České pobídky pro zahraniční filmaře nejsou Mission: Impossible, Sobotka láká Američany

Praha si už zahrála Curych, Budapešť i ruskou metropoli. Do pražských ulic umístili Kreml tvůrci čtvrtého dílu Mission: Impossible, kteří jako jedni z mnoha využili filmové pobídky, které stát nabízí zahraničním filmařům. Film s Tomem Cruisem je zároveň jedním z nejvýdělečnějších filmů, které se v České republice natáčely.  A premiér Bohuslav Sobotka se nyní při své návštěvě v USA snaží, aby nalákal do Čech ještě více amerických filmařů. Představil jim připravovaný zákon, který natáčení v Česku ulehčí a pomůže spolufinancovat.

Vůbec první pracovní schůzku premiér Sobotka měl se šéfem asociace amerických filmařů. Chce je nalákat do Česka na připravovaný zákon, který má ulehčit jejich práci a zajistit jim spolufinancování jejich projektů. „Chci také podpořit propagaci Česka jako místa, kde by největší americké produkční firmy mohly natáčet své filmy,“ říká Sobotka. 

Na americké filmaře by Česko mělo mít peníze. Navýšení filmových pobídek na 800 milionů korun ročně by podle dohody ministrů financí a kultury mělo vydržet do roku 2018. A změní se pravidla pro čerpání. 

Dosud bylo možné žádat o filmové pobídky pouze jednou za rok. A podle toho nového návrhu, který dnes je v Senátu, tak je to možno dělat kdykoliv během celého roku.
Daniel Herman

Stát vrací filmařům 20 procent nákladů - celkem ale z filmů získá ke čtyřem miliardám ročně. Když před pár měsíci natáčela například americká produkce v Žatci film Zookeeperś Wife, nechala tam přes tři sta milionů. Podobně jako dvě další. Jestli jich bude v budoucnu víc, rozhoduje Christopher Dodd, šéf Asociace amerických filmařů. „Při výběru rozhodují i úplné maličkosti, třeba jak se tam cítíte nebo jak vás přijmou místní,“ konstatuje.

Některé filmy se natáčí v Česku opakovaně

České lokace lákají menší evropské produkce i americké štáby natáčející blockbustery. Opakovaně se do Česka vrátily dvě velké filmové série. Hned v polovině devadesátých let se v Praze natáčel první díl Mission: Impossible s Tomem Cruisem. Film tehdy celosvětově vydělal 458 milionů dolarů a v dalších letech studio Paramount natočilo další pokračování. Po patnácti letech se produkce čtvrtého dílu vrátila do Česka.

V dokumentu ministerstva kultury, které vyhodnocovalo program podpory filmového průmyslu za rok 2010, se píše, že po vyplacení podpory ve výši čtyřiceti milionů korun činil čistý celkový výnos veřejných rozpočtů více než šest milionů korun. Americké filmaře se přitom podařilo přilákat i přesto, že při prvním natáčení měli špatné zkušenosti při jednání s tehdejším pražským magistrátem.

Tvůrci akčního filmu natáčeli na několika místech Prahy, od Hlavního nádraží po Pražský hrad, který částečně zastal úlohu moskevského Kremlu. Česká republika ale nebyla jejich jedinou zastávkou v dlouhém natáčecím procesu. Po celém světě pak film vydělal 695 milionů dolarů.

Česko si zahrálo i ve fantasy filmech

Jiným akčním hrdinou v Česku byl James Bond. První film s novým představitelem v podání Daniela Craiga našel lokace zobrazující Černou Horu v karlovarských ulicích včetně Grandhotelu Pupp. Casino Royale v roce 2005 vydělalo ve světě téměř šest set milionů dolarů.

Zřejmě nejvýdělečnějším filmem natáčeným v České republice ale byl první díl Letopisů Narnie, který šel do kin v roce 2005 a utržil 745 milionů. Tvůrci fantasy filmu při natáčení využili například přírodní dominantu Českosaského Švýcarska Pravčickou bránu. Vrátili se i při tvorbě pokračování s podtitulem Princ Kaspian. Tehdy využili hlavně prostory barrandovských ateliérů, které posloužily i řadě dalších zahraničních štábů.

  • Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň – 745 milionů dolarů
  • Mission: Impossible – Ghost Protocol – 695 milionů dolarů
  • Casino Royale – 599 milionů dolarů
  • Mission: Impossible – 458 milionů dolarů
  • Letopisy Narnie: Princ Kaspian – 420 milionů dolarů
  • Wanted – 341 milionů

Pobídky pro filmy i seriály

Česko jim často vyplácí milionové pobídky. Podle údajů Státního fondu kinematografie přitom nebyla v letech 2010 až 2015 vyplacena největší podpora filmu, ale seriálu. Historická série Borgiové diváky zavedla do Říma patnáctého století, za kulisami se ale skrývaly prostory Barrandova. Francouzská koprodukce získala pobídky za 194 milionů korun.

Vysoké pobídky získala i britská koprodukce Dítě číslo 44, kterou produkoval Ridley Scott a ve které si zahrál Gary Oldman nebo Tom Hardy. Filmaři získali přes sto milionů korun a kvůli natáčení byl krátce omezen provoz i v pražské stanici metra Anděl, kterou štáb proměnil v moskevské metro padesátých let. Diváky si ale film nezískal, ve světě vydělal jenom dvanáct milionů dolarů.

Nahrávám video
České pobídky pro zahraniční filmaře nejsou Mission: Impossible
Zdroj: ČT24

O něco lépe dopadla nedávná jihokorejská koprodukce sci-fi snímku Snowpiercer, která získala na pobídkách necelých šedesát milionů korun a ve světě vydělala 86 milionů dolarů.

Slušné výdělky měly filmy, které se v Česku natáčely záhy po roce 2000. Agent bez minulosti s Mattem Damonem, v němž si Praha zahrála Curych, utržil v kinech 214 milionů dolarů, komiksová adaptace Blade 2 s Wesley Snipesem utržila 155 milionů dolarů, akční xXx 277 milionů dolarů a hororová fantasy Van Helsing, pro kterou postavili v pražských Kunraticích skoro celou rumunskou vesnici, pak v kinech získala 300 milionů dolarů.

Pobídky filmařům
Zdroj: ČT24

Po roce 2005 přišel útlum zájmu zahraničních filmařů. Produkce odešly do okolních zemí, které zavedly příznivější filmové pobídky. Ještě v roce 2005 v Česku utratily 8 miliard korun, v roce 2010 to nebyla ani miliarda. Postupně začal stát objem pobídek zvyšovat a opět rostla i výše peněz utracených zahraničními filmaři. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Juchelka se nebrání růstu minimální mzdy, dle Středuly s tou současnou nelze vyžít

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) v Nedělní debatě ČT uvedl, že se nebrání postupnému růstu minimální mzdy až na 50 procent mzdy průměrné. Podle předsedy odborové centrály Josefa Středuly se s její současnou výší po zdanění a odvodech „nedá vyžít“. V debatě moderované Janou Peroutkovou se hosté věnovali také možným dopadům konfliktu na Blízkém východě. Šéf lidovců a jihomoravský hejtman Jan Grolich zdůraznil, že Česko potřebuje být součástí bezpečnější a soběstačnější Evropy, prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) pak vyzval k přehodnocení priorit, které si EU stanovila před dvaceti lety.
15:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Bez peněz se obrana zajistit nedá, upozornili Nečas s Rusnokem

„Doba se změnila v tom, že ohrožení bezpečnosti Evropy je úplně někde jinde, než bylo před pěti, deseti lety,“ míní bývalý premiér, exministr financí a někdejší guvernér ČNB Jiří Rusnok. „Bez těch peněz se to udělat prostě nedá,“ dodává. „Ty výdaje musí růst,“ souhlasí expremiér Petr Nečas (ODS) a doplňuje, že Česko je podle něj středně bohatým státem EU. „Nejsme ti chudáci, kteří nemají dost peněz pro naše lidi,“ prohlásil. V Nedělní debatě ČT moderované Janou Peroutkovou komentovali oba expremiéři také střety současné vlády s prezidentem ohledně summitu NATO, spor ohledně cesty předsedy Senátu na Tchaj-wan či kabinetem chystanou změnu rozpočtových pravidel.
před 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o zaměstnávání absolventů

