Praha – Pouhý den před projednáváním rozpočtu pohrozily Věci veřejné, že pokud jejich ministr dopravy Pavel Dobeš nedostane devět miliard navíc na výstavbu silnic a dálnic, nepodpoří plán církevních restitucí. Šéf poslanců Věcí veřejných Vít Bárta v rozhovoru pro Českou televizi řekl, že miliardy investované do dopravy jsou pro jeho stranu důležitější než jedna z nejdůležitějších vládních priorit, jakou vyrovnání s církvemi představuje. Vláda bude o rozpočtu na příští rok jednat ve středu už podruhé, schválit by ho měla příští týden. Premiér Petr Nečas (ODS) už dříve řekl, že pokud se koalice na rozpočtu nedohodne, jeho vláda končí.
„Nejprve dostatek peněz pro výstavbu českých silnic a dálnic, potom vyrovnání s církvemi – to je zásadní premisa, se kterou jdeme jednat o rozpočtu,“ prohlásil pro ČT Bárta. Už před dvěma dny přitom předseda VV Radek John pohrozil, že kvůli škrtům v dopravě nejmenší vládní strana nemusí podpořit ani celý rozpočet. Ministr financí Miroslav Kalousek je ochotný o miliardových přesunech v rozpočtu jednat, nesmí ale zvýšit rozpočtový schodek.
9 miliard pro dopravu podle VV vykompenzuje lepší rating ČR
Ministr dopravy žádá dodatečné peníze podle svých slov proto, aby zabránil tomu, že Česko bude muset vracet evropské dotace. „Je to stále částka kolem 9 miliard korun, která v tuto chvíli zajistí to, že nebudeme muset vracet finanční prostředky do operačního programu Doprava, to znamená zpátky do Evropské unie. Pokud bychom měli ambici řešit i situaci staveb, které jsou financovány čistě z národních zdrojů, pak by se ta částka blížila 14 miliardám korun,“ řekl v rozhovoru pro ČT24 o dodatečných prostředcích, které jeho resort na vládě žádá.
Pavel Dobeš, ministr dopravy
„Pokud nejsou finanční prostředky na základní věci, například právě na dopravní infrastrukturu, dostavbu řady rozestavěných staveb, tak v tom případě nevím, proč bychom najednou měli hledat finanční prostředky na církevní restituce.“
Věci veřejné chtějí vzít dodatečné peníze pro dopravu ministrovi financí, podle nich Miroslav Kalousek má velkou rezervu v částce, kterou vyčlenil na splátky státního dluhu. Právě Pavel Dobeš v nedávném vyjádření prohlásil, že ČR má o dva body lepší rating, než měla před dvěma měsíci. „Takže i tady by mělo dojít ke snížení dluhové služby,“ tvrdí Dobeš.
Plnění rozpočtu komplikuje hrozící zpomalení hospodářství
Kalousek chce za každou cenu dodržet schodek 105 miliard. Návrh, který vládě předložil, počítá s příjmy 1,084 bilionu korun a výdaji 1,189 bilionu korun. Jenže s příjmy i s výdaji by mohlo zamíchat hrozící zpomalení ekonomiky. Návrh počítá s hospodářským růstem o 2,5 procenta. Evropské ekonomiky v čele s Německem, které je hlavním exportním partnerem Česka, zpomalují, a tak hrozí, že by se očekávaný růst nepodaří naplnit.
David Marek, hlavní ekonom Patria Finance
„Procento růstu ekonomiky se projeví na státních financích zhruba 15 miliardami korun. Takže pokud ekonomika neporoste o 2,5, ale pouze o 1,5 procenta, potom by schodek nebyl 105 miliard, ale 120 miliard korun.“
Plnění státního rozpočtu může zkomplikovat i bezplatné přidělení emisních povolenek, které prosazuje ministerstvo životního prostředí. Podle návrhu mají energetické firmy a další producenti škodlivin získat v letech 2013 až 2020 zdarma 108 milionů povolenek a další část si kupovat. Velkou část bezplatných povolenek by jako jeden z hlavních tuzemských producentů emisí získal ČEZ. Ministr Kalousek vyjádřil s udělováním bezplatných povolenek nesouhlas, protože tím o peníze přijde státní rozpočet.
Vláda bude řešit i majetkové vyrovnání s církvemi
Na středeční pořad jednání vláda zařadila i projednání podmínek majetkového vyrovnání s církvemi, na kterých se dohodla vládní a církevní komise. Stát by měl během třiceti let církvím zaplatit celkem 59 miliard korun, asi 56 procent majetku by jim měl vrátit v naturálních restitucích. Majetková odluka církví od státu by měla trvat 17 let. Během této doby by stát postupně snižoval příspěvek na platy duchovních a církevní administrativy.
Pokud vláda záměr schválí, měl by ministr kultury Jiří Besser v příštích měsících připravit příslušné zákony. Majetkové vyrovnání s církvemi by pak mohlo začít na začátku roku 2013. První tři roky ze sedmnáctiletého přechodného období má stát na platy duchovních přispívat plnou částkou ze svého rozpočtu, tedy 1,445 miliardy ročně. Od čtvrtého roku by se pak částka měla každoročně snížit o pět procent. Nesplacená výše finanční náhrady bude každý rok valorizována podle míry inflace. Podle Besserových předpokladů by stát mohl přestat církvím vyplácet peníze v roce 2030.
