ČNB zasahuje, chce oslabit korunu a daří se jí to

Praha - ČNB zahájila intervence, a to poprvé od roku 2002. Cílem je oslabit korunu a uvolnit tak měnové podmínky. Kurz chce držet blízko hranice 27 Kč/EUR. Podle prvních reakcí pro portál ČT24 a komentáře Ľuboše Mokráše z České spořitelny budou dopady na ekonomiku omezené, kroky ČNB spíše mírně přibrzdí růst a zvýší inflaci. Koruna okamžitě reagovala pádem a guvernér Miroslav Singer následně dodal, že je banka schopna intervenovat na devizovém trhu s cílem oslabit kurz koruny neomezeně.

Ihned po oznámení intervencí koruna oslabila na 26,63 Kč/EUR, přičemž dopoledne přešlapovala okolo 25,80 Kč/EUR. Koruna je tak na nejslabších úrovních od června 2009. „Pokud koruna zůstane takto slabá, můžeme velmi brzy čekat zdražování pohonných hmot, dovážených výrobků i služeb (včetně dovolených), jejichž ceny se odvozují od zahraničních cen,“ upozornil analytik ČSOB Petr Dufek.

Miroslav Singer, guvernér ČNB:

„Jsme schopni intervenovat neomezeně proti koruně. To znamená, že jsme připraveni intervenovat tak dlouho, jak bude potřeba k dosažení požadované hodnoty kurzu koruny, a tím i k hladkému plnění dvouprocentního inflačního cíle.“

„Ukončíme intervenční režim, až si budeme velmi, ale opravdu velmi jistí, že nebudeme muset intervence zahajovat v dohledném období znovu, nebo vracet úrokové sazby zpět na nulu.“

Česká koruna oslabuje k euru až na 26,92 CZK/EUR, k americkému dolaru až na 20,22 CZK/USD. Euro (po oznámení ECB) k americkému dolaru prolomilo směrem dolů 1,3300 USD/EUR až na 1,3298, uvedl před třetí hodinou odpolední server Patria Online.

Naposledy centrální banka přistoupila k devizovým intervencím před jedenácti lety. Tehdy bylo ovšem cílem intervencí stabilizovat kurz koruny, který až do léta 2002 prudce posiloval, a to za existence nenulových sazeb.

Česká koruna
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/iStock

Nyní jsou však úrokové sazby na technické nule, a intervence tak mají prostřednictvím oslabení koruny za cíl dále uvolnit měnové podmínky. O tom, že dalším případným nástrojem uvolnění měnové politiky po dosažení nulové spodní hranice úrokových sazeb bude kurz koruny, rozhodla bankovní rada už loni na podzim.

„Inflace je pod inflačním cílem a hrozilo, že by šla ještě níž,“ dodal Mokráš s tím, že ČNB tak chtěla zamezit riziku deflace. ČNB následně bude intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu koruny tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR. „Je to trochu nad naším cílem 26,50 a tuto hladinu bude ČNB pravděpodobně držet do doby, než začne inflace výrazněji růst,“ vysvětlil Mokráš.

Radost exportérů

Navíc odpověď na otázku, kdo by dále mohl ze slabší koruny těžit, se přímo nabízí. „Obavy z výrazného podstřelení inflačního cíle však zjevně převážily. Krátkodobě to znamená negativní dopad na spotřebitele. Pokud bude oslabení koruny trvalejší, pak to bude pozitivní pro české exportéry,“ uvedl hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.

Rozhodnutí ČNB intervenovat na devizovém trhu a držet českou měnu kolem úrovně 27 korun za euro podniky vítají. Pokles kurzu české měny by se prý mohl projevit v tvorbě nových pracovních míst. „Rozhodnutí ČNB přišlo v pravý čas. Jde o razantní a odvážný krok, který by měl pomoci českým exportérům a celému národnímu hospodářství,“ uvedl prezident Asociace exportérů ČR Jiří Grund.

Co a jak bude zdražovat?

Podle analytiků nejdříve zdraží pohonné hmoty, a to zhruba o 50 haléřů na litr, poté se zvýší ceny dovážených produktů a dovolených. Na předvánočním trhu tak zdraží elektronika a další zboží o tři až čtyři procenta.

„Druhé přijdou na řadu potraviny, kde ale nebude situace tak jednoznačná. Některé položky zdraží viditelně, u jiných nebudou změny patrné vzhledem k sezonní kolísavosti cen,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Ceny zahraničních zájezdů pořádaných tuzemskými cestovními kancelářemi by se nicméně kvůli prudkému oslabení koruny bezprostředně zvýšit neměly. „Ceny zájezdů na léto by to ovlivnit nemělo i vzhledem ke konkurenci na trhu,“ uvedla tajemnice Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) Kateřina Petříčková.

Analytik Patria Finance David Marek na základě rozhodnutí ČNB přehodnotil odhad růstu HDP pro příští rok z 1,6 procenta na 2 procenta. Marek se domnívá, že díky devizovým intervencím by mělo vzniknout zhruba 10 000 pracovních míst.

Úrokové sazby centrální bankéři nechali narozdíl od Evropské centrální banky beze změny, měnového zasedání rady se zúčastnilo všech sedm členů. Mluvčí ČNB Tomáš Zimmermann prohlásil, že centrální banka nebude otázku devizových intervencí dále komentovat.

ČNB je k letošnímu vývoji ekonomiky optimističtější

ČNB ve své nové prognóze zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok, očekává pokles HDP o 0,9 procenta. Pro příští rok odhad naopak zhoršila, nově čeká růst o 1,5 procenta. Banka zároveň vypracovala alternativní scénář počítající právě s devizovými intervencemi, letos v něm očekává pokles o 0,9 procenta a příští rok růst o 2,1 procenta. V srpnové předpovědi předpokládala banka letos pokles o 1,5 procenta a příští rok růst o 2,1 procenta.

