Sofia – Bulharsko nedovolí stavbu ropovodu, který měl vést přes jeho území a ropu dopravovat z Ruska do Řecka. Hlavním důvodem jsou podle bulharského premiéra Bojko Borisova obavy o vliv na životní prostředí. Vládní tiskový úřad však zlehčuje slova premiéra a uvádí, že zatím ještě nebylo o odstoupení oficiálně rozhodnuto a země nejprve počká na hodnocení vlivu projektu na životní prostředí. Ropovod o délce 282 kilometrů by měl vést ruskou ropu z bulharského přístavu Burgas do města Alexandrupolis na severovýchodě Řecka, a měl by tak obcházet Bosporskou úžinu.
Lidé z Burgasu si ropovod nepřejí
Proti ropovodu se podle Borisova postavili obyvatelé černomořského města Burgas, kde měl ropovod začínat. Obavy o dopad na životní prostředí také stouply po nedávné katastrově v Mexickém zálivu, dodal premiér. Plánovaný projekt měl vést turistickým centrem a oblastí, která je součástí soustavy chráněných území Natura 2000.
Bulharský premiér Bojko Borisov:
„Lidé z Burgasu a regionu nechtějí projekt.“
„Viděli jsme, co se stalo v Mexickém zálivu.“
Rušení stavby není oficiální
Ministr hospodářství a energetiky Trajčo Trajkov uvedl, že kabinet zatím oficiálně o zrušení plánu na výstavbu ropovodu nerozhodl, ale výhled není dobrý. „Zatím nepadlo rozhodnutí o odstoupení od projektu. Co máme, jsou velmi závažné argumenty, které jsou negativní,“ uvedl. Trajkov také vyjádřil obavy, zda Rusko poskytne dostatek ropy pro projekt. Případné dodávky ruské ropy prý podle něj zpochybnilo i Řecko. Atény však podle dnešního vyjádření nechtějí od projektu odstoupit. Mluvčí vlády uvedl, že Řecko pokračuje v práci na dokončení projektu.
V roce 2007 se po desetiletích politického hašteření Bulharsko dohodlo s Ruskem a Řeckem na výstavbě ropovodu, který měl ročně přepravit až 50 milionů tun uralské ropy. Rusko v projektu vlastní podíl 51 procent a Bulharsko s Řeckem si zbytek dělí rovným dílem. Obyvatelé Burgasu se však proti projektu vzbouřili, protože se obávají odlivu turistů, kteří jsou jejich hlavním živobytím.
