Praha - Zatímco zástupci českých zaměstnavatelů dohodu o maximální výši pracovní doby, na které se minulý týden shodli zástupci ministrů práce a sociálních věcí EU, přivítali, odboráři jsou proti. Podle této dohody bude dále platit maximální týdenní pracovní doba 48 hodin, ale zaměstnanci se budou moci rozhodnout, zda jsou ochotni pracovat přesčas.
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) s navrženými změnami nesouhlasí, neboť by prý jejich realizace znamenala ústup od dosaženého standardu sociální ochrany zaměstnanců a zhoršení jejich postavení. „Zásadně nepříznivý vliv by provedení těchto návrhů mělo nejen na úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nýbrž i na možnosti slaďování rodinného a profesního života zaměstnanců,“ tvrdí mluvčí ČMKOS Jana Kašparová.
Předseda Unie malých a středních podniků David Šeich výsledek jednání přivítal, protože prý byla zachována základní svoboda, důležitá pro konkurenceschopnost evropských ekonomik. Dohody o přesčasech jsou podle něj pro spoustu podniků životně důležité v situaci, kdy na trhu práce chybějí potřební zaměstnanci a podnikatelé potřebují nutně splnit zakázky, aby nepřišli o důvěru. „Podobná situace nastává, když více zaměstnanců zároveň onemocní a výroba je taktéž ohrožena,“ dodal.
Také Hospodářská komora schválení základního týdenního fondu pracovních hodin vítá. Zejména podle prezidenta Petra Kužela oceňuje variabilitu dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. „Nevidím důvod k tomu, aby EU nebo jednotlivé státy stanovovaly striktní limit délky pracovní doby bez ohledu na specifickou situaci jednotlivých oborů či profesí,“ souhlasil analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Odboráři varují před tím, že přípustný rozsah pracovní doby mohl být na základě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem prodloužen až na 60 nebo dokonce až 65 hodin týdně. ČMKOS bude proto v souladu s Evropskou odborovou konfederací usilovat o to, aby byla směrnice v Evropském parlamentu buď zamítnuta, nebo schválena za takových podmínek, které nebudou znamenat poškození a oslabení práv zaměstnanců.
Evropská komise doufá, že se směrnice na stůl europoslancům dostane během francouzského předsednictví ve druhé polovině letošního roku. Pro návrh se nevyslovily všechny členské státy, hlasování se zdržely například Španělsko, Belgie nebo Řecko.
