Ti, kteří označují návštěvu čínského prezidenta za diplomatickou událost desetiletí, často uvádějí ústřední důvod - peníze. Čínské firmy drží podíly ve víc něž dvou tisícovkách firem. V roce 2015 se objem čínských peněz v tuzemských podnicích meziročně zvýšil o 110 procent na víc než pět miliard a osm set milionů korun. Letos zatím nárůst není výrazný, už teď se ale řeší podpisy nových smluv a kontraktů. Další posílení se proto dá čekat.
V pomyslném žebříčku největších zahraničních investorů v Česku patří Číně 21. pozice. Na prvních místech figurují evropské země. Nizozemsko, Německo a Rakousko.
V Česku nyní mají čínští investoři nejvýznamnější podíl v bankovní skupině J&T. Společnost CEFC v ní celkově drží majetek v hodnotě jedné a tři čtvrtě miliardy. Ale velkou investici v minulosti v Česku uskutečnil i výrobce LCD televizorů a hardwaru Wis-tron nebo společnost Lapasan, vlastník pivovarů Lobkowitz. Velmi sledovaným kontraktem byl v poslední době také odkup podílu ve fotbalovém klubu Slavia Praha. A další významné obchody jsou na spadnutí.
Čínský kapitál by měl v nejbližší době zamířit třeba do strojírenské firmy Žďas nebo k výrobci nákladních automobilů Tatra. Na schválení antimonopolního úřadu čeká i odkup největšího prodejce zájezdů v Česku – portálu Invia.cz.
Žďárská metalurgická firma patří mezi tři největší v Česku. Vlastní ji slovenská podnikatelská skupina. Dlouho už ale nebude, brzo má zamířit do čínských rukou. „Slibuji si od toho, že čínský investor udrží zaměstnanost v regionu, přinese nám další nové kontakty na další nové zákazníky,“ říká generální ředitel Žďasu Miroslav Šabart.
Už nyní roční tržby firmy přesahují tři miliardy korun. Vedení věří, že díky čínským penězům může společnost dál růst a víc zdejších výrobků pak - třeba po vodě - vyvážet. V tom by mohl být přínosný vodní koridor Dunaj Odra Labe. Projekt za 400 miliard korun na splavnění Labe skrz Děčín do Německa. Myšlenku na jeho vybudování před časem oživil prezident Miloš Zeman. Projekt je ale podle mnoha studií neekologický a mohl by být ztrátový.
Čínský investor se ale o projekt zajímá. Už si ho byli obhlédnout inženýři Tří soutěsek - největší přehrady na světě. Dlouhodobé zájmy CEFC jsou ale jiné - energetika a finance. Mluví se třeba o Ge Money Bank. Případný prodej musí ale nejdříve posvětit Centrální banka. „Lepší silný partner z Východu než slabý ze Západu. Česká národní banka bude postupovat standardně jako v obdobných případech a nevidím důvod, proč by se v tomto případě měla chovat jinak,“ konstatuje výzkumný pracovník FFU VŠE Petr Teplý.
U financí ale zájem nekončí. Firma vyrostla z prodeje plynu a ropy. Do energetiky má chuť se proto pustit i v Česku. „Je potřeba se o tom s nimi bavit, tak jako se baví všechny ostatní velké země. Vedeme samozřejmě konzultace,“ říká generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Utrácet se CEFC tedy nebojí. Peněz má dost. Jen loni její tržby přesáhly 838 miliard korun - to je jen zhruba o 350 míň, než je rozpočet Česka na celý letošní rok. V tuzemsku už firma proinvestovala 20 miliard, dalších 20 to má být letos.
V příštích dvou letech je reálných tak šest až osm miliard čínských investic
Podle prezidenta Miloše Zemana čínské investice v Česku letos dosáhnou 95 miliard korun. „To číslo ohromuje, protože když se podíváme na USA, tam ke konci loňského roku bylo celkem zainvestováno 80–90 miliard. A jestli je to reálné? Myslím si, že je to takové přání. My, když v té částce podepíšeme memoranda o vzájemné spolupráci, ještě to neznamená, že všech těch 95 miliard se realizuje,“ říká analytička Asociace pro mezinárodní otázky Alice Rezková.
Těžko podle ní tak odhadovat, kolik investic se skutečně zrealizuje. „Když se podíváme v rámci regionů, dnes mají Maďaři zainvestováno pět, šest miliard, když budu hodně optimistická, takže když se k tomu číslu posuneme v následujících dvou letech, tak to bude hodně úspěšné,“ dodává.
Od ministra financí Andreje Babiše a dalších představitelů zaznívá také výhrada, že Číňané kupují jen hotové firmy a neinvestují na zelené louce, nebudují pracovní místa. „Struktura je podobná všude po světě,“ říká Rezková.
I sektorově - investice jdou zejména do energetiky a finančních služeb. „Nám do toho chybí posílenější sektor nemovitostí a infrastrukturální projekty, jak je běžné v zahraničí. Ale otázka je, zda takové máme,“ doplňuje Rezková. V této souvislosti si ovšem dokáže představit, že zmíněný projekt vodního koridoru Dunaj Odra Labe by mohl představovat „hozenou rukavici, kterou čínské firmy zvednou, protože ony mají rády takový typ výzev, když si před projekt mohou přidat přídavné jméno nej a nějakým způsobem zazářit,“ dodává.
Obrovskou příležitostí jsou také čínští turisté
O čínské turisty je ve světě zájem, patří totiž mezi návštěvníky, kteří rádi utrácejí. Za dovolenou v Evropě zaplatí v průměru 102 tisíc korun. Nejčastěji odlétají na dva týdny, během nichž navštíví dva až tři státy. V Česku zatím tráví necelé tři dny. Čínské cestovní kanceláře však vidí v přímém spojení s Prahou potenciál, protože by hlavní město mohlo sloužit jako dopravní uzel pro přestup do dalších měst.
Česko nyní prodávají jako součást evropského balíčku. Například čínská cestovní kancelář CYTS nabízí 14 kombinací za 36 až 200 tisíc korun. Nejdražší zájezd si dovolí minimum Číňanů, většina sahá po nejlevnějším. „Pro čínské turisty je Česko relativně nové, začali jsme ho nabízet pozdě. Procento návštěvníků je velmi malé. Zájezdy, jejichž součástí je Česko, tvoří necelých deset procent z evropské nabídky,“ konstatuje generální ředitel CYTS Chan Kchuej.
Do Česka Číňany táhne třeba romantika, v minulém roce jich přijelo zhruba 300 tisíc. A letos by jich mělo být ještě výrazně víc. I díky novým přímým linkám, které spojí Prahu nejen s Pekingem, ale i Šanghají a provincií Sečuan.
Česko ale láká čínské turisty nejen na památky, ale i na nákupy luxusního zboží. Třeba do centra Prahy, do Pařížské ulice. Někteří obchodníci dokonce zaměstnávají čínské prodavačky, aby se se svými zákazníky co nejlépe domluvili. Číňané totiž patří k návštěvníkům, kteří nešetří. Jen loni ve světě utratili v přepočtu téměř šest biliónů korun.
