Brusel - Evropská komise chce prosadit, aby distributoři energií či maloobchodní energetické společnosti museli povinně každoročně ušetřit 1,5 procenta z objemu prodané energie zaváděním úsporných opatření. Jako příklad dnes komise zmínila zvyšování účinnosti topných soustav či instalaci úsporných oken a střech u spotřebitelů. Komise také chce, aby úřady v zemích EU měly povinnost nakupovat jen energeticky účinné budovy.
Členské státy by podle návrhu komise nicméně mohly navrhnout jiné mechanismy pro energetické úspory, například různé dobrovolné dohody či financování programů. Ty by ale musely vést ke stejným úsporám. Zbavily by nicméně energetické firmy navrhovaných povinností. Malé a střední podniky by také měly mít možnost získat pobídky, které by je motivovaly k úsporám energie a přiměly by je dělat energetické audity.
Dalibor Matějů, nezávislý analytik v oblasti energetiky
„Nejsem si jist, jestli by se to nedalo přirovnat – něco jako orwellovský přístup nebo jakési inženýrství nad rámec dohodnutých pravidel. Například my máme v České republice Energetický regulační úřad. Zdá se mi, že je požadavků příliš.“
„Nejlevnější energie je taková, kterou vůbec nespotřebováváme,“ zdůraznila komise v prohlášení. EU se už před časem zavázala, že zvýší o 20 procent energetickou účinnost do roku 2020. Jenže při zachování současných trendů by nedosáhla možná ani poloviny tohoto cíle. Právě potřebou zvrátit tento vývoj Brusel zdůvodnil své dnešní návrhy. O nich pak sám připustil, že jsou velmi ambiciózní.
Úřady mají jít příkladem
Kromě závazných cílů pro distributory a maloobchodní energetické firmy komise chce také prosadit, aby veřejný sektor šel příkladem. Úřady tak budou tlačeny ke snižování spotřeby energií tím, že budou mít povinnost nakupovat energeticky účinné budovy, služby a produkty.
Jan Procházka, analytik, Cyrrus
Komise navrhuje, aby od roku 2014 byly každoročně přebudovány s ohledem na vyšší energetickou účinnost tři procenta veřejných a vládních budov. V některých případech by renovace mohly ušetřit až 60 procent energie, tvrdí Brusel. Veřejné budovy zabírají 12 procent zastavěných ploch. Budovy vůbec - veřejné i soukromé - představují 40 procent konečné spotřeby energií, argumentuje komise.
Úspory mají šetřit peníze
Snaha navýšit energetickou účinnost souvisí s úsilím unie snížit do roku 2020 o pětinu množství emisí skleníkových plynů proti roku 1990. Cílem byl také pokles výdajů za dovozy energií, které nyní jsou u ropy kolem 270 miliard eur (zhruba 6,6 bilionu Kč) ročně a v případě plynu 40 miliard eur za rok.
Pokud se podaří návrhy prosadit, pak by tato strategie dvacetiprocentního zvýšení energetické účinnosti měla vést k tomu, že se z očekávané spotřeby 1842 milionů tun ropy v roce 2020 ušetří 368 milionů tun. To by podle komise představovalo obrovské úspory peněz.
