Češi, setřete slzu, končí poslední haléře

Praha - 116 let dlouhá éra, kdy měli Češi možnost platit padesátihaléřovými mincemi, tedy posledními haléři, které české měně ještě zbyly, končí. Ceny zboží a služeb je ale dál budou uvádět; a teprve konečná částka při placení se bude zaokrouhlovat na celé koruny. Zbylé padesátníky budou banky měnit ještě rok. Češi se bojácně ptají: Povede to ke zdražování?

Padesátníky budou následovat odsun všech ostatních haléřových mincí, protože stejně jako již dříve ty drobnější ztratily i ony svou funkci. Zatímco ještě v roce 2004 za padesát haléřů mohli Češi koupit krabičku zápalek, dnes už za ně nepořídí nic. Navíc je výroba mince mnohem více nákladná, než jaká je její nominální hodnota.

Řetězce prý nezdraží, SOS tvrdí opak

Podle představitelů největších obchodních řetězců v Česku - Tesca a Aholdu - se Češi nemusí kvůli zrušení padesátníků bát zdražení zboží. Na regálech zůstanou i nadále původní ceny v haléřích, jako tomu bylo po zrušení desetníků a dvacetníků v roce 2003. Zaokrouhlovat se bude až u pokladny, a to pouze při platbě v hotovosti.

„Změna se vůbec nedotkne zákazníků s platební kartou, kde i dnes účtujeme cenu přesně v haléřích,“ uvedl mluvčí Aholdu Libor Kytýr. Zvýšení cen se neobává ani Česká národní banka, která uvádí, že se stažení padesátníků z oběhu do inflace promítne pouze 0,1 procenty.

Jiný názor na věc má Sdružení obrany spotřebitelů (SOS). Podle jeho mluvčí Ivany Pickové lze v budoucnosti očekávat zaokrouhlování cen veškerého zboží, tedy nejen výsledné ceny nákupu.

Poukázky s haléřovými hodnotami pošta od zítřka nepřijme

Změny a zaokrouhlování čekají i zákazníky České pošty. Od 1. září nebude pošta přijímat poukázky, které nebudou znít na částku zaokrouhlenou na celé koruny. I nadále ale bude prodávat známky s nominální hodnotou 0,50 Kč, 2,50 Kč, 6,50 Kč, 7,50 Kč a 32,50 Kč. Bude ale zaokrouhlovat. Člověk, který si přijde koupit známku za 50 haléřů, za ni tak paradoxně zaplatí dvakrát tolik.

Haléřové mince - dar císaře Františka Josefa

Haléř jako nejmenší nominální hodnotu korunové měny zavedl císař František Josef I. Při přípravě měnové reformy z roku 1892 totiž hledalo Rakousko-Uhersko náhradu za krejcary a zlatky.

Do novodobé numizmatické historie započaté v roce 1953 nechvalně známou komunistickou měnovou reformou, během které ztratily ze dne na den peníze prudce na hodnotě a lidé byli ožebračeni, vstupovalo Československo s celou sbírkou haléřových mincí. Existovaly jedno, tří a pětihaléře. Dále deseti a padesátihaléře a sbírku mincí doplňoval i poněkud kuriózní 25haléř. Dvacetník se objevil až o deset let později v roce 1963.

Z peněženek Čechoslováků nejdříve zmizely 25haléře, následovaly pětníky a tříhaléře. Nejmenší mince československých dějin - jednohaléř - zůstala oficiálně v platnosti až do 1. ledna 1993, i když se již v oběhu příliš neobjevovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoVolkswagen změny potřebuje, nedýchá s trhem, soudí Špicar

Volkswagen potřebuje ozdravnou kúru, co se týká celého fungování i zaměstnanců, reagoval v Interview ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar na úmysl koncernu výrazně omezit výrobu a zredukovat modelovou řadu. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem zmínil kontrast mezi nízkou ziskovostí VW a opakem ve Škodě Auto. Upozornil, že i pro další německé firmy je těžké „dýchat s trhem“, tedy propouštět v krizi a nabírat při růstu.
před 11 hhodinami

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Ženy v EU kvůli odkladu pravidel pro transparentnost odměňování přicházejí o miliardy eur

Ženy v celé Evropské unii přicházejí každoročně o miliardy eur kvůli prodlevám při zavádění nových pravidel pro transparentnost odměňování, vyplývá z výzkumu Evropského odborového institutu.
před 16 hhodinami

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
včera v 06:30

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
9. 7. 2026

Úroda ovoce bude letos podle odhadu poloviční

Úroda ovoce v Česku letos kvůli silným jarním mrazům klesne meziročně o 53 procent na 68 445 tun. V porovnání s průměrem posledních pěti let sklizeň propadne o 44 procent. Vyplývá to z odhadu sklizně, který k 15. červnu provedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Podle Ovocnářské unie přesáhnou ztráty ovocnářů na tržbách miliardu korun.
9. 7. 2026Aktualizováno9. 7. 2026

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
8. 7. 2026Aktualizováno8. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.