Praha – Evropa je zadlužená až po uši, nic ale není tak černobílé, jak se na první pohled zdá. I evropské státy mají po světě pohledávky. V případě Ćeska je to 22 miliard korun, které mu dluží jiné země. Zhruba třetina z celého dluhu připadá na Kubu, která závazek dlouhodobě nesplácí. S mnohem menšími závazky ve výši 2,5 miliardy korun Kubě dýchají na záda země bývalé Jugoslávie. V těsném závěsu je potom Súdán.
Kuba chce, aby jí Česko dluhy odpustilo
Náměstek ministra financí Tomáš Zídek:
„Řada z nich (dluhů) vznikla tím, že my jsme dodali zboží, pak přišla revoluce, buď v těch státech, nebo u nás, a ten daný stát původně z Rady vzájemné hospodářské pomoci už nezaplatil a vznikly naše velké pohledávky.“
Při vzniku samostatné České republiky dosahovaly dluhy ostatních zemí 156 miliard korun. Současných 22 miliard už je tak jen zlomkem původní částky. Přesto pochází většina závazků vůči Česku z éry socialismu.
Kuba, která Česku dluží 6,5 miliardy korun, se však ke splácení nemá. Její představitelé teď argumentují, že to byli také Češi, kteří se podíleli na rozpadu bývalého východního bloku. Na úpadku socialistické Kuby tak mají podíl a dluhy by jí měli prominout. „To bych nerad, aby to tak skončilo, protože pro státní rozpočet by to byla velká rána,“ komentuje ale situaci Zídek.
Komunikace však nevázne pouze s Kubou. Splácet se nechce například ani Kazachstánu. Naopak Barma loni Česku vrátila 141 milionů korun, a stala se tak rekordmanem v ochotě splácet. Česká republika však na splácení v penězích netrvá. Například v Indii si Česko pronajalo firmu, která za dluh nakoupila bavlnu a do Česka poslala peníze až z jejího prodeje. V Rusku by se zase za starý dluh mohl opravit Český dům.
Česko by se mělo starat především o své dluhy
Ekonomové ale připomínají, že by si mělo Česko hlídat především vlastní pokladnu. „Náš vlastní dluh se počítá v řádech bilionů. A my teď vymáháme miliardy. Náš největší problém jsou naše vlastní závazky,“ tvrdí analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Jen loni vzrostl zahraniční dluh České republiky o 150 miliard, a celkově se tak přiblížil 1,8 bilionu korun. Skoro polovina z toho připadá na podniky. Svůj zahraniční dluh ale zvyšují i banky a stát.