O plánech firem na omezování náboru absolventů z důvodu ekonomické nejistoty a snižování nákladů, ale také o zavádění umělé inteligence v Událostech, komentářích debatovali výkonný ředitel Grafton Recruitment a Gi Group Martin Malo a ambasador asociace HR Brainstorming a ředitel QuickJOBS Dalibor Herbrich. Svůj pohled na zaměstnávání mladých lidí připojila také viceprezidentka pro lidské zdroje z Vodafone Czech Republic Dana Fajmonová. O zájmu studentů o brigády posléze hovořil obchodní a provozní ředitel Index Nosluš Jindřich Hodek. Pořad se věnoval také tuzemskému textilnictví a nedostatku zaměstnanců v tomto odvětví. Danou problematiku rozebral ředitel školy Průmyslovka Liberec Jaroslav Semerád, své zkušenosti sdíleli spolumajitel společnosti CityZen Pavel Hrstka a René Němeček odpovědný ve stejné firmě za vývoj a technologii. Debatou provázeli Jakub Musil a Kristina Nováková.
před 3 hhodinami

Vyšší americká cla na evropská auta by dopadla i na české dodavatele

Evropská komise připravuje odpověď na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že příští týden zvýší cla na osobní a nákladní auta dovážená z Evropské unie na 25 procent. Přímý vývoz aut z Česka do Spojených států je sice nízký, tuzemských firem by se ale opatření mohlo dotknout nepřímo. Tuzemský autoprůmysl je totiž silně napojený na německé automobilky, kterým dodává součástky v řádech miliard korun.
před 21 hhodinami

VideoFirmy kvůli nedostatku lidí hledají „posily“ v zahraničí. I mezi Filipínci

Rozvoj tuzemských firem stále brzdí nedostatek pracovníků. Dělníky, řemeslníky a další kvalifikované lidi hledají proto podniky v zahraničí. Každý desátý obyvatel Česka už je cizinec. K nejrychleji rostoucím menšinám se řadí třeba Filipínci, kterých takto přijíždí do tuzemska stovky ročně.
před 22 hhodinami

Trump oznámil zvýšení cel na auta dovážená z EU

Spojené státy zvýší cla na dovoz osobních a nákladních aut ze zemí Evropské unie na 25 procent, oznámil v pátek pozdě odpoledne SELČ na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump s tím, že opatření začne platit příští týden. Sedmadvacítka podle něj neplní obchodní dohodu. Šéf Bílého domu dodal, že pokud budou auta vyráběna v továrnách na území USA, nebudou se na ně tarify vztahovat.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Juchelka chce upravit superdávku. Změny mají cílit třeba na samoživitelky

Novou superdávku čekají další změny. Po schváleném odkladu pro současné příjemce podpor chce ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představit ještě úpravy systému. Podle šéfa resortu se totiž ukázalo, že návrh nepočítal se všemi potřebnými. Mimo nově definovanou pomoc státu zůstaly třeba některé samoživitelky. Ministerstvo se ale chce zaměřit také na situaci pěstounských rodin. Celý balík opatření plánuje vláda představit do konce května.
1. 5. 2026

Ropa zlevňuje po zprávách o novém návrhu Íránu na jednání s USA

Ceny ropy se v pátek výrazně snižují po zprávách, že Írán zaslal Spojeným státům další návrh na jednání o ukončení války. Severomořská ropa Brent kolem 16:20 SELČ vykazovala pokles o více než tři procenta a pohybovala se v těsné blízkosti 107 dolarů (asi 2225 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela téměř pět procent a sestoupila pod sto dolarů za barel.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026
Načítání...