Cameron chce vyšetřovat banky kvůli kauze Barclays

Londýn - Předseda britské banky Barclays Marcus Agius dnes odstoupil z funkce. Přijal tak zodpovědnost za skandál kolem manipulací s mezibankovními úrokovými sazbami LIBOR, za který banka dostala rekordní pokutu 450 milionů dolarů. Británie pod vlivem skandálu kolem těchto manipulací zahájí parlamentní vyšetřování praktik a zvyklostí domácího bankovního sektoru. Oznámil to předseda vlády David Cameron. Agius je prvním významným vedoucím pracovníkem, který v důsledku skandálu rezignoval na funkci. K odchodu je tlačen rovněž generální ředitel banky Bob Diamond.

„S ohledem na rozvíjející se bankovní skandál v Británii potřebujeme přijmout zásadní kroky,“ řekl Cameron podle agentury Reuters v parlamentu. „Chci ustavit parlamentní vyšetřovací výbor se zastoupením obou sněmoven,“ dodal. Výbor bude podle něj moci vyslýchat svědky pod přísahou, mít plný přístup k dokumentům a vládním činitelům a ministrům včetně poradců minulé vlády.

Ministr financí George Osborne poté poslancům řekl, že parlamentní vyšetřovací výbor by měl svá zjištění předložit do konce roku. Vláda se jimi bude řídit při změnách zákonů a regulací tak, aby se podobným skandálům zabránilo. Podle ministra je naléhavě nutné zpřísnit regulaci termínového trhu sazeb LIBOR a dalších trhů tohoto typu. Osborne prohlásil, že jakékoli pokuty uvalené na banky za jejich manipulace dostane státní kasa, nikoli jiné banky, které mohly být poškozeny. Labouristická opozice vládu kritizovala za to, že neiniciovala kvůli skandálu vznik nezávislé vyšetřovací komise.

Předseda britské banky Barclays odstoupil kvůli skandálu z funkce

Předseda banky Barclays Marcus Agius už odstoupil z funkce. Banka ale samozřejmě musí zaplatit americkým a britským úřadům nejméně 450 milionů dolarů (přes devět miliard Kč) jako urovnání obvinění, že se snažila manipulovat s mezibankovními úrokovými sazbami LIBOR. Od americké Komise pro termínové obchodování s komoditami (CFTC) dostala banka největší civilní pokutu, jakou kdy úřad udělil. Rekordní je i pokuta do britského úřadu pro dohled nad finančním trhem FSA.      

Marcus Agius, odstupující šéf banky Barclays

„Je mi skutečně líto, že naši zákazníci, klienti, zaměstnanci a akcionáři byli zklamáni.“ 

Podle obvinění se několik bank z Evropy, USA a Japonska včetně Barclays snažilo manipulovat se sazbami LIBOR, které se používají pro nastavení úrokových sazeb u cenných papírů a úvěrů za stovky bilionů dolarů. Banky mohly rovněž prostřednictvím těchto sazeb nelegálně ovlivňovat podmínky na trhu s deriváty.

Radim Dohnal, konzultant, Saxo Bank:

„On ten LIBOR má dopad na obě strany - kolik banka peněz dostane i kolik zaplatí. Ale pokud někdo ví, kolik LIBOR dneska je nebo bude s naprostou přesností, tak potom má konkurenční výhodu.“ 

Marcus Agius
Zdroj: ISIFA/EPA/Ahmad Yusni

Podle CFTC se Barclays snažila manipulovat se sazbami po dobu čtyř let počínaje rokem 2005 téměř denně. Barclays zaplatí úřadu pokutu 200 milionů dolarů. Další peníze zaplatí americkému ministerstvu spravedlnosti a britskému FSA. Rovněž pokuta od FSA 59,5 milionu liber (téměř dvě miliardy Kč) je největší, jakou kdy britský regulátor uložil.   

LIBOR je průměrná úroková sazba, za niž jsou si banky navzájem ochotny půjčovat na londýnském mezibankovním trhu. Používá se po celém světě jako měřítko pro stanovení sazby pro deriváty a další finanční produkty v objemu zhruba 350 bilionů dolarů. Malá změna sazby může mít velký dopad na výši účtovaných úrokových sazeb. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
před 19 hhodinami

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
včera v 11:37

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
včera v 06:30

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
včera v 06:00

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026
Načítání...