Praha – V roce 2020 by se v EU měly stavět jen budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Vyplývá to z evropské směrnice o energetické náročnosti budov, k níž by se Česko mělo během letošního jara prostřednictvím návrhu vyjádřit. Podle europoslance Ivo Strejčka (ODS) je však tato směrnice ve své současné podobě velice vágní. Podobného názoru je profesor Karel Kabele ze Stavební fakulty ČVUT, který poukázal na konkrétní termíny – například velmi nízká spotřeba nebo značný rozsah obnovitelných zdrojů – které nejsou nikterak dále specifikovány a není tudíž jasné, jaká konkrétní čísla jsou závazná. Europoslance Strejčka zaráží i svižné schvalování této směrnice. Jedním z důvodů je prý i určitá neznalost legislativního procesu ze strany státních zmocněnců.
Český premiér Petr Nečas (ODS) se již dříve nechal slyšet, že výstavbou nízkoenergetických budov může Česko ušetřit desítky až stovky miliard korun. Tentokrát si tuto směrnici vzalo na mušku Centrum pro ekonomiku a politiku v rámci svého semináře s názvem Domy s nulovou spotřebou energie a příznačným podtitulem Geniální návrh, nebo nesmyslná regulace EU?
Pro zavádění regulací a výstavbu nízkoenergetických budov hovoří fakt, že jen samotné budovy tvoří ve světě čtyřicet procent celkové spotřeby energií. Stejné číslo platí i pro EU, která ve snaze šetřit primární energetické zdroje přišla za německého předsednictví v roce 2007 s energeticko-klimatickým balíčkem. Jeho součástí je i Evropským parlamentem předloni schválená směrnice, podle níž má dojít ke snížení energetické náročnosti budov. Od roku 2020 se tak budou moci v EU stavět jen budovy s téměř nulovou spotřebou energií.
Klasifikace energeticky úsporných budov (zdroj: prezentace prof. Kabeleho)
Energie je nezbytnou součástí pro fungování celé budovy, tedy vnitřní teploty, kvality vzduchu, větrání, osvětlení, distribuce energie v budově nebo dopravních systémů. Nicméně pro určení standardu nízkoenergetické budovy se používá roční spotřeba tepla na vytápění v přepočtu na kWh na metr čtvereční za rok.
- Nízkoenergetický dům < 50 kWh/(m2‧a)
- Pasivní dům < 15 kWh/(m2‧a)
- Energeticky nulový dům < 5 kWh/(m2‧a)
- Energeticky aktivní domy si vyrábějí energii samy
Podle zástupce ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Pavla Gebauera se budou domy s nulovou, respektive téměř nulovou spotřebou energie v jednotlivých členských státech EU lišit. Důvodem je fakt, že každý stát si normy bude regulovat sám. „Výbava je počítána na základě technicko-ekonomické úrovně tak, aby se neplýtvalo energií, ale aby docházelo i k ochraně zákazníka,“ popsal Gebauer. O kolik procent bude třeba v Česku snížit energetickou náročnost budov, Gebauer neřekl.
To však nenechalo v klidu moderátora semináře, kterým byl prezident republiky a zakladatel Centra pro ekonomiku a politiku Václav Klaus. Ten totiž nebyl s Gebauerovými závěry vůbec spokojen, respektive žádal vysvětlení, zda je tedy „nulová spotřeba energie“ správný termín a ihned vzápětí se Klaus zeptal na zmiňované snížení standardu proti dnešní době. Tím řečníka lehce vykolejil, neboť nebyl schopný odpovědět. Nicméně ani nemohl, neboť MPO nemá prozatím příslušná data k dispozici.
Střípky Václava Klause z moderátorské židle
„Čekal jsem, že se dozvím, zda je název s nulovou spotřebou popisem věrným, nadsázkou, zkomoleninou, karikaturou atd. Vy (Pavel Gebauer) jste se k tomu nevyjádřil. Vy ten název schvalujete? Je správný a adekvátní, ano?“
„O kolik je to snížení standardu proti dnešní době? Vy to nevíte?“ (opět dotaz na Pavla Gebauera)
„My s manželkou jsme si nakoupili několik set starých dobrých žárovek a musíme věřit, že nám zásoby vydrží do konce života.“ (reagoval Klaus na diskusní dotaz týkající se žárovek)
