Bankrot Řecka se odkládá – investoři jásají, Řekové jsou naštvaní

Londýn – Vyhlídka na další pomoc Řecku i nový plán úspor, na kterém se včera Řecko dohodlo s inspektory Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu, povzbudily finanční trhy po celém světě. Naprosto opačného přijetí se ale nová úsporná politika socialistické vlády Jorgose Papandrea dočkala mezi obyčejnými Řeky, kteří po dvou letech utahování opasků ostře vystupují proti dalšímu zvyšování daní. Potichu nezůstávají ani odbory. Zemi tak nejspíš čeká další vlna sociálních nepokojů.

Detaily vládního úsporného plánu oznámil včera večer řecký ministr financí Evangelos Venizelos. Vláda sníží minimální zdanitelný příjem na 8 000 eur ročně (přes 16 200 korun měsíčně), zvýší daň z topného oleje a zavede jednorázový poplatek ze solidarity. Ten by se měl pohybovat od jednoho do pěti procent příjmu. Právě nový balík úspor byl přitom podmínkou pro poskytnutí další pomoci od EU a MMF, která s největší pravděpodobností i tentokrát překročí 100 miliard eur.

Trhy reagovaly na příznivé zprávy z Řecka promptně. Britský index FTSE 100 si kolem poledne připsal téměř procento. Podobně na tom byl i německý DAX. Podobná situace panovala i při nočním obchodování na asijských trzích. Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 v závěru stoupl o 0,9 procenta na 9678,71 bodu, a uzavřel tak na nejvyšší hodnotě od 1. června.

Řekové nové daně jen tak neskousnou

To obyčejní Řekové vidí situaci úplně jinak. Jen za poslední rok a půl klesly platy v zemi o deset až patnáct procent a nová opatření, která mají do státního rozpočtu v příštích čtyřech letech přinést 28 miliard eur, podle odhadů analytiků sníží výdělky a důchody o další tři až čtyři procenta.

„Ta opatření jsou nespravedlivá. S majiteli obchodů, kteří řádně platí daně, se zachází stejně jako s těmi, co ani nevědí, jak vypadá registrační pokladna,“ zlobí se Kostas Batsoulis, sedmatřicetiletý provozovatel restaurace v centru Atén. Naráží tak na palčivý problém řecké ekonomiky, kterým jsou daňové úniky. Právě na ty by se podle protestujících měla vláda zaměřit především, namísto dalšího zvyšování daní.

Stejné je i oficiální stanovisko odborů, které vládní úsporný plán okamžitě odsoudily. „Ti lidé se úplně zbláznili,“ prohlásil na adresu vládního kabinetu Ilias Iliopoulos, předák odborového svazu zaměstnanců veřejného sektoru. Nové daně podle odborářů dopadnou jen na střední třídu, což jenom dál zpomalí ekonomiku. Ta se přitom už dnes dostala do nejhlubší recese za posledních 37 let.

Odbory už ohlásily celonárodní stávku na příští úterý a středu, kdy má jít nový úsporný plán do parlamentu. V Aténách a dalších velkých městech se očekávají mohutné protesty. Před budovou parlamentu přitom kvůli úsporám už týdny táboří tisíce demonstrantů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem.
15:09Aktualizovánopřed 45 mminutami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
14:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 5 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 21 hhodinami

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
včera v 06:00

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026

Nezaměstnanost v březnu klesla na pět procent

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla proti únoru o dvě desetiny procentního bodu na rovných pět procent, vyplývá z čerstvě zveřejněných údajů Úřadu práce ČR. Lidí bez práce ubylo o 9367, úřady evidovaly ke konci měsíce 372 338 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst stoupl o 1840, úřady nabízely 91 545 pracovních pozic.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026
Načítání...