Bankrot Řecka se odkládá – investoři jásají, Řekové jsou naštvaní

Londýn – Vyhlídka na další pomoc Řecku i nový plán úspor, na kterém se včera Řecko dohodlo s inspektory Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu, povzbudily finanční trhy po celém světě. Naprosto opačného přijetí se ale nová úsporná politika socialistické vlády Jorgose Papandrea dočkala mezi obyčejnými Řeky, kteří po dvou letech utahování opasků ostře vystupují proti dalšímu zvyšování daní. Potichu nezůstávají ani odbory. Zemi tak nejspíš čeká další vlna sociálních nepokojů.

Detaily vládního úsporného plánu oznámil včera večer řecký ministr financí Evangelos Venizelos. Vláda sníží minimální zdanitelný příjem na 8 000 eur ročně (přes 16 200 korun měsíčně), zvýší daň z topného oleje a zavede jednorázový poplatek ze solidarity. Ten by se měl pohybovat od jednoho do pěti procent příjmu. Právě nový balík úspor byl přitom podmínkou pro poskytnutí další pomoci od EU a MMF, která s největší pravděpodobností i tentokrát překročí 100 miliard eur.

Trhy reagovaly na příznivé zprávy z Řecka promptně. Britský index FTSE 100 si kolem poledne připsal téměř procento. Podobně na tom byl i německý DAX. Podobná situace panovala i při nočním obchodování na asijských trzích. Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 v závěru stoupl o 0,9 procenta na 9678,71 bodu, a uzavřel tak na nejvyšší hodnotě od 1. června.

Řekové nové daně jen tak neskousnou

To obyčejní Řekové vidí situaci úplně jinak. Jen za poslední rok a půl klesly platy v zemi o deset až patnáct procent a nová opatření, která mají do státního rozpočtu v příštích čtyřech letech přinést 28 miliard eur, podle odhadů analytiků sníží výdělky a důchody o další tři až čtyři procenta.

„Ta opatření jsou nespravedlivá. S majiteli obchodů, kteří řádně platí daně, se zachází stejně jako s těmi, co ani nevědí, jak vypadá registrační pokladna,“ zlobí se Kostas Batsoulis, sedmatřicetiletý provozovatel restaurace v centru Atén. Naráží tak na palčivý problém řecké ekonomiky, kterým jsou daňové úniky. Právě na ty by se podle protestujících měla vláda zaměřit především, namísto dalšího zvyšování daní.

Stejné je i oficiální stanovisko odborů, které vládní úsporný plán okamžitě odsoudily. „Ti lidé se úplně zbláznili,“ prohlásil na adresu vládního kabinetu Ilias Iliopoulos, předák odborového svazu zaměstnanců veřejného sektoru. Nové daně podle odborářů dopadnou jen na střední třídu, což jenom dál zpomalí ekonomiku. Ta se přitom už dnes dostala do nejhlubší recese za posledních 37 let.

Odbory už ohlásily celonárodní stávku na příští úterý a středu, kdy má jít nový úsporný plán do parlamentu. V Aténách a dalších velkých městech se očekávají mohutné protesty. Před budovou parlamentu přitom kvůli úsporám už týdny táboří tisíce demonstrantů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
před 48 mminutami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 15 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 17 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
včera v 06:00

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
včera v 05:33

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
1. 7. 2026

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
1. 7. 2026Aktualizováno1. 7. 2026

Evropský pohled