Český manažer povede rakouského operátora další tři roky

Vídeň - Udržet si podíl na tak vysoce konkurenčním trhu, jako je rakouský, není úplně lehké. Musíte neustále přicházet s něčím novým, investovat a držet ceny hodně nízko, říká Robert Chvátal, generální ředitel společnosti T-Mobile ve Vídni, jeden z nejúspěšnějších českých manažerů, který dokázal snížit počet zaměstnanců o pětinu, a přesto si udržet jejich přízeň.

Český manažer se ve Vídni osvědčil

Po třech letech strávených v čele druhého největšího rakouského mobilního operátora prodloužilo vedení společnosti T-Mobile International českému manažerovi kontrakt až do roku 2013. Do Vídně přišel Robert Chvátal ze Slovenska v roce 2007, krátce poté, co rakouský T-Mobile koupil jednoho menšího operátora, společnost tele.ring. Nový ředitel tak musel v první řadě bez nepříznivých otřesů spojit dvě odlišné firemní kultury, přičemž navenek pro klienty zůstaly obě značky zachovány. A podle všeho se to povedlo.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Ve srovnání s českým T-Mobilem, který má pět a půl milionu zákazníků a představuje na trhu jedničku, je ten rakouský o něco menší. Jeho služby využívá 3,8 milionu klientů, na trhu zaujímá zhruba třetinový podíl, a je tak za společností A1 Telekom na druhém místě. Zatímco ale v Rakousku zmíněný počet klientů obsluhuje 1 400 zaměstnanců T-Mobilu, v Česku je to víc než dvojnásobek, zhruba tři tisíce.

Ani rakouskému ani českému T-Mobilu se v prvním pololetí roku 2010 nepodařilo udržet obrat na úrovni srovnatelné s prvními šesti měsíci roku 2009. V Rakousku klesl skoro o šest procent na 491 milionů eur, v Česku byl pokles nižší - o 2,6 procenta na 570 milionů eur. Výsledky za celý rok ještě nebyly zveřejněny. Přesto šéf rakouského operátora Robert Chvátal očekává, že se T-Mobilu Austria podaří za celý rok ziskovost udržet.

Dá se říci, že je rakouský trh podobný tomu českému?

Co se týče hlasové mobilní komunikace, je stejně přesycený jako ten český - každý má mobil. Ale rozdíl je v pokrytí rychlým mobilním internetem, takzvaným 3G, které zahrnuje nad 90 procent populace, a to je obrovsky mnoho.

Jak je to v Rakousku s pevnými linkami? Je situace také podobná Česku, tedy že jich stále ubývá?

Upřímně řečeno, já se o pevné linky až tak nezajímám, protože z mého pohledu je pevný hlas mrtvou veličinou.

Zůstaneme tedy u mobilních telefonů. Mají Rakušané větší zájem o předplacené karty, nebo o smlouvy s mobilními operátory?

Tam jednoznačně převládají smlouvy. Má ji víc než 70 procent všech mobilních zákazníků, protože tarify jsou velmi výhodné. Za velmi dobrou dotovanou cenu k tomu zákazník dostane smartphone – v roce 2010 u nás šest z deseti nových zákazníků volilo právě smartphone.

Telefonování v Rakousku je asi celkově levnější než v Česku.

Cena mobilního telefonování v Rakousku souvisí s několika záležitostmi. První věc je počet hráčů na trhu – ti jsou čtyři a nabízejí přes deset značek, tedy neuvěřitelné množství všelijakých tarifů.

I v Česku jsou čtyři mobilní operátoři. Navíc jsou v Česku nižší náklady prakticky na všechno – proč tedy není u nás telefonování levnější? Není to spíš o maržích operátorů?

Samozřejmě, marže, které dociluje mobilní operátor v Rakousku, jsou nižší než v Čechách. Ale je tady ještě druhá věc, která k tomu přispívá, a to je úroveň propojovacích poplatků, které jsou v Rakousku proti Česku ani ne poloviční. Tarify v Rakousku tendují k takzvaným flat tarifům, to znamená neomezenému volání, esemeskování i mobilnímu internetu.