Exprezident Klaus s intervencemi nesouhlasí

Bývalý prezident Václav Klaus považuje zahájení devizových intervencí Českou národní bankou za chybný a riskantní krok. Intervence mají podle něj „velmi sporné efekty, ale velmi nesporné náklady“ jako zdražení dovozu a tlak na domácí cenovou hladinu.

Centrální banka zůstává obětí módní, ale zcela mylné doktríny cílování inflace, uvedl Klaus, který všechny nynější členy bankovní rady ještě jako prezident jmenoval.

„Odvolávat se na to, že měnová politika musí plnit inflační cíl, je nesmyslné. Tento cíl si dali naši bankéři sami, to není žádná shůry posvěcená hodnota. Potřebujeme systémovou změnu v ekonomice, rozumnou rozpočtovou politiku a návrat k normální parlamentní politice. Nepotřebuje devizovou intervenci,“ napsal Václav Klaus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoV něčem jsme selhali, reaguje Žáček na nesplněný závazek NATO

Česko loni nesplnilo závazek NATO – na obranu stát nevydal dvě procenta HDP. „Ano, beru to, že jsme v něčem selhali, to přiznávám,“ řekl v pořadu Interview ČT24 člen sněmovního výboru pro obranu a místopředseda poslaneckého klubu ODS Pavel Žáček s tím, že ale „věřili, že to půjde zvládnout“. Tématem rozhovoru byla i koncepce armády, kterou po dokončení pošle vláda do výboru pro obranu. „Budeme rozebírat jednotlivé nuance, teprve zjistíme, jak se to změnilo (…) a uvidíme, jestli to bude realistické,“ nastínil Žáček. Tématem rozhovoru byl i vztah amerického prezidenta Donalda Trumpa s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Podle Žáčka se Česko kritice Spojených států nevyhne. Trump na summitu v Ankaře bude podle něj ukazovat prstem na státy, které závazek dvou procent HDP nesplnily, a tedy i na Babiše. „To opravdu nic nezmění – ani dobré vztahy,“ komentoval Žáček. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 10 hhodinami

Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta

Bankovní rada České národní banky zvýšila ve čtvrtek základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Současně rada rozhodla o růstu diskontní sazby ve stejném rozsahu na 2,75 procenta a lombardní sazby na 4,75 procenta. Jednání se zúčastnilo všech sedm členů rady. Ještě před jejich rozhodnutím varoval premiér Andrej Babiš (ANO), že zvýšení sazeb by zásadně poškodilo životy obyvatel, podnikatelů i celou ekonomiku.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se sníží

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se oproti původní podobě nastavené bývalou vládou sníží. Nově bude pokrývat 75 až 85 procent celkových nákladů na výstavbu. Přímá dotace pak bude činit patnáct až třicet procent podle kraje. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a Státního fondu podpory investic (SFPI).
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoGoláň a Mračková Vildumetzová debatovali o novele o veřejných rozpočtech

Horní komora upravila novelu o veřejných rozpočtech, znovu ji bude muset projednat sněmovna. Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. „Pokud vláda chce investovat, tak ať to dělá v rámci sledovaného rámce. Pokud to vyjme mimo deficit státního rozpočtu, tak hrozí utrácení na provozních výdajích. Vyjmutí na únikovou doložku není následně hlídáno rozpočtovými pravidly,“ řekl šéf senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS). „Únikové doložky například v případě mimořádné bezpečnostní situace si k investicím žádají samotné bezpečnostní a zpravodajské služby. Stát pak bude připravený a pružný. Vláda navíc navrhuje postupné snižování dluhu,“ hájila novelu členka senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Debatou ve středečních Událostech, komentářích, která ještě předcházela rozhodnutí Senátu, provázel Lukáš Dolanský.
před 21 hhodinami

Správce Liberty Ostrava žaluje exčleny představenstva o téměř 19 miliard korun

Insolvenční správce zkrachovalé hutní společnosti Liberty Ostrava podal žalobu proti čtyřem bývalým členům jejího představenstva. V žalobě na doplnění pasiv po nich žádá téměř 19 miliard korun. Mezi žalovanými je i bývalý majitel Sanjeev Gupta, sdělil správcův mediální zástupce Michal Štefl.
17. 6. 2026

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
17. 6. 2026

Evropský parlament schválil klíčovou část obchodní dohody s USA

Poslanci Evropského parlamentu (EP) schválili zrušení dovozních cel na většinu průmyslového a zemědělského zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem z loňského léta. Tu Evropská komise (EK) uzavřela ve snaze zabránit zavedení vysokých cel americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
16. 6. 2026Aktualizováno16. 6. 2026

Na zastropování věku odchodu do důchodu se nemusí spěchat, soudí Juchelka

Zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let, volební slib současné vlády, bude splněn během čtyř let jejího období, nyní se na to nemusí spěchat, řekl v pořadu Interview ČT24 ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). „Uvidíme, zda se to stihne,“ uvedl pak k dotazu moderátora Daniela Takáče, zda se od ledna 2027 spustí zamýšlená valorizace důchodů o inflaci a půlku mzdy, namísto jedné třetiny. Dále věří, že u superdávky zbudou ministerstvu peníze, aby pak mohlo podpořit provozovatele sociálních služeb. Pokud nezbudou, budou si muset kraje a obce pomoci ze svých účtů samy, nebo zahájit jednání s ministerstvem financí, uvedl Juchelka.
16. 6. 2026
Načítání...