České firmy utíkají do daňových rájů mnohem častěji než ty ze Slovenska

Praha – Počet českých firem, které jsou kontrolovány z daňových rájů, je v České republice o 120 procent vyšší než na Slovensku. Vyplývá to z výpočtů České kapitálové informační agentury (Čekia). Loni stoupl počet českých firem se sídlem v některé ze zemí považované za daňový ráj skoro o čtvrtinu na 11 143 podniků. Těch slovenských přitom bylo jen necelých 2,5 tisíce.

Náskok si Česká republika ve srovnání se Slovenskem udělala už v předchozích letech, kdy bylo Slovensko také považováno za středoevropský daňový ráj. Situaci pak ještě umocnil příchod hospodářské krize, kdy se firmy z obou zemí začaly v mnohem větší míře potýkat s nedostatkem hotovosti.

„Daňové zatížení českých podnikatelských subjektů bylo přece jenom dlouhodobě větší než na Slovensku. Také politická situace v České republice je v poslední době nestabilní a nese s sebou řadu soustavných úprav daňových norem, což pro jednotlivá podnikání neznamená větší bezpečnost a je to spíš nejistota s ohledem na to, jak mají plánovat své hotovostní toky, které budou následně potřebovat na pokrytí všech příslušných daní a poplatků,“ vysvětlila hlavní příčiny exodu českých podnikatelů do daňových rájů ředitelka agentury Čekia Alena Seoud.

Nahrávám video
Alena Seoud o daňových rájích
Zdroj: ČT24

Stát přichází o stamiliony

Pokud jde o poměrné vyjádření, mělo některý z daňových rájů v kolonce sídlo společnosti zapsáno zhruba 3,5 procenta ze všech 323 tisíc českých podniků. Na Slovensku to bylo něco přes 1,5 procenta. Oba státy už tak díky tomu přicházejí o nemalé peníze. „Je důležité sledovat především to, jaké typy společností to jsou a kolik daní by vlastně mohly na území svých států odvádět. V současné době se už jedná o skutečně velké řády stovek milionů korun,“ podotýká Alena Seoud.

A které země z odchodu českých a slovenských firem těží nejvíc? K nejatraktivnějším daňovým rájům patří stále Nizozemí, Kypr a Lucembursko. Za daňový ráj můžou být nicméně za jistých podmínek považovány třeba i Spojené státy. Aby zde ovšem podnikatelé mohli těžit z příznivých daňových zákonů, musí splnit několik podmínek. Jejich firma nesmí být spoluvlastněná Američanem, nesmí mít v USA žádné daňové povinnosti, nesmí obchodovat s americkými rezidenty, nesmí mít z USA žádný příjem a nesmí zaměstnávat Američany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vyšší americká cla na evropská auta by dopadla i na české dodavatele

Evropská komise připravuje odpověď na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že příští týden zvýší cla na osobní a nákladní auta dovážená z Evropské unie na 25 procent. Přímý vývoz aut z Česka do Spojených států je sice nízký, tuzemských firem by se ale opatření mohlo dotknout nepřímo. Tuzemský autoprůmysl je totiž silně napojený na německé automobilky, kterým dodává součástky v řádech miliard korun.
před 8 hhodinami

VideoFirmy kvůli nedostatku lidí hledají „posily“ v zahraničí. I mezi Filipínci

Rozvoj tuzemských firem stále brzdí nedostatek pracovníků. Dělníky, řemeslníky a další kvalifikované lidi hledají proto podniky v zahraničí. Každý desátý obyvatel Česka už je cizinec. K nejrychleji rostoucím menšinám se řadí třeba Filipínci, kterých takto přijíždí do tuzemska stovky ročně.
před 9 hhodinami

Trump oznámil zvýšení cel na auta dovážená z EU

Spojené státy zvýší cla na dovoz osobních a nákladních aut ze zemí Evropské unie na 25 procent, oznámil v pátek pozdě odpoledne SELČ na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump s tím, že opatření začne platit příští týden. Sedmadvacítka podle něj neplní obchodní dohodu. Šéf Bílého domu dodal, že pokud budou auta vyráběna v továrnách na území USA, nebudou se na ně tarify vztahovat.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Juchelka chce upravit superdávku. Změny mají cílit třeba na samoživitelky

Novou superdávku čekají další změny. Po schváleném odkladu pro současné příjemce podpor chce ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představit ještě úpravy systému. Podle šéfa resortu se totiž ukázalo, že návrh nepočítal se všemi potřebnými. Mimo nově definovanou pomoc státu zůstaly třeba některé samoživitelky. Ministerstvo se ale chce zaměřit také na situaci pěstounských rodin. Celý balík opatření plánuje vláda představit do konce května.
1. 5. 2026

Ropa zlevňuje po zprávách o novém návrhu Íránu na jednání s USA

Ceny ropy se v pátek výrazně snižují po zprávách, že Írán zaslal Spojeným státům další návrh na jednání o ukončení války. Severomořská ropa Brent kolem 16:20 SELČ vykazovala pokles o více než tři procenta a pohybovala se v těsné blízkosti 107 dolarů (asi 2225 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela téměř pět procent a sestoupila pod sto dolarů za barel.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Začala prozatímně platit dohoda mezi EU a skupinou Mercosur

Od půlnoci začala prozatímně platit obchodní dohoda mezi Evropskou unií a skupinou jihoamerických zemí Mercosur. Vyjednávání o ní trvalo přes čtvrt století a Evropská komise se rozhodla využít své pravomoci začít ujednání uplatňovat, ačkoliv ho ještě neschválil Evropský parlament. Dohodu v minulosti silně kritizovali zemědělci a její uplatňování před dokončením ratifikace kritizovala například Francie.
1. 5. 2026

Finsko zprovoznilo první lithiový důl v Evropě. Těženou rudu rovnou i zpracuje

Finsko uvedlo do provozu první lithiový důl na kontinentu. Závod je výjimečný i v tom, že se klíčová surovina pro současnou elektroniku na jednom místě nejen těží, ale rovnou zpracovává pro použití do baterií. Zdejší produkce má pokrýt asi desetinu současné poptávky v Evropě, která je jinak zcela závislá na dovozu.
1. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o stavebním zákoně

Vláda Andreje Babiše (ANO) si od nového stavebního zákona slibuje, že rozhýbe stavební trh. Opozice tvrdí, že je ušitý horkou jehlou a způsobí víc škody než užitku. „Ten zákon napsali developeři, a to ještě developeři pražští. (...) Máme tady zákon, který ne, že ruší razítka, ale vypíná kontrolu veřejných zájmů. (...) Národní památkový úřad si ani nesáhne na ty chráněné zóny,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským exministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). „Neřešíme jenom problémy Prahy,“ oponovala poslankyně Zuzana Ožanová (ANO). „To, že se snažíme, aby bylo nějakým způsobem (k dispozici) bydlení, aby se rozrůstal bytový fond a aby lidé měli kde bydlet, to je pravda. Ale to jen jedna z drobných věcí, jsou tam (ve stavebním zákoně) i další,“ dodala.
1. 5. 2026
Načítání...