Česká ekonomika v 1. čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,9 procenta a proti předchozímu čtvrtletí byla vyšší o 1,3 procenta. Hospodářství tak mezičtvrtletně rostlo nejrychleji za poslední dva roky, informoval Český statistický úřad, který potvrdil svůj předběžný odhad z poloviny května. A solidní růst českého hospodářství bude podle analytiků pokračovat i ve zbytku letošního roku, kdy v jeho druhé půlce pomůže výstavba infrastruktury.
Ekonomice se v 1. čtvrtletí dařilo zejména díky silnější zahraniční poptávce. Pomohla jí ale i stabilně rostoucí spotřeba českých domácností. Zahraniční obchod přispěl k meziročnímu růstu HDP 1,7 procentního bodu a výdaje na konečnou spotřebu domácností přispěly jedním procentním bodem.
„Jednoznačně se potvrdilo očekávání, že růst ekonomiky stojí především na spotřebě domácností a exportu. K růstu přispěla svým utrácením i vláda. Příznivá situace na trhu práce, respektive rekordní zaměstnanost spolu s růstem mezd podporuje spotřebu domácností, která roste o necelá tři procenta. Není to tedy žádný neudržitelný boom spotřeby, ale docela umírněné a navíc i stabilní tempo,“ říká analytik ČSOB Petr Dufek.
Domácnosti však nejenom více spotřebovávají, ale také investují, což je nakonec vidět na pokračujícím růstu investic do bydlení, navzdory soustavnému nedostatku nových bytů, dodává Dufek.
Ze silné poptávky těžila většina odvětví národního hospodářství. K růstu hrubé přidané hodnoty nejvýrazněji přispěl zpracovatelský průmysl, tažený zejména výrobou dopravních prostředků a na ni navazujícími odvětvími. „K rychlejšímu růstu přispělo také obnovení produkce v chemickém průmyslu,“ upozornil ČSÚ. Rostla i většina odvětví služeb.
Výdaje na konečnou spotřebu domácností byly v prvních třech měsících letošního roku vyšší mezičtvrtletně o 0,5 procenta a meziročně o 2,8 procenta. Stejně jako v předchozím roce lidé utráceli zejména za předměty dlouhodobé a střednědobé spotřeby. „Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí se mezičtvrtletně zvýšily o 1,4 procenta a meziročně o 2,4 procenta,“ uvedli statistici.
Vývoz také rostl
Vývoz z Česka vzrostl v prvním kvartále meziročně o 5,4 procenta. Táhl ho zejména obchod s dopravními prostředky, stroji a elektrickými zařízeními. Na růstu dovozu o 3,9 procenta se významně podílely subdodávky pro automobilový průmysl, výrobu elektrických zařízení a obchod se základními kovy. „Saldo zahraničního obchodu v běžných cenách dosáhlo v prvním čtvrtletí 86 miliard korun,“ uvádí ČSÚ.
Investiční aktivita byla v prvním čtvrtletí meziročně nižší o 0,6 procenta. Hlavním důvodem byl podle statistiků pokles investic do ostatních budov a staveb. Posilování české ekonomiky bylo i nadále provázeno růstem zaměstnanosti. „Zaměstnanost byla mezičtvrtletně o 0,6 procenta vyšší a oproti stejnému čtvrtletí loňského roku vzrostla o 1,5 procenta,“ uvedli statistici.
„Vstup tuzemské ekonomiky do letošního roku byl tak z pohledu růst HDP úspěšný a ekonomický růst ve srovnání se závěrem minulého roku podstatně zrychlil. Pozitivní zprávou je, že růst je tažen rovnoměrně všemi částmi poptávky. Především silná zahraniční poptávka podporující tuzemský vývoz a obnovená investiční aktivita byly hlavním důvodem vyššího než očekávaného růstu HDP v prvním čtvrtletí,“ konstatuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Také spotřeba domácností zůstává silná a bude podle něho v letošním roce patřit mezi hlavní faktory růstu tuzemské ekonomiky. „Tradičním motorem růstu zůstává i zpracovatelský průmysl, nicméně také služby postupně nabírají na síle, což činí růst ekonomiky více rovnoměrný a udržitelný. Vzhledem k mírně vyššímu růstu ekonomiky v prvním čtvrtletí jsme mírně přehodnotili odhad HDP pro letošní rok směrem výše, a to na tři procenta,“ dodává Seidler.
Pro samotnou ČNB sice růst HDP za letošní první čtvrtletí znamená též podle hlavního ekonoma Generali Investment Radomíra Jáče pozitivní překvapení, nicméně pro měnově-politické úvahy bude klíčový vývoj inflace, mezd a kurzu koruny. „S tím, jak koruna pozvolna posiluje a inflace míří pod inflační prognózu centrální banky si myslím, že bankovní rada nebude chtít zpřísňování měnové politiky uspěchat. První zvýšení úrokových sazeb ČNB bych proto čekal spíše až na jaře roku 2018,“ říká Jáč.
