Praha - Češi jsou národem pivařů. Spotřeba piva ale přesto od roku 2009 postupně klesala - hlavně kvůli dopadům globální ekonomické krize, která donutila řadu lidí šetřit. V roce 2011 ale tuzemským pivovarům znovu svitla naděje - díky ochuceným pivům. Jak se dařilo zlatavému moku v právě uplynulém roce, zjišťovala Lucie Müllerová od výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého.
Čechům pivo stále chutná, úspěch slaví ale hlavně to ochucené
Jaký byl pro české pivovary rok 2012?
"Zatím se dá říct, že odbytově rok 2012 posuzujeme s mírným optimismem. Vidím to tak o 1,5 procenta lepší výsledky než v roce 2011. Zdaleka ještě nejsme na úrovni roku 2007 a 2008. V roce 2009 byl kvůli krizi veliký propad a v roce 2010 bylo zvýšení spotřební daně. Nicméně zaplať pánbůh za to, že to pomalinku stoupá."
Nakolik se promítly do letošních prodejů letní tropy, které do Česka letos zavítaly?
"Nutno říct, že letos byl takový rok, jak má být - v létě bylo zkrátka teplo, v zimě zima. Až do konce srpna sezona vypadala velmi dobře. Ale metanolová aféra, která hned na začátku září masivním způsobem ovlivnila trh, tak ačkoliv se lidé často domnívají opaku, nám velmi uškodila."
Jaká jsou největší odbytiště tuzemských pivovarů?
„Míst, kam exportujeme, je kolem padesáti až šedesáti. Těch 20 největších a nejvýznamnějších importních zemí jsou všechno země EU - s výjimkou dvou: Ruska a Spojených států.“
Kde vidíte do budoucna ještě potenciál?
"Možnosti růstu jsou prakticky jenom tři: míchané nápoje - směsi ovocných šťáv a piva. To nás zachraňuje, protože dneska už 5 procent trhu tvoří tyto směsky; druhým je export; třetím je návrat turistů, aby se zase začali vracet ti movití turisté."
Na jaké novinky se mohou pivaři těšit v roce 2013 a s jakými vizemi vstoupíte do tohoto roku?
„Řekl bych, že se bude dále rozvíjet trh smíšených nápojů na bázi šťáv nebo coca-colových limonád a piva - tady ještě stále nejsme na hranici. Ukazuje se, že dneska kolem pěti procent piva v ČR tvoří tyto směsné nápoje, zatímco v Německu je to víc než 10 procent a v Rakousku víc než sedm. Jsou to země, které mají stejnou genetickou skladbu obyvatel, stejnou kuchyni, stejný způsob života, velmi podobné klima. Není důvod, proč bychom měli mít ten podíl nižší než oni.“
Rozhovor s Janem Veselým (zdroj: ČT24)