České firmy utíkají do daňových rájů mnohem častěji než ty ze Slovenska

Praha – Počet českých firem, které jsou kontrolovány z daňových rájů, je v České republice o 120 procent vyšší než na Slovensku. Vyplývá to z výpočtů České kapitálové informační agentury (Čekia). Loni stoupl počet českých firem se sídlem v některé ze zemí považované za daňový ráj skoro o čtvrtinu na 11 143 podniků. Těch slovenských přitom bylo jen necelých 2,5 tisíce.

Náskok si Česká republika ve srovnání se Slovenskem udělala už v předchozích letech, kdy bylo Slovensko také považováno za středoevropský daňový ráj. Situaci pak ještě umocnil příchod hospodářské krize, kdy se firmy z obou zemí začaly v mnohem větší míře potýkat s nedostatkem hotovosti.

„Daňové zatížení českých podnikatelských subjektů bylo přece jenom dlouhodobě větší než na Slovensku. Také politická situace v České republice je v poslední době nestabilní a nese s sebou řadu soustavných úprav daňových norem, což pro jednotlivá podnikání neznamená větší bezpečnost a je to spíš nejistota s ohledem na to, jak mají plánovat své hotovostní toky, které budou následně potřebovat na pokrytí všech příslušných daní a poplatků,“ vysvětlila hlavní příčiny exodu českých podnikatelů do daňových rájů ředitelka agentury Čekia Alena Seoud.

Nahrávám video

Stát přichází o stamiliony

Pokud jde o poměrné vyjádření, mělo některý z daňových rájů v kolonce sídlo společnosti zapsáno zhruba 3,5 procenta ze všech 323 tisíc českých podniků. Na Slovensku to bylo něco přes 1,5 procenta. Oba státy už tak díky tomu přicházejí o nemalé peníze. „Je důležité sledovat především to, jaké typy společností to jsou a kolik daní by vlastně mohly na území svých států odvádět. V současné době se už jedná o skutečně velké řády stovek milionů korun,“ podotýká Alena Seoud.

A které země z odchodu českých a slovenských firem těží nejvíc? K nejatraktivnějším daňovým rájům patří stále Nizozemí, Kypr a Lucembursko. Za daňový ráj můžou být nicméně za jistých podmínek považovány třeba i Spojené státy. Aby zde ovšem podnikatelé mohli těžit z příznivých daňových zákonů, musí splnit několik podmínek. Jejich firma nesmí být spoluvlastněná Američanem, nesmí mít v USA žádné daňové povinnosti, nesmí obchodovat s americkými rezidenty, nesmí mít z USA žádný příjem a nesmí zaměstnávat Američany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
před 13 hhodinami

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
28. 9. 2026‌‌

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
28. 9. 2026‌‌

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
27. 9. 2026Aktualizováno27. 9. 2026‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
27. 9. 2026‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.