Babišova cesta k evidenci tržeb pokračuje. Účtenkovou loterií

Praha – Po večeři v restauraci už nebude muset zákazník myslet na to, že si musí povinně převzít účtenku. Ministerstvo financí tuto část v návrhu zákona o elektronické evidenci tržeb vyškrtlo. Co ale naopak rezort Andreje Babiše (ANO) přidal, je účtenková loterie. V těchto dnech ministerstvo zapracovalo do návrhu i další připomínky ostatních rezortů a organizací.

Původně si šéf státní kasy Babiš myslel, že zefektivní výběr daní mimo jiné i tím, že zavede povinnost pro každého zákazníka, aby si při odchodu z restaurace nebo obchodu vzal účtenku. „Mnohem účinnější než pokuty bude, když se nám podaří vysvětlit základní cíl elektronické evidence, kterým je konec diskriminace poctivých podnikatelů,“ říká ale ministr dnes.

Novým nástrojem v daňové politice se tak zřejmě stane účtenková loterie, kterou zavedlo před časem Slovensko. Stát se tímto způsobem snaží lidi motivovat k tomu, aby si účtenky od obchodníků skutečně brali. Následně totiž probíhá slosování těchto účtenek a účastníci loterie mohou získat peněžitou odměnu. „Zvažujeme spíše nepravidelné, tematické nebo regionálně zaměřené loterijní kampaně,“ uvedla náměstkyně ministra Simona Hornochová.

Účtenkovou loterii chtěl do návrhu zákona prosadit premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), ale ministr financí se stavěl původně proti. Argumentoval tím, že v některých zemích sice loterie daňovému systému pomohla, ale v konkrétním případě Slovenska to příliš nevyšlo. Nakonec ale premiérovu připomínku do návrhu zapracoval.

Češi zvažují účtenkovou loterii, slovenskou pokladnu ale moc nenaplnila

Účtenková loterie na Slovensku
Zdroj: ČT24

Vedle účtenek se ale ministerstvo věnovalo i dalším bodům zákona. Například stanovilo, že elektronická evidence tržeb se bude týkat ubytovacích a stravovacích služeb, velkoobchodu a maloobchodu. A u dalších činností bude záležet na tom, jak provoz systému vyhodnotí Finanční správa. „Zákon je nadále koncipován plošně. Vyhláška však dočasně vyjímá z povinnosti evidovat tržby všechny činnosti s výjimkou ubytovacích a stravovacích služeb, velkoobchodu a maloobchodu,“ uvedl rezort v tiskové zprávě.

Úředníci se věnovali také otázce sankcí. K uzavření provozovny nebo k pozastavení činnosti bude ministerstvo přistupovat pouze jako k předběžnému opatření, které bude moci být zavedeno dočasně, dokud nebude daný problém odstraněn. „Chceme dát jasně najevo, že není cílem Finanční správy poškodit poplatníkům jejich podnikání,“ uvedla Hornochová.

Novinkou je i to, že se rezort rozhodl zařadit více věcí přímo do zákona a ne pouze do vyhlášek. Jde například o stanovení údajů na účtence nebo přehled tržeb, které budou z povinnosti elektronické evidence vyňaty. Úřad se také rozhodl zavést institut závazného posouzení pro poplatníky, kteří si nejsou jisti, zda má jejich příjem charakter nahodilého příjