České ovocnáře čeká hra o jablko. Musí čelit polské konkurenci

Brno – Polští ovocnáři budou hledat odbyt pro celkem 700 tisíc tun jablek, která dříve putovala do Ruska. Teď se na ně vztahuje embargo, které ruský prezident Vladimir Putin zavedl v reakci na evropské sankce kvůli krizi na Ukrajině. Čeští ovocnáři se proto bojí, že převis produkce jablek v EU povede ke zhroucení cen a tuzemské pěstitele vytlačí levná jablka z Polska.

„Máme signály od obchodníků, že laciná polská jablka už se začínají objevovat na trhu a stlačují ceny rapidně dolů. V minulosti už jsme se setkali se situací, kdy polští ovocnáři prodávali krásná vytříděná jablka i za šest korun kilo, což jsou ceny, kterých my nemůžeme nikdy dosáhnout,“ bojí se jihomoravský ovocnář Hynek Kamrla, jehož středisko pěstuje ovoce na 230 hektarech. Většinu produkce tvoří právě jablka, na nichž stojí i celý tuzemský ovocnářský průmysl. „Jablka tvoří 80 procent české ovocnářské produkce, takže ekonomika jablek je přímo úměrná ekonomice celého odvětví,“ varoval předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Ruský zákaz dovážet ze zemí Evropské unie celou řadu komodit včetně ovoce se tuzemských ovocnářů sám o sobě nedotkne. Ze 120 tisíc tun jablek, která se u nás ročně vypěstují, míří do Ruska pouhé půlprocento. Vrásky ale ovocnářům dělá nerovnováha na trhu, kterou sankce způsobí. „Pro nás je zcela zásadní omezení vývozu polských jablek do Ruska. Polsko bude muset hledat pro svoji velkou produkci uplatnění na jiných trzích a Česká republika je bohužel nejblíž,“ myslí si Ludvík.

Nahrávám video

Polští pěstitelé ročně vyprodukují jen pro ruský trh 700 tisíc tun jablek. „To je spotřeba všech jablek v Česku na pět let,“ přiblížil Ludvík. Polští zemědělci se nyní budou muset přeorientovat na jiné trhy a hrozí tak riziko, že na český trh bude proudit polské ovoce prodávané za dumpingové ceny. „Bude to znamenat narušení tržních vztahů, nabídka bude podstatně větší než poptávka a logicky dojde k propadu cen,“ vysvětlil Ludvík.

Ovocnáři podle svých slov případnou krizi sami nezvládnou a žádají pomoc státu či Bruselu. „Začínáme se na to připravovat, ale to je málo. Letos máme malou úrodu, ale při velké úrodě by to byl velký problém. Zatím si nedovedu představit, jak se to bude řešit. Tady už musí pomáhat stát,“ řekl Kamrla.

Rusko minulý týden vyhlásilo roční zákaz na veškerý dovoz masa, ryb, mléka, mléčných výrobků a ovoce a zeleniny z EU, Spojených států, Austrálie, Kanady a Norska. Zákaz nezahrnuje alkohol a dětskou výživu. Ruský prezident Vladimir Putin k tomuto kroku přistoupil v odvetě za západní sankce proti Rusku kvůli jeho postoji vůči Ukrajině - více čtěte zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 32 mminutami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 5 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
včera v 20:18

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
včera v 14:26

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizovánovčera v 12:14

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026

Sněmovna schválila novelu rozpočtových zákonů

Poslanecká sněmovna v pátek i přes kritiku opozice schválila novelu zákonů o veřejných rozpočtech. Vláda podle návrhu bude moci mimo jiné navyšovat výdaje na strategické stavby podle liniového zákona nad schválené výdajové rámce. Novelu ale ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Opozice navíc avizovala, že se kvůli obsahu materiálu i zařazení pevného hlasování obrátí na Ústavní soud. Zákonodárci v pátek schválili rovněž dvě sociální předlohy.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Poslanci se věnovali chystaným změnám v superdávce

Zástupci všech poslaneckých klubů se ve čtvrtek sešli na ministerstvu práce a sociálních věcí, kde jednali o změnách v superdávce. Týkat se mají například podpory samoživitelů nebo nákladů na bydlení. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) chce úpravy ve sněmovně prosadit do konce října.
15. 5. 2026
Načítání...