Bankrot Řecka se odkládá – investoři jásají, Řekové jsou naštvaní

Londýn – Vyhlídka na další pomoc Řecku i nový plán úspor, na kterém se včera Řecko dohodlo s inspektory Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu, povzbudily finanční trhy po celém světě. Naprosto opačného přijetí se ale nová úsporná politika socialistické vlády Jorgose Papandrea dočkala mezi obyčejnými Řeky, kteří po dvou letech utahování opasků ostře vystupují proti dalšímu zvyšování daní. Potichu nezůstávají ani odbory. Zemi tak nejspíš čeká další vlna sociálních nepokojů.

Detaily vládního úsporného plánu oznámil včera večer řecký ministr financí Evangelos Venizelos. Vláda sníží minimální zdanitelný příjem na 8 000 eur ročně (přes 16 200 korun měsíčně), zvýší daň z topného oleje a zavede jednorázový poplatek ze solidarity. Ten by se měl pohybovat od jednoho do pěti procent příjmu. Právě nový balík úspor byl přitom podmínkou pro poskytnutí další pomoci od EU a MMF, která s největší pravděpodobností i tentokrát překročí 100 miliard eur.

Trhy reagovaly na příznivé zprávy z Řecka promptně. Britský index FTSE 100 si kolem poledne připsal téměř procento. Podobně na tom byl i německý DAX. Podobná situace panovala i při nočním obchodování na asijských trzích. Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 v závěru stoupl o 0,9 procenta na 9678,71 bodu, a uzavřel tak na nejvyšší hodnotě od 1. června.

Řekové nové daně jen tak neskousnou

To obyčejní Řekové vidí situaci úplně jinak. Jen za poslední rok a půl klesly platy v zemi o deset až patnáct procent a nová opatření, která mají do státního rozpočtu v příštích čtyřech letech přinést 28 miliard eur, podle odhadů analytiků sníží výdělky a důchody o další tři až čtyři procenta.

„Ta opatření jsou nespravedlivá. S majiteli obchodů, kteří řádně platí daně, se zachází stejně jako s těmi, co ani nevědí, jak vypadá registrační pokladna,“ zlobí se Kostas Batsoulis, sedmatřicetiletý provozovatel restaurace v centru Atén. Naráží tak na palčivý problém řecké ekonomiky, kterým jsou daňové úniky. Právě na ty by se podle protestujících měla vláda zaměřit především, namísto dalšího zvyšování daní.

Stejné je i oficiální stanovisko odborů, které vládní úsporný plán okamžitě odsoudily. „Ti lidé se úplně zbláznili,“ prohlásil na adresu vládního kabinetu Ilias Iliopoulos, předák odborového svazu zaměstnanců veřejného sektoru. Nové daně podle odborářů dopadnou jen na střední třídu, což jenom dál zpomalí ekonomiku. Ta se přitom už dnes dostala do nejhlubší recese za posledních 37 let.

Odbory už ohlásily celonárodní stávku na příští úterý a středu, kdy má jít nový úsporný plán do parlamentu. V Aténách a dalších velkých městech se očekávají mohutné protesty. Před budovou parlamentu přitom kvůli úsporám už týdny táboří tisíce demonstrantů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 7 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 10 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...