České pobídky pro zahraniční filmaře nejsou Mission: Impossible, Sobotka láká Američany

Praha si už zahrála Curych, Budapešť i ruskou metropoli. Do pražských ulic umístili Kreml tvůrci čtvrtého dílu Mission: Impossible, kteří jako jedni z mnoha využili filmové pobídky, které stát nabízí zahraničním filmařům. Film s Tomem Cruisem je zároveň jedním z nejvýdělečnějších filmů, které se v České republice natáčely.  A premiér Bohuslav Sobotka se nyní při své návštěvě v USA snaží, aby nalákal do Čech ještě více amerických filmařů. Představil jim připravovaný zákon, který natáčení v Česku ulehčí a pomůže spolufinancovat.

Vůbec první pracovní schůzku premiér Sobotka měl se šéfem asociace amerických filmařů. Chce je nalákat do Česka na připravovaný zákon, který má ulehčit jejich práci a zajistit jim spolufinancování jejich projektů. „Chci také podpořit propagaci Česka jako místa, kde by největší americké produkční firmy mohly natáčet své filmy,“ říká Sobotka. 

Na americké filmaře by Česko mělo mít peníze. Navýšení filmových pobídek na 800 milionů korun ročně by podle dohody ministrů financí a kultury mělo vydržet do roku 2018. A změní se pravidla pro čerpání. 

Dosud bylo možné žádat o filmové pobídky pouze jednou za rok. A podle toho nového návrhu, který dnes je v Senátu, tak je to možno dělat kdykoliv během celého roku.
Daniel Herman

Stát vrací filmařům 20 procent nákladů - celkem ale z filmů získá ke čtyřem miliardám ročně. Když před pár měsíci natáčela například americká produkce v Žatci film Zookeeperś Wife, nechala tam přes tři sta milionů. Podobně jako dvě další. Jestli jich bude v budoucnu víc, rozhoduje Christopher Dodd, šéf Asociace amerických filmařů. „Při výběru rozhodují i úplné maličkosti, třeba jak se tam cítíte nebo jak vás přijmou místní,“ konstatuje.

Některé filmy se natáčí v Česku opakovaně

České lokace lákají menší evropské produkce i americké štáby natáčející blockbustery. Opakovaně se do Česka vrátily dvě velké filmové série. Hned v polovině devadesátých let se v Praze natáčel první díl Mission: Impossible s Tomem Cruisem. Film tehdy celosvětově vydělal 458 milionů dolarů a v dalších letech studio Paramount natočilo další pokračování. Po patnácti letech se produkce čtvrtého dílu vrátila do Česka.

V dokumentu ministerstva kultury, které vyhodnocovalo program podpory filmového průmyslu za rok 2010, se píše, že po vyplacení podpory ve výši čtyřiceti milionů korun činil čistý celkový výnos veřejných rozpočtů více než šest milionů korun. Americké filmaře se přitom podařilo přilákat i přesto, že při prvním natáčení měli špatné zkušenosti při jednání s tehdejším pražským magistrátem.

Tvůrci akčního filmu natáčeli na několika místech Prahy, od Hlavního nádraží po Pražský hrad, který částečně zastal úlohu moskevského Kremlu. Česká republika ale nebyla jejich jedinou zastávkou v dlouhém natáčecím procesu. Po celém světě pak film vydělal 695 milionů dolarů.

Česko si zahrálo i ve fantasy filmech

Jiným akčním hrdinou v Česku byl James Bond. První film s novým představitelem v podání Daniela Craiga našel lokace zobrazující Černou Horu v karlovarských ulicích včetně Grandhotelu Pupp. Casino Royale v roce 2005 vydělalo ve světě téměř šest set milionů dolarů.

Zřejmě nejvýdělečnějším filmem natáčeným v České republice ale byl první díl Letopisů Narnie, který šel do kin v roce 2005 a utržil 745 milionů. Tvůrci fantasy filmu při natáčení využili například přírodní dominantu Českosaského Švýcarska Pravčickou bránu. Vrátili se i při tvorbě pokračování s podtitulem Princ Kaspian. Tehdy využili hlavně prostory barrandovských ateliérů, které posloužily i řadě dalších zahraničních štábů.

  • Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň – 745 milionů dolarů
  • Mission: Impossible – Ghost Protocol – 695 milionů dolarů
  • Casino Royale – 599 milionů dolarů
  • Mission: Impossible – 458 milionů dolarů
  • Letopisy Narnie: Princ Kaspian – 420 milionů dolarů
  • Wanted – 341 milionů

Pobídky pro filmy i seriály

Česko jim často vyplácí milionové pobídky. Podle údajů Státního fondu kinematografie přitom nebyla v letech 2010 až 2015 vyplacena největší podpora filmu, ale seriálu. Historická série Borgiové diváky zavedla do Říma patnáctého století, za kulisami se ale skrývaly prostory Barrandova. Francouzská koprodukce získala pobídky za 194 milionů korun.

Vysoké pobídky získala i britská koprodukce Dítě číslo 44, kterou produkoval Ridley Scott a ve které si zahrál Gary Oldman nebo Tom Hardy. Filmaři získali přes sto milionů korun a kvůli natáčení byl krátce omezen provoz i v pražské stanici metra Anděl, kterou štáb proměnil v moskevské metro padesátých let. Diváky si ale film nezískal, ve světě vydělal jenom dvanáct milionů dolarů.

2 minuty
České pobídky pro zahraniční filmaře nejsou Mission: Impossible
Zdroj: ČT24

O něco lépe dopadla nedávná jihokorejská koprodukce sci-fi snímku Snowpiercer, která získala na pobídkách necelých šedesát milionů korun a ve světě vydělala 86 milionů dolarů.

Slušné výdělky měly filmy, které se v Česku natáčely záhy po roce 2000. Agent bez minulosti s Mattem Damonem, v němž si Praha zahrála Curych, utržil v kinech 214 milionů dolarů, komiksová adaptace Blade 2 s Wesley Snipesem utržila 155 milionů dolarů, akční xXx 277 milionů dolarů a hororová fantasy Van Helsing, pro kterou postavili v pražských Kunraticích skoro celou rumunskou vesnici, pak v kinech získala 300 milionů dolarů.

Pobídky filmařům
Zdroj: ČT24

Po roce 2005 přišel útlum zájmu zahraničních filmařů. Produkce odešly do okolních zemí, které zavedly příznivější filmové pobídky. Ještě v roce 2005 v Česku utratily 8 miliard korun, v roce 2010 to nebyla ani miliarda. Postupně začal stát objem pobídek zvyšovat a opět rostla i výše peněz utracených zahraničními filmaři. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 28 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...