Češi ekonomice nevěří, šetří na potravinách

Praha – Maloobchodní tržby sice i v prvním prázdninovém měsíci klesaly, propad však zpomalily. Oproti loňskému červenci se jejich pokles bez očištění o sezonní vlivy snížil na 1,7 procenta z 3,3 procenta. Za poklesem i nadále stojí nižší prodeje v maloobchodních řetězcích. Mezi spotřebiteli totiž existuje nejistota ohledně vývoje v celé eurozóně. Negativně působí i fiskální restrikce. Svůj podíl má i nižší počet pracovních dní. Statistiku dnes vydal Český statistický úřad.

Nejvýznamněji pokles tržeb ovlivnil prodej potravin. Podle analytika Komerční banky Jiřího Škopa jde o překvapení. „Zrovna potraviny nejsou druh zboží, kde by se dalo dlouhodobě šetřit,“ tvrdí. Lidé nyní podle něj spoří tím způsobem, že nakupují levnější zboží, celkovou spotřebu však neomezují. Dolů tržby táhly i dražší pohonné hmoty a zdravotnické potřeby.

Ne všichni si ale pohoršili. Například prodeje nových aut rostou. Lidé nakupují i oblečení a nestěžují si ani hoteliéři a pořadatelé kulturních akcí. Za dovolenou a za zábavu se v červenci oproti loňskému roku utratilo o 3,5 procenta víc. „Vysvětluji si to především špatným počasím v červenci, kdy lidé začali na poslední chvíli hledat nové zájezdy a upravovat svoje rekreační aktivity,“ vysvětluje ekonom ČSOB Petr Dufek.

„I když částečně jde červencový pokles na vrub nižšímu počtu pracovních dnů, přesto je výsledek velmi slabý. Vychází totiž z nízkého srovnávacího základu a navíc byl červenec docela dobrým měsícem pro prodeje aut,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Dnešní čísla z maloobchodu jasně naznačují, že spotřebitelská poptávka zůstává i nadále slabá. A další měsíce nejspíše žádný obrat k lepšímu nepřinesou.

Miroslav Frayer z Komerční banky:

„Po loňském růstu o 1,2 procenta letos očekáváme zvýšení prodejů o 1,5 procenta. Nejistota ohledně budoucího vývoje je vysoká, když dochází k postupnému ekonomickému ochlazování ve světě.“

Škop je ještě pesimističtější. Pro celý rok odhaduje, že se tržby budou pohybovat okolo nuly. Letos rozhodně nákupům nepomůže snižování reálných příjmů domácností, tvrdí. Lidé žijí v nejistotě, vývoji nepomáhá ani fiskální restrikce nebo škrty v platech ve státním sektoru. „Lidé mají hluboko do kapsy, protože třeba ve veřejném sektoru mzdy docela razantně klesly, asi o osm procent, což je dost, protože tam pracuje celá třetina zaměstnanců,“ tvrdí ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík. Příští rok navíc bude negativně působit zvýšení daně z přidané hodnoty.

Němečtí spotřebitelé také neutrácí

Podobná situace je i v Německu. Tam překvapivě došlo k největšímu poklesu maloobchodních tržeb za čtyři roky. „Němečtí spotřebitelé jsou také opatrní,“ vysvětluje Škop. Jejich výdaje brzdí „nejistota ohledně dalšího vývoje zejména eurozóny“ a jejích dluhových problémů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny ropy prudce rostly. Po skončení obchodování ale začaly výrazně klesat

Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Posléze část zisků smazaly a vrátily se pod tuto hranici. Po skončení obchodování začala ropa dokonce výrazně oslabovat. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Kvůli konfliktu na Blízkém východě prudce roste také cena plynu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Orbán požádal Komisi o pozastavení sankcí na ruské energie

Maďarský premiér Viktor Orbán požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby pozastavila všechny sankce týkající se ruských energetických surovin. Je to podle něj nutné pro zastavení zdražování ropy v Maďarsku, napsala agentura Reuters. V dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi Orbán hovoří o dočasném pozastavení veškerých sankcí na dovoz ruských energií do EU. Budapešť se v pondělí také rozhodla, že pro maďarská auta u paliv zavede cenové stropy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Důchodový věk se na 65 letech zastropuje později, řekl Juchelka

Důchodový věk se na 65 letech nezastropuje od příštího roku, ale až v další vlně penzijních změn společně s úpravou důchodů náročných profesí, oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Vláda na pondělním jednání schválila návrh na ukončení penzijního spoření bez sankcí pro důchodce. Odvolala ředitele Digitální informační agentury Petra Kuchaře, kterého nahradí Bohdan Urban. Kabinet také odmítl opoziční návrh zákazu mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nezaměstnanost v únoru mírně vzrostla, přibylo volných míst

Nezaměstnanost v Česku v únoru meziměsíčně vzrostla o desetinu procentního bodu na 5,2 procenta. Za zvýšením byl každoroční sezonní nárůst před příchodem jara, informoval v pondělí Úřad práce. Práci si prostřednictvím pracovních úřadů hledalo 381 705 lidí, asi o 3160 více než v lednu. Volných míst přibylo zhruba o 3270 na 89 705.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Před rokem začala bitcoinová kauza

Uplynul rok od chvíle, kdy ministerstvo spravedlnosti přijalo bitcoiny coby dar od Tomáše Jiřikovského. Ten je teď ve vazbě. Vyšetřování a prověřování kauzy v mnoha větvích pokračuje. Případ dál promlouvá i do tuzemské politiky. Ministerstvo financí dokončuje audit počínání svých předchůdců, resort spravedlnosti chystá vznik nového kontrolního orgánu státních zástupců.
před 21 hhodinami

Vláda plánuje zvyšování důchodů i zastropování důchodového věku

Průměrný důchod by mohl příští rok vzrůst maximálně o 300 korun, jak vyplývá ze současných pravidel zákonné valorizace. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. Ten chce přitom prosadit zákon, podle kterého by se penze zvyšovaly rychleji než doteď. Místo třetiny růstu reálných mezd by stát do valorizace důchodů počítal jeho polovinu. Jenže v příštím roce se to – i podle Juchelky – ještě nepromítne. Důvodem je hlavně propad reálných mezd v covidových letech 2022 a 2023.
8. 3. 2026

VideoCestovní kanceláře ruší zájezdy na Blízký východ

Na Blízkém východě zůstává pořád několik tisíc Čechů. V systému DROZD je jich teď registrováno 3750. Ne všichni ale mají zájem o repatriaci domů. Větší část klientů cestovních kanceláří se už ovšem vrátila. Nové zájezdy do oblasti jsou většinou na další dva týdny zrušeny. Kompenzace chtějí ale i ti, kteří se z dovolené museli vrátit předčasně. Události posledních dní mají také výrazný dopad na ceny letenek z Blízkého východu a z Asie. Ti, kterým byly zrušeny lety, si tak mohou za cestu výrazně připlatit.
8. 3. 2026

Paliva v Česku dál zdražují, cena nafty stoupla od středy o tři koruny za litr

Konflikt na Blízkém východě dál tlačí nahoru ceny paliv, od středy vystoupaly ceny pohonných hmot v Česku o další koruny. Nafta se v sobotu prodávala za průměrných 38,01 koruny za litr, což je o tři koruny více než ve středu. Cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se od středy do soboty zvýšila v průměru o 1,24 koruny na 35,92 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
8. 3. 2026
Načítání...