Česká skupina EPH získá od RWE elektrárnu Lynemouth. Ta má přejít z uhlí na biomasu

Česká skupina Energetický a průmyslový holding (EPH) koupí od německé společnosti RWE uhelnou elektrárnu Lynemouth na severovýchodě Anglie. Hodnota transakce nebyla zveřejněna. EPH ovládají finančníci Daniel Křetínský a Patrik Tkáč.

Český energetický koncern si pořizuje za kanálem La Manche už druhou uhelnou elektrárnu. Před nedávnem koupil i závod v Eggborough s kapacitou jako Dukovany. „Jsou to rizikové investice, protože uhelná energetika v Evropě je vesměs na ústupu. Nicméně může to být výhodná investice, když je nízká cena,“ uvedl analytik poradenské společnosti ENA Jiří Gavor.

Aktuálně zakoupená elektrárna má výkon 420 megawattů. RWE, druhý největší energetický koncern v Německu, ji převzal v roce 2012 od společnosti Rio Tinto Alcan. Její provozovatel, společnost Lynemouth Power, nyní pracuje s dodavateli na technickém řešení, které by umožnilo přestavbu elektrárny na biomasu, uvedla RWE. 

Projekt dostal loni v prosinci zelenou od Evropské komise k získání příslušné podpory od britské vlády. RWE tehdy uvedla, že konverze bude trvat 18 měsíců.

Cílem EPH je konverze elektrárny Lynemouth na spalování biomasy… EPH tak potvrzuje svůj dlouhodobý zájem o britský trh. Zároveň robustně posilujeme v oblasti výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Daniel Křetínský
předseda představenstva EPH

Po přestavbě na biomasu bude elektrárna vyrábět ročně takové množství nízkouhlíkové elektřiny, které odpovídá spotřebě zhruba 700 tisíc britských domácností, uvedl EPH v tiskové zprávě.

EPH pokračuje v nákupech

EPH je v České republice největším dodavatelem tepla a druhým největším dodavatelem elektřiny. Na Slovensku je lídrem plynárenského odvětví. Křetínský a Tkáč společně drží zhruba dvě třetiny akcií EPH. Zbytek akcií vlastní skupina J&T.

EPH britskou akvizicí stupňuje expanzní vlnu z loňska, kdy koupila sedm plynových a uhelných elektráren v Itálii a tři teplárny v Budapešti. V prosinci pak oznámila, že podepsala dohodu o koupi zhruba dvoutřetinového podílu ve firmě Slovenské elektrárne od italské společnosti Enel. Celková hodnota transakce činila 750 milionů eur (přes 20 miliard korun).

EPH buduje evropský holding. Co má momentálně rozjednané, tak kdyby vše vyšlo, byla by potřeba financí urgentní. Zároveň by vzniklo uskupení, které je mohutné a silné a které může být zajímavé pro zahraniční investory.
Jiří Gavor
analytik poradenské společnosti ENA
EPH
Zdroj: ČT24

„Jednak je v Evropě hodně investičních příležitostí. Lze získat některá aktiva velice výhodně. Za druhé EPH je skupina, která sleduje velmi agresivní finanční strategii,“ zmínil Gavor.

S nákupy přitom společnost neplánuje skončit. Rozhlíží se třeba na německém trhu, kde už podniká. Chce koupit uhelné doly a několik typů elektráren skupiny Vattenfall.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem.
15:09Aktualizovánopřed 30 mminutami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
14:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 4 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 21 hhodinami

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
včera v 06:00

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026

Nezaměstnanost v březnu klesla na pět procent

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla proti únoru o dvě desetiny procentního bodu na rovných pět procent, vyplývá z čerstvě zveřejněných údajů Úřadu práce ČR. Lidí bez práce ubylo o 9367, úřady evidovaly ke konci měsíce 372 338 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst stoupl o 1840, úřady nabízely 91 545 pracovních pozic.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026
Načítání...