Bonusy bankéřů budou mít strop, (nejen) londýnská City už se třese

Brusel - Výše odměn bankéřů bude limitovaná, dohodli se představitelé zemí Evropské unie a zástupci Europarlamentu. Bonusy by tak neměly přesáhnout základní mzdu manažerů. Jen výjimečně budou moct finanční ústavy svým zaměstnancům vyplatit odměnu ve výši dvojnásobku základního platu. Evropský parlament současně udělal první krok k omezení bonusů manažerů některých investičních fondů.

Evropské banky proti tomuto omezení protestují s tím, že sníží jejich konkurenceschopnost. Nová pravidla mají začít platit v lednu 2014.

Jan Matoušek, náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace 

"Regulace platových bonusů manažerů v bankovnictví již v rámci EU funguje, a je proto s podivem, proč komise přišla s dalším zpřísněním. Pochopitelná je snad regulace u těch bank, které žádaly o státní pomoc. Jiná omezování akcionářů bank svobodně rozhodnout o odměnách manažerů se jeví spíše jako politická vendeta, jež navíc znevýhodní bankovní sektor při získávání schopných manažerů."

Londýnská City a její bankéři se proti rozhodnutí bránili

Dohoda ukončila několikaměsíční spor, ve kterém se proti omezení odměn stavěla Británie. Ta se obávala, že tento krok by mohl vést k poklesu mezinárodního významu londýnského finančního centra. „Parlament odolal tlaku ze strany britské vlády a nepřipustil žádné další změny v omezení odměn,“ uvedl německý člen Evropského parlamentu Udo Bullmann.

Právě vysoké odměny v bankovním sektoru jsou v posledních letech trnem v očích veřejnosti. Řada evropských politiků se navíc domnívá, že vysoké odměny motivovaly bankéře k rizikovým obchodům, které dostaly některé významné evropské banky na pokraj krachu.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Limitování výše odměn je součástí širších změn v regulaci bankovního sektoru. Zároveň mají platit větší požadavky na kapitál bank. To má zajistit odolnost bankovního sektoru vůči případné budoucí krizi.

A hospodářský a finanční výbor Europarlamentu také velkou většinou podpořil návrh na zavedení limitů pro odměny manažerů některých investičních fondů. Návrh zavádí limity pro bonusy manažerům těchto fondů a nevztahoval by se tedy například na hedgeové fondy. Podle návrhu by mohly odměny dosáhnout jen výše ročního platu. Navíc 50 procent bonusu by muselo být vypláceno podle dlouhodobého výsledku fondu.

Petr Dvořák, děkan Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze:

„Je to vnímámo jako trest pro banky, bankéře za finanční krizi. Vyvolává to celou řadu otázek, protože se to bude týkat všech bank, které se na krizi nepodílely. Z tohoto hlediska to trochu postrádá smysl. Celkově je spíš třeba se zamýšlet nad rolemi akcionářů a toho, proč obecně nehrají takovou roli, aby tyto bonusy hlídali. Jakmile to supluje regulátor, může to svým způsobem nahradit, ale vždy tam bude řada nedokonalostí.“

Proč evropští bankéři ano, a američtí bankéři ne?

Ovšem podle evropských bank sníží omezení odměn jejich konkurenceschopnost. „Pokud mají být odměny omezeny, mělo by se to udělat na celosvětové úrovni,“ uvedl prezident Evropské bankovní federace Christian Clausen. „Je tu riziko, že zákazníci budou dělat obchody s americkými bankami, které stále vyplácejí vysoké odměny,“ vysvětlil.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 4 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 13 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...