Do konce termínu pro podání daňového přiznání zbývá den. Do středy 1. dubna by měli odevzdat přiznání všichni podnikatelé i firmy. Podle průzkumu komory certifikovaných účetních se však zhruba třetina podnikatelů snaží své finanční výsledky zkreslovat. To je o osm procent víc než před rokem. Praha se navíc stala takovým malým daňovým rájem.
Na finanční úřady v celé zemi odevzdali lidé do konce minulého týdne přes milion daňových přiznání. K zaplacení daně za loňský rok se tak dosud přihlásily zhruba dvě třetiny lidí a firem. Finanční úřady tak ještě na podstatnou část daňových přiznání čekají. Ale jen do zítra. Kdo se zpozdí, měl by zaplatit pokutu. Podle ředitele Odboru daní z příjmu Generálního finačního ředitelství (GFŘ) však úřady přimhouří oko. Pokud se zpozdí do pěti pracovních dnů, nic se neděje. „A vzhledem k tomu, že budou Velikonoce, bude “hájení„ do 9. dubna, tj. do příštího týdne,“ uvedl Bláha.
V případě využití služeb daňového poradce je pak klíčový termín 1. července.
Známý růžový formulář se dá vyplnit rukou, na počítači a vytisknout anebo poslat přes datovou schránku. Stále ho ale nejvíc lidí nosí na finanční úřady.
Jak probíhá letošní výběr daní a liší se nějak od loňského roku, když si firmy opakovně stěžují, že je daňový systém příliš složitý a administrativně náročný a volají po zjednodušení daňových přiznání? Podle předsedy Asociace podnikatelů a manažerů Radomila Bábka se všem vyplňovalo úplně stejně jako loni, tedy žádná podstatná změna, k žádnému zjednodušení nedošlo. To potvrzuje i Jiří Nesrovnal, člen Prezidia Komory daňových poradců ČR. „V našem poměrně složitém daňovém systému je poměrně jednoduché se splést. Ono je to dáno tím, že jedna z dlouhodobých bolestí je, že se často mění, těžko se předvídá, a tak se chyba udělá snadno,“ vysvětluje.
Rozhodně to ale není tím, že by firmy a živnostníci podváděli schválně. Vůči tomu se ostře Bábek ohradil. "Mně se velice dotklo prohlášení premiéra Sobotky: 'Plaťte, nebo vám zvýšíme daně.' Jestli někdo neplatí daně, je třeba, aby ho finační úřad vyhledal, prokázal mu to a potrestal ho. Ale není třeba paušalizovat," zdůraznil.
Podle podnikatelských svazů je nicméně větší zájem o daňovou optimalizaci příznakem toho, že jsou po letech firmy a živnostníci opět v zisku. S pověstí by ale hazardovat neměli, soudí odborníci. "Pokud zjistíme výrazné zkreslení, můžeme podat buď trestní oznámení, nebo uložit pokutu podle zákona o účetnictví, která je od tří do šesti procent z hodnoty majetku, vysvětluje mluvčí Finanční správy Jitka Ježková.
Podle předsedy představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karla Havlíčka by měli na druhou stranu účetní a účetní poradenské firmy sehrávat kvalifikovanější roli a netvrdit pouze, že je někdo žádá o optimalizaci. „Měli by s tím klientem pracovat průběžně,“ dodává.
Jak uvedl ředitel Finančního odboru GFŘ Bláha, nedá se prý tak úplně říci, že jsou firmy v zajetí formulářů. „Berní správa se primárně orientuje na oblast pokrývání daňových úniků a informace, které získává z daňových přiznání a které jsou charakteru účetních údajů, jí slouží pro rizikové analýzy a pro to, abychom zacílili naší činnost na subjekty, které by bylo možné označit jako rizikové,“ vysvětluje.
Navíc pouzkazuje na to, že roste počet podání elektronickou cestou, což je podle něho moderní způsob, který zajištuje určitou bezchybovost podání přiznání, protože provedou celým systémem vyplňování každého podnikatele a od 1. 1. 2015 i většinu právnických osob.
Bábek sice souhlasí, že pro mnoho firem a živnostníků, a to zejména těch mladších, je to určité zjednodušení a zlepšení. „Na druhou stranu musím říci, nejsme rádi, že nás stát úkoluje například tím, že kdo si dobrovolně zřídil datovou schránku, tak musí nyní povinně podávat jejím prostřednictvím přiznání,“ zdůrazňuje.
Novinka letošního roku je to, že všichni, kteří mají zřízenou datovou schránku, musí daňové přiznání posílat elektronicky. Týká se to hlavně firem.
Nepodáte včas - zaplatíte pokutu
Daňové přiznání musí i fyzická osoba, která tuto povinnost má, podat do 1. dubna 2015. Při zpoždění do pěti pracovních dní nehrozí žádný postih. Po této lhůtě činí pokuta 0,05 procenta ze stanovené daně za každý den prodlení. Při ztrátě je to 0,01 procenta. Maximálně může finanční úřad udělit penále ve výši 300 000 korun. Je-li pokuta nižší než 200 korun, správce daně ji nepředepíše.
Pokud poplatník daňové přiznání nepodá vůbec, hrozí mu pokuta nejméně 500 korun, a to i v případě, že je jeho daňová povinnost třeba nulová.