Kdybychom chtěli srovnat nabídku T-Mobilu v Rakousku a v České republice, je to plus minus stejné?

Do značné míry ano. Ten základní byznys a hlavní tahoun je pro oba stále mobilní hlas. V našem případě ale asi hraje významnější roli mobilní internet. T-Mobile už prodal víc než 200 tisíc iphonů, plus samozřejmě statisíce dalších chytrých telefonů.

Co třeba takové věci jako satelitní televize? Tu má od loňska v nabídce český T-Mobile.

Myslím, že to je ze strany našeho českého bratra zajímavý krok, ale pro nás v Rakousku by to nedávalo smysl. Rakousko coby německy mluvící země profituje z ohromného množství volných programů, které v němčině existují díky německému sousedovi. Zákazník v Rakousku by za to nebyl ochoten platit.

Už delší dobu se v Evropské unii hovoří o snižování cen roamingu. V roce 2015 by se poplatky měly dostat na nulu. Jaký je váš názor? Nejsou opravdu poplatky nastaveny příliš vysoko?

Obecně jsem proti přílišné regulaci, takže se mi ani moc nelíbí, že se Evropská unie snaží do toho nějak zasahovat. Na druhé straně souhlasím, že nedává smysl, aby třeba při využívání mobilního internetu byl rozdíl mezi cenovou hladinou v Rakousku a v zahraničí až tisícinásobný. V Rakousku si dnes za devět euro koupíte šest giga – a to trvá hodně dlouho, než šest giga prosurfujete. Naopak přijedete do ciziny a za stonásobně nižší objem zaplatíte stonásobně víc. Tak to je i pro Rakušana silné kafe.

Ceny roamingu ale závisí také na roamingových partnerech. O co se bude v mezidobí T-Mobile určitě snažit, to je nabízet nějaké levnější roamingové balíčky.

Vy jste byl do Rakouska povolán v roce 2007 ze slovenského T–Mobilu. Dostal jste nějaké konkrétní zadání, čeho máte na tamním trhu dosáhnout?

Dostal jsem hned dva úkoly. T-Mobile před časem koupil jednoho menšího operátora - tele.ring - a mým prvním úkolem bylo po tomto spojení celou firmu konsolidovat. A ten druhý úkol byl stabilizovat naši pozici na trhu coby dvojky a určitě se pohybovat nad 30 procenty tržního podílu.

Předpokládám, že dnes můžete říct, že jste oba úkoly splnil.

Snad ano, to je na akcionářích. Ale vzhledem k tomu, že mi teď byla o další tři roky prodloužena smlouva, tak si troufnu říct, že jsme to nějakým způsobem zvládli.

Jedním z úkolů bylo upevnit pozici na trhu. Jak se to dělá? Lepší nabídkou nebo agresivnějším marketingem?

Myslím, že mobilní branže není jen o cenách, i když cena je velmi důležitá. Neméně důležitá je ale kvalita pokrytí – a tím se také snažíme konkurovat. Dalším důležitým kritériem je i určitá schopnost inovace. Tady se T-Mobile snaží neustále nabízet nové produkty, naposledy například zálohování digitálního obsahu – hudby, fotek nebo videí - u nás. Nabízíme tak klientům jistotu, že kdyby třeba ztratili mobilní telefon, že o data nepřijdou.

U všech nových produktů určitě hraje velkou roli marketing a reklama. Má rakouský T-Mobile také nějakého svého Chucka Norrise?

Chucka Norrise nemáme. Ale vzhledem k tomu, že máme dvě značky, můžeme si dopřát luxus dvou absolutně rozdílných komunikačních strategií. Kampaň pro T-Mobile je spíš o inovacích, o byznys zákaznících a možná o mezinárodnosti. Pro tele.ring  jsme vymysleli takovou figurku, jmenuje se Ind, vlastně to je Ind, a ten je expert na všechno, co se týká mobilních telekomunikací. Dokáže poradit, co dělat, když člověk nechce moc platit.

A funguje to.

