Varšava – Myšlenka, že by bankovní unie v rámci Evropské unie pomohla stabilizovat krizi eura a navrátit důvěru investorů, je podle bývalého viceguvernéra polské centrální banky Krzysztofa Rybińského mylná. Bývalý viceguvernér a nyní rektor jedné z varšavských univerzit takto polemizoval v ekonomickém listě Financial Times (FT) s jejím komentátorem Wolfgangem Münchauem, který bankovní unii obhajuje.
Rybinski tvrdí, že volba této cesty není šťastná. „Není to dobrý nápad. Pokud si úřady v EU (nebo v eurozóně) zvolí tuto cestu, jen tím přilijí olej do plamenů krize,“ píše Rybiński a opírá se o tři hlavní důvody.
Tím prvním je podle něj fakt, že Německo nebylo ochotné garantovat závazky za veřejný dluh v eurozóně, které ve většině zemí činí 80 až 120 procent hrubého domácího produktu. „Proč by tedy mělo přijmout garanci za mnohem větší částky?“ ptá se Rybiński a dodává, že v řadě velkých zemí eurozóny představují bankovní závazky více než 300 procent HDP.
Krzysztof Rybiński, bývalý viceguvernér polské centrální banky:
„Jestliže někdo nechce platit za oběd, nedává velký smysl ho nutit, aby platil za oběd, večeři, drahý koňak a ještě za doutník.“
„Za druhé, v Portugalsku, Itálii, Řecku a Španělsku máme pomalý útok na banky. Peníze z nich odtékají do důvěryhodnějších bankovních sektorů v EU. Jak si můžeme být jisti, že když vytvoříme jeden obrovský plán na pojištění a dohled, nenastartujeme tím pomalý útok na banky v celé EU?“ pokládá Rybiński další dotaz. Naznačuje tak, že peníze by pak nemusely odtékat jen ze slabých zemí eurozóny do silnějších, ale z celé EU někam za moře.
Třetím důvodem je pak problém insolvence některých států i bank, nikoliv však jejich likvidity. Podle Rybinského se problém insolvence nedá řešit tak, že se jim poskytneme větší kolaterál. „Trhy už stejně vědí, že kvalitního kolaterálu v eurozóně máme nedostatek,“ píše bankéř.
Evropští lídři by podle Rybińského měli přestat otálet a spoléhat na to, že tuto situaci ustojí do příštích voleb. „Čím dřív se insolventní banky a státy dočkají adekvátního přístupu, tím lépe pro daňové poplatníky v EU. Politici už by to měli vědět z příkladu Řecka před dvěma lety,“ poznamenává bankéř.