Nejpřísnější je finanční úřad v případě, že je daň špatně spočítaná. Kromě doplatku vyměří penále ve výši 20 % z doměřené částky.
Od roku 2015 nově může každý požádat finanční úřad o prominutí penále a úroků z prodlení. Žádost musí podat do tří měsíců od doručení daně.
Praha: malý daňový ráj
To, že primárně Praha patří mezi problematické daňové oblasti, je podle ředitele Odboru daní z příjmu při GFŘ Bláhy známá věc. Do pražské metropole se totiž uměle stěhují tisíce firem, aby se skryly před daňovou kontrolou. Místní úředníci jednoduše nestíhají. Finanční správa proti tomu už od září bojuje v rámci projektu „Pomoc Praze“.
Sídlo společnosti v centru Prahy tak klidně stačí mít jen na papíře. A pokud podnikatele nikdo neudá, má na dalších 200 let klid od nechtěné návštěvy z finančního úřadu. Na tak dlouho totiž v hlavním městě vychází v průměru jedna kontrola. „Dokonce jsme objevili jednu adresu, kde sídlí 1600 firem, takže je jasné, že v minulosti se s tím nikdo nezabýval. Praha je teritorium, kterému se chceme věnovat,“ vysvětluje ministr financí Andrej Babiš (ANO).
Finanční správa proto povolala do metropole posily. Stovka kontrolorů z osmi regionů prověřuje firmy v hlavním městě. A státní pokladna na tom už letos vydělá, respektive ušetří půl miliardy. „Z převážné části jde o daňové odpočty, které byly daňovými subjekty nárokovány, ale právě díky kontrole nebyly ze státního rozpočtu vyplaceny. Často daňové subjekty také urychleně podávají dodatečná daňová přiznání s tím, že došlo k omylu,“ uvádí mluvčí Generálního finančního ředitelství (GFŘ) Petra Petlachová.
Nejvíce do státní kasy přispívají banky
V první desítce firem, které nejvíc přispívají do státní kasy na daních, jsou z poloviny banky. První příčku loni obsadila Česká spořitelna, a sesadila tak na druhé místo energetickou společnost ČEZ. Ze státních podniků se kromě ní a její dcery se umístily mezi deseti největšími plátci daní také Lesy České republiky. Významně přispívají také mobilní operátoři - tehdejší Telefónica O2 a T-Mobile.
Opozice ale připomíná tři roky starou reformu finanční správy. Jenom díky ní prý současná akce může proběhnout. „Já proti tomu nic nemám, má to svůj smyl, ale možná by mohl pan ministr uznat, že to je díky tomu, že dřív, než přišel na ministerstvo financí, proběhla nezbytná transformace, která to umožňuje,“ konstatuje místopředseda strany TOP 09 Miroslav Kalousek.
V rámci akce Pomoc Praze zatím proběhlo 1600 kontrol. Stejné množství je naplánováno do konce května, kdy má projekt skončit. O jeho pokračování zatím není rozhodnuto. Finanční správa je ale s jeho dosavadními výsledky spokojena. „Jsou to první velké akce na zmapování terénu a pak se rozhodneme, co bude dál. Posila změní v prvé řadě stav v oblasti daňových podvodů a DPH,“ vysvětluje Bláha.
Největší plátci daní v ČR (za 2013)
1. Česká spořitelna
2. ČEZ
3. Komerční banka
4. Česká pojišťovna
5. Telefónica O2 Czech Republic
6. ČEZ Distribuce
7. Československá obchodní banka
8. T-Mobile Czech Republic
9. Lesy České republiky
10. UniCredit Bank Czech Republic
Zdroj: Ministerstvo financí ČR
Do malých obcí přijede úřad za lidmi
Tam, kde nejsou finanční úřady, dorazili do více než dvou set obcí jejich pracovníci. Mobilní daňový úřad má ulehčit těm, kdo se obtížně dostávají do větších měst. Letos jich nejvíc přijelo do Středočeského kraje - 53. Naopak nejméně na Karlovarsko - na dvě místa. Vloni takto odevzdalo přiznání 25 tisíc lidí.
Například do Toužimi na Karlovarsku během dopoledne dorazilo s daňovým přiznáním 85 lidí. Třeba majitelka toužimské restaurace Miluše Štádlerová to má přes ulici. Vrátit se znovu k plotně jí zabere jen pár minut. „Je to lepší, no, protože do těch Varů to nestíhám. Já tam jet nemůžu. To bych si sem za sebe musela někoho shánět,“ říká majitelka vinárny a restaurace v Toužimi Miluše Štádlerová.
Oceňuje i to, že mají při takových příležitostech úředníci víc času a mohou líp poradit. Někdy je pomoc opravdu nutná.
Podle majitele firmy Linet Zbyňka Frolíka však už i v Česku dochází k pokroku, co se výběru daní týče, a může to být ještě lepší. „Pokud se podaří nastavit určtý princip spravedlnosti, třeba tím, že se zjednoduší administrativa žitvnostníků a vybere se daň tam, kde se DPH neodvádí nebo kde se pracuje s minimální mzdou a penězi bokem,“ říká. A dodává, že je to i o tom, jak je celý systém nastaven: „V USA je neplacení daní druhý největší hřích po vraždě. Nebo Německo, kde daňoví úředníci chodí do rodin a sčítají majetek, nebo do hospod a sčítají židle a podle toho vyměřují paušální daň,“ dodává.
