Bárta: Peníze na železnici v příštím roce vrátíme z budoucích úspor

Praha - Ministr dopravy Vít Bárta včera nevyhověl protestům zástupců Moravskoslezského kraje. Bárta minulý týden pozastavil v rámci úsporných opatření přes desítku silničních staveb, z toho většinu právě na Moravě. Úspory ale nakonec odnesla nejvíce železnice, kde ministr zastavil výstavbu všech koridorů, tedy celkem 31 staveb. Peníze by se na ni měly vrátit v příštím roce z budoucích úspor. Předchozí ministři dopravy podle Bárty spustili neuváženě stavební boom, který byl velkorysejší než možnosti státní kasy. Ministr uvažuje rovněž o rozšíření konkurenčního prostředí v oblasti stavitelství na ministerstvu dopravy či zdražení dálničních známek a mýtného.

Ještě letos musí stát na dopravě ušetřit 1,5 miliardy korun. Úspory v rozpočtu nejvíce dopadly na Moravskoslezský kraj. Delegace kraje a dotčených obcí proto u Bárty orodovala, aby verdikt přehodnotil – zatím ale neúspěšně. Bárta slíbil, že udělá vše, aby napravil nepříjemnou situaci v Moravskoslezském kraji už v roce 2011. „V tuto chvíli se ovšem s rozhodnutím nedá nic udělat. Rozhodli jsme se tento rok škrtat na úkor staveb, a ne například na úkor platu učitelů,“ konstatoval ministr.

Exministři dopravy podle Bárty neuváženě spustili stavební boom a firmy postupně zvyšovaly ceny. „Uvažuji o rozšíření konkurenčního prostředí v oblasti stavitelství na ministerstvu dopravy,“ prohlásil ministr. Na trh by tak mohla být vpuštěna například některá z čínských firem.

53 minut
Hyde Park ČT24
Zdroj: ČT24

Bárta o zastavení staveb:

„Rozhodnutí jsem udělal se čtrnáctidenním zpožděním, než jsem ho podle regulí udělat měl. Žádal jsem mezitím stavební firmy o slevy a hledal jsem úspory i ve vlastním rezortu. Postupně jsem mohl z toho seznamu 51 staveb některé odškrtnout.“


Zastavením staveb železničních koridorů podle ministra Česko o peníze z unie nepřijde. „EU velmi vítá mou snahu o efektivizaci při výstavbě dopravních staveb. Bude jiný systém financování tak, abychom o peníze nepřišli,“ pronesl Bárta.

Bárta zvažuje zdražení mýtného i dálničních známek

Ministerstvo dopravy se snaží hledat chybějící peníze ve svém rozpočtu i tak, že chce zdražit dálniční známky a mýtné, uvádí dnešní Mladá fronta Dnes. Poplatky za používání silnic a železnic totiž letos nepřinesou tolik peněz, kolik stát plánoval. Chybět budou až 2,5 miliardy korun. Podle ministra dopravy Víta Bárty by se měla snížit taky sazba za dopravu zboží po železnici. Jeho část by se mohla přesunout z kamionů do vlaků.

„Mýto je objektivně ze všech zemí okolo nejnižší u nás a mým zájmem je to změnit,“ uvedl Bárta. Zdražení se má dotknout i ceny dálničních známek. „Hledám ale zároveň cesty, jak ulevit českým dopravcům,“ dodal. Kvůli mýtnému vzniká na ministerstvu pracovní skupina, která má za úkol připravit Bártovi patřičné podklady.

Autodopravci se zdražováním nesouhlasí, podle nich není možné mýtné zvýšit jen tak, kalkulace totiž podléhá evropským pravidlům a odvozuje se od nákladů na stavby nových silnic. Nesouhlasí ani s argumentem, že je mýtné v Česku nejlevnější z okolních zemí.

Na Facebooku se nedávno objevil ministrův profil, který je ovšem dílem vtipálka a pomocí komentářů si dělá legraci například z Jany Bobošíkové či Radka Johna. „Sociálním sítím fandím a mrzí mě, že jsem zatím nenašel čas se tomuto formátu věnovat. Považuji za svou chybu, že toto médium zatím nevyužívám,“ řekl Bárta. Ten alespoň jezdí každý pátek do regionů seznámit se s tamní situací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...