Funguje to velmi dobře, protože Rakušané podobně jako my ocení smysl pro humor. A slogan „Zeptej se Inda“ je o správné dávce humoru.

Mluvil jste také o nutnosti investovat. Kolik T-Mobile ročně investuje do rozvoje sítí a podobně?

My už řadu let investujeme do rozvoje sítí ročně víc než 100 milionů eur.

Ani krize ty investice nijak neovlivnila?

Mobilní branže nepodléhá příliš ekonomickým cyklům, takže ani ta krize, o které se v posledních dvou letech mluví, se nás moc nedotkla. Naopak myslím, že když je člověk v potížích, tak potřebuje komunikovat. Před telekomunikačními operátory stojí ale jiné výzvy – kromě konkurence na trhu například regulace propojovacích poplatků nebo regulace cen roamingu.

Přece jen ještě jedna otázka ke krizi. Všechny firmy se snažily v posledním období nějak zredukovat, zaváděly úsporná opatření. Mobilní operátoři ne?

My jsme ta preventivní opatření podnikli už předtím, než krize vůbec propukla. Už v roce 2007 jsme se rozhodli, že budeme o 20 procent štíhlejší a že budeme mít i o 20 procent méně zaměstnanců. Zpětně se dá říct, že to bylo rozhodnutí velmi moudré. Krizi jsme přečkali zdárně a nemělo to dopad ani na ziskovost firmy, která zůstala na úrovni 27 procent.

Rozumím-li tomu dobře, vy jste v roce 2007 přišel do Vídně a první, co jste udělal, bylo snížení počtu zaměstnanců o dvacet procent? Tím jste musel získat velkou popularitu.

U těch dvaceti procent zaměstnanců, kteří museli odejít, asi ne, ale těch zbylých 80 procent s odstupem roku zjistilo, že to byl jediný způsob, jak z T-Mobile Rakousko udělat rozumně štíhlou firmu schopnou obstát na trhu.

Je nějaký rozdíl ve firemní kultuře české a rakouské telekomunikační firmy?

Na jedné straně je to velmi obdobné, protože sdílíme stejnou značku a máme stejný cyklus rozhodovacích procesů. Na druhé straně bych řekl, že rakouský zaměstnanec je možná trošičku víc „ošetřen“ a chráněn nejrůznější legislativou. Je to hlavně tím, že v Rakousku jsou silnější odbory než u nás.

Jak se vám tedy povedlo bezbolestně snížit počet pracovníků o dvacet procent?

Mám pocit, že jsem se už nějak naučil komunikovat s odborovou radou a momentální šéf odborů je mým velkým podporovatelem, na což jsem docela hrdý. Je to všechno hlavně o vysvětlování, co a proč je třeba udělat.

Jsou Rakušané coby zaměstnanci konzervativnější? Mění méně často zaměstnání? Je věkový průměr v rakouském T-Mobilu vyšší než v českém?

Možná o něco, ale troufnul bych si tvrdit, že rakouský T-Mobile je také „mladá firma“. V čem je možná ještě trochu rozdíl, to je náš důraz na kvalitu lidí v obchodech a v call centru. I způsob, jakým je vybíráme, je trošku specifický; nestačí nám jen pohovory prostřednictvím personálního oddělení. V tom konkrétním regionu, kde potřebujeme obsadit nějakou takovou pozici, pozveme několik našich zákazníků, a ti také dělají se zájemci „pohovor“. Teprve když náš zákazník řekne: „Ten člověk se mi líbí, toho bych chtěl mít u nás v Linci v obchodu“, tak ho vezmeme.

Jaké budou hospodářské výsledky T-Mobile Rakousko za rok 2010? Lepší než loňské?

Obrat bude o šest procent nižší, dolů šla celá branže. Ziskovost jsme ale udrželi na předloňské úrovni.

Proč, když říkáte, že je vůči ekonomickým cyklům víceméně imunní?

