujte, že pokud pobíráte podporu v nezaměstnanosti, nemůžete si zároveň přivydělávat. Jedinou možností, jak si přivydělat a nepřijít o podporu, je dočasné přerušení jejího pobírání. V takovém případě je možné pracovat v nekolidujícím zaměstnání, tj. vydělat si maximálně polovinu minimální mzdy (4 tisíce korun měsíčně), a zbylý nárok podpůrčí doby podpory dočerpat po jeho skončení.
Daňové dopady
Přerušení činnosti může mít i další, a to daňový dopad na poplatníka. A to v případě, že činnost nebude zahájena do termínu pro podání daňového přiznání za uplynulý rok (do 31. března). Pak by bylo nutné v daňovém přiznání za uplynulý rok (podle §23 zákona o daních z příjmu, příloha č. 1, tabulka E) takzvaně dodanit (zvýšit základ daně) neuhrazené pohledávky, které by při úhradě byly zdaňovány, a nespotřebované zásoby.
Naopak položkou snižující základ daně by byla hodnota nezaplacených závazků, které by při zaplacení byly výdajem. Tato úprava se netýká poskytnutých nebo přijatých záloh. V případě uplatňování výdajů procentem z příjmů se výše popsaná úprava provádí u pohledávek, zásob a zaplacených záloh. Při přerušení činnosti je tedy dobré postupovat s rozvahou a promyslet i důsledky tohoto rozhodnutí.
Na závěr ještě připomeňme, že obnovit činnost můžete bez oznámení po skončení doby, na kterou jste činnost přerušili. Nebo i dřív, a to stejným způsobem, jakým jste činnost přerušili.
