Česku letos náleží 29. příčka z celkových 140 zemí v žebříčku konkurenceschopnosti, který každoročně sestavuje Světové ekonomické fórum (WEF). V porovnání s prvními 15 zeměmi EU zaostává Česko s výjimkou makroekonomické stability ve všech dalších 11 ukazatelích.
Česko zaostává v konkurenceschopnosti, první jsou Spojené státy
Na špici celkového žebříčku konkurenceschopnosti nenastaly meziročně změny. Nejvyšší hodnocení obdržely Spojené státy (85,6), Singapur (83,5) a Německo (82,8). Česká republika obdržela celkem 71,2 bodu ze 100 možných.
Od letošního roku je přitom žebříček sestavován podle nové metodiky, která více reflektuje digitální transformaci hospodářství. V posledních několika letech bylo Česko na 31. místě.
„Vlak nejlepších nám ujíždí. Situace se oproti loňsku v zásadě nezměnila,“ uvedl Pavel Kafka, prezident České manažerské asociace, která se na sběru dat pro studii podílí.
Ve střední Evropě si Česko vede nejlépe, následují ji sedmatřicáté Polsko, jedenačtyřicáté Slovensko a osmačtyřicáté Maďarsko.
Konkurenceschopnost Česka letos opět sráží špatná infrastruktura, nedostatek kvalifikované pracovní síly, stav institucí a zaostávání v informačních technologiích. Nová metodika hodnocení, díky které je meziroční srovnání žebříčků nemožné, více reflektuje proces digitální transformace hospodářství a celé společnosti.
„V tomto procesu hrají klíčovou úlohu inovační schopnosti naší ekonomiky. Bohužel právě v tomto pilíři si nevedeme celkově příliš dobře,“ uvedla ministryně průmyslu Marta Nováková (za ANO). MPO podle ní podniká řadu kroků, aby situaci zlepšilo, například změny v systému investičních pobídek. Ty budou do budoucna zaměřeny na projekty s vysokou přidanou hodnotou. Po přepočtení podle nové metodiky by Česká republika i v minulých letech skončila na 29. pozici. Cílem ministerstva je umístění v první dvacítce.
Nízká inovační schopnost ČR souvisí s naším postavením ekonomiky se stále poměrně nízkou přidanou hodnotou výroby. Dochází sice k postupné sofistikaci výroby, takže přidaná hodnota se poněkud zvyšuje, stále však nadnárodní společnosti vyhledávají Česko zejména pro její levnou a kvalifikovanou pracovní sílu. Nikoli z toho důvodu, že by zde nalezly jedinečné globálně uplatnitelné know-how nebo znalosti.
Česká republika se podle hlavního ekonoma Czech Fund stále nachází v „pasti středně rozvinuté ekonomiky“. „Způsobem, jak z této pasti uniknout, je vytvoření podmínek pro mobilizaci domácího, českého kapitálu. Tyto podmínky zahrnují zejména zkvalitnění vzdělávacího systému a zlepšení infrastruktury, včetně infrastruktury digitální. Do těchto oblastí by vláda měla napřít své úsilí,“ říká Kovanda.
Česko ztrácí v oblasti optického připojení k internetu
Podle zprávy WEF ztrácí Česko například v oblasti optického připojení k internetu. Slábne aktivita v oblasti informačních technologií, což naznačuje i klesající podíl vývozů high-tech výrobků, jako jsou letecké a kosmické produkty, počítačové zařízení, elektronika a telekomunikace. V porovnání s EU zaostává ČR ve výdajích veřejného sektoru na výzkum a vývoj.
WEF porovnává země podle 12 faktorů, které zahrnují infrastrukturu, vzdělání a zdravotnictví, efektivitu pracovního trhu, technologickou připravenost, inovace, velikost trhu, makroekonomické prostředí, transparentnost a výkonnost vlády. Žebříček zahrnuje 140 zemí z celého světa.