Jak jsem zmínil, je to důsledek velké konkurence, tlaku EU, snižování propojovacích poplatků. Mobilní operátoři se měli velmi dobře, máme za sebou velký boom a já říkám, že i dnes „trpíme na vysoké úrovni“. Ale je to branže budoucnosti, takže já doufám, že ten pokles zisků nebude nijak výrazný a že se situace do dvou tří let stabilizuje. Potřebujeme to, abychom mohli nadále investovat do mobilních sítí, které budou schopny ustát nápor nejen mobilního hlasu, ale i mobilního internetu.

  • Počet zákazníků T - Mobile autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2242/224156.jpg
  • Chytré telefony zdroj: indiascanner.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2194/219332.jpg
  • Evropská unie autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1205/120476.jpg
  • Robert Chvátal autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2242/224160.jpg
  • Investice zdroj: zestcorporate.co.uk http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1027/102632.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
před 9 mminutami

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
před 30 mminutami

Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
10:09Aktualizovánopřed 41 mminutami

Nízká hladina Rýna může vést k nedostatku paliv v Německu, píše Bloomberg

Pokles hladiny Rýna vinou extrémního sucha může vést k nedostatku pohonných hmot v Německu a přimět Švýcarsko čerpat strategické zásoby ropy. Ohrožena je další kriticky důležitá vodní cesta, píše agentura Bloomberg. Připomíná, že by to byla už čtvrtá přepravní oblast, která je prakticky vyřazena z provozu po Hormuzském průlivu, přístavech v Černém moři a úžině Báb al-Mandab v Rudém moři.
před 1 hhodinou

Červený: Plavební stupeň v Děčíně by se měl začít stavět za tři roky

Plavební stupeň Děčín by se měl začít stavět mezi zářím a říjnem 2029, řekl po jednání českých a saských ministrů šéf resortu životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Stavba má zajistit celoroční splavnost Labe v úseku od Ústí nad Labem k hranici s Německem. Náklady se pohybují mezi šesti a osmi miliardami korun. Z toho čtvrtina je podle Červeného určena na opatření, která mají kompenzovat dopady na životní prostředí.
10:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zpomalte vývoj AI, volají zaměstnanci předních technologických firem

Více než 1100 zaměstnanců předních technologických firem vyzvalo americkou vládu, aby podpořila mezinárodní spolupráci na vytvoření nástrojů, které by umožnily řídit tempo vývoje nejpokročilejší umělé inteligence (AI). Podle nich se vývoj zrychluje natolik, že současné bezpečnostní a regulační mechanismy nemusejí udržet krok, uvedla agentura Reuters.
před 9 hhodinami

VideoVláda nepředstavila úspory, kritizuje Munzar. Nebudeme kouzlit, namítá Murová

Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO) jednali o rozpočtu na příští rok. Podle premiéra bude schodek výrazně nižší než čtyři sta miliard korun. Letos kabinet přitom počítá s 310 miliardami. Příjmovou stranu chce posílit třeba skrze EET. Priority na té výdajové vidí mimo jiné v oblasti zdravotnictví nebo dopravních staveb. Prohlášení o vysokém deficitu kritizuje opozice. „Předešlá vláda se snažila snižovat tempo zadlužování. Babišova vláda dělá opak. Navíc nepředstavila žádné úspory,“ varoval v Událostech, komentářích místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS). „Magie nad rozpočty minulých let byla neskutečná. My nebudeme kouzlit s čísly a maskovat výdaje. Snižování deficitu má zajistit například EET nebo snižování inflace,“ oponovala členka rozpočtového výboru Jana Murová (ANO). K rozpočtu se vyjádřil také ekonom Aleš Bělohradský. Debatou provázela Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Havlíček: Na snižování schodku nemáme příjmy, musíme nejdřív nastartovat ekonomiku

Rozpočet na rok 2027 bude jednoznačně proinvestiční, přičemž prioritami budou doprava, energetika, bezpečnost a výdaje do zdravotnictví, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Osobně si pak myslí, že státní rozpočet na konci volebního období současné vlády v roce 2029 vyrovnaný nebude. K osudu Letiště Praha moderátorovi pořadu Danielu Takáčovi řekl, že vstup na burzu je jedna z možných variant, které se nyní zvažují.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.