ČEZ kvůli úsporám končí po 16 letech se sponzorováním karlovarského filmového festivalu

Nahrávám video
Karlovarský filmový festival bez hlavního sponzora
Zdroj: ČT24

Energetická společnost ČEZ se po 16 letech rozhodla ukončit spolupráci s Mezinárodním filmovým festivalem Karlovy Vary. Zdůvodnila to neutěšenou situací na energetických trzích, která ji vede k úsporným opatřením. Polostátní ČEZ (stát drží zhruba 70 procent akcií) byl generálním partnerem festivalu od roku 2002.

„Úspory jsou jediným důvodem k ukončení spolupráce. V předchozích letech jsme již razantně snížili naše sponzorské aktivity a v tomto musíme pokračovat. ČEZ v uplynulých letech skončil se sponzoringem sportovních hal – ČEZ Arén v Ostravě, Pardubicích, Plzni. Snížil svoji podporu Českému olympijskému týmu, atletům a omezil desítky menších aktivit,“ uvedl vedoucí mediálního útvaru a mluvčí Skupiny ČEZ Ladislav Kříž. 

Ve vztahu ke karlovarskému festivalu se podle něj jednalo o necelých 20 milionů korun ročně. Tisková mluvčí MFF KV Uljana Donátová uvedla, že konání letošního 53. ročníku MFF Karlovy Vary není ohroženo. 

„Děkujeme Skupině ČEZ za šestnáct let trvající podporu a spolupráci. I díky tomuto spojení se podařilo z karlovarského festivalu vybudovat mezinárodně respektovanou značku, festival s jasnou uměleckou vizí a vysoce profesionální organizací, který má pevné místo mezi světovými filmovými přehlídkami a těší se velkému zájmu odborné veřejnosti i filmových diváků,“ uvedl v tiskové zprávě prezident MFF KV Jiří Bartoška.  

Karlovarský festival podle něj přispívá k propagaci Česka nejen v kulturním prostředí. „Je nám líto, že současná situace nedovolí Skupině ČEZ pokračovat nadále v naší dlouholeté spolupráci,“ dodal.

Nahrávám video
Prezident festivalu Jiří Bartoška o odchodu generálního partnera
Zdroj: ČT24

Později v rozhovoru pro ČT Bartoška uvedl, že o vypovězení smlouvy ví od konce února, tedy čtyři měsíce před letošním ročníkem festivalu. To je pro nás trošku zklamáním, přišlo to pozdě, připustil. 

Se společností ČEZ jednali podle něho zástupci festivalu od září loňského roku, kdy měla firma potvrdit spolupráci na další rok (smlouvu s ní měl festival do konce roku 2018). „Pořád nebyl schválen rozpočet ČEZu, tak se to oddalovalo, obě strany doufaly…“ 

Bartoška odhadl, že pro letošní ročník se asi těžko podaří sehnat nového generálního partnera, za reálnější tedy považuje sehnat více partnerů a mezeru – výpadek činí 15 milionů – tak vyplnit. Zdůraznil však, že pro letošní ročník se programově nic nemění. Dodal, že celkový rozpočet festivalu se v posledních letech pohybuje plus minus kolem 130 milionů korun, záleží i na výši výdajů na filmové hvězdy, které se podaří na akci získat. 

Pro příští roky se bude festivalové vedení opět snažit sehnat generálního partnera. Jeho příspěvek by obnášel 20 milionů korun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
před 4 hhodinami

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
včera v 09:11

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
včera v 06:40

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026
Načítání...