Cameron chce vyšetřovat banky kvůli kauze Barclays

Londýn - Předseda britské banky Barclays Marcus Agius dnes odstoupil z funkce. Přijal tak zodpovědnost za skandál kolem manipulací s mezibankovními úrokovými sazbami LIBOR, za který banka dostala rekordní pokutu 450 milionů dolarů. Británie pod vlivem skandálu kolem těchto manipulací zahájí parlamentní vyšetřování praktik a zvyklostí domácího bankovního sektoru. Oznámil to předseda vlády David Cameron. Agius je prvním významným vedoucím pracovníkem, který v důsledku skandálu rezignoval na funkci. K odchodu je tlačen rovněž generální ředitel banky Bob Diamond.

„S ohledem na rozvíjející se bankovní skandál v Británii potřebujeme přijmout zásadní kroky,“ řekl Cameron podle agentury Reuters v parlamentu. „Chci ustavit parlamentní vyšetřovací výbor se zastoupením obou sněmoven,“ dodal. Výbor bude podle něj moci vyslýchat svědky pod přísahou, mít plný přístup k dokumentům a vládním činitelům a ministrům včetně poradců minulé vlády.

Ministr financí George Osborne poté poslancům řekl, že parlamentní vyšetřovací výbor by měl svá zjištění předložit do konce roku. Vláda se jimi bude řídit při změnách zákonů a regulací tak, aby se podobným skandálům zabránilo. Podle ministra je naléhavě nutné zpřísnit regulaci termínového trhu sazeb LIBOR a dalších trhů tohoto typu. Osborne prohlásil, že jakékoli pokuty uvalené na banky za jejich manipulace dostane státní kasa, nikoli jiné banky, které mohly být poškozeny. Labouristická opozice vládu kritizovala za to, že neiniciovala kvůli skandálu vznik nezávislé vyšetřovací komise.

Předseda britské banky Barclays odstoupil kvůli skandálu z funkce

Předseda banky Barclays Marcus Agius už odstoupil z funkce. Banka ale samozřejmě musí zaplatit americkým a britským úřadům nejméně 450 milionů dolarů (přes devět miliard Kč) jako urovnání obvinění, že se snažila manipulovat s mezibankovními úrokovými sazbami LIBOR. Od americké Komise pro termínové obchodování s komoditami (CFTC) dostala banka největší civilní pokutu, jakou kdy úřad udělil. Rekordní je i pokuta do britského úřadu pro dohled nad finančním trhem FSA.      

Marcus Agius, odstupující šéf banky Barclays

„Je mi skutečně líto, že naši zákazníci, klienti, zaměstnanci a akcionáři byli zklamáni.“ 

Podle obvinění se několik bank z Evropy, USA a Japonska včetně Barclays snažilo manipulovat se sazbami LIBOR, které se používají pro nastavení úrokových sazeb u cenných papírů a úvěrů za stovky bilionů dolarů. Banky mohly rovněž prostřednictvím těchto sazeb nelegálně ovlivňovat podmínky na trhu s deriváty.

Radim Dohnal, konzultant, Saxo Bank:

„On ten LIBOR má dopad na obě strany - kolik banka peněz dostane i kolik zaplatí. Ale pokud někdo ví, kolik LIBOR dneska je nebo bude s naprostou přesností, tak potom má konkurenční výhodu.“ 

Marcus Agius
Zdroj: ISIFA/EPA/Ahmad Yusni

Podle CFTC se Barclays snažila manipulovat se sazbami po dobu čtyř let počínaje rokem 2005 téměř denně. Barclays zaplatí úřadu pokutu 200 milionů dolarů. Další peníze zaplatí americkému ministerstvu spravedlnosti a britskému FSA. Rovněž pokuta od FSA 59,5 milionu liber (téměř dvě miliardy Kč) je největší, jakou kdy britský regulátor uložil.   

LIBOR je průměrná úroková sazba, za niž jsou si banky navzájem ochotny půjčovat na londýnském mezibankovním trhu. Používá se po celém světě jako měřítko pro stanovení sazby pro deriváty a další finanční produkty v objemu zhruba 350 bilionů dolarů. Malá změna sazby může mít velký dopad na výši účtovaných úrokových sazeb. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 19 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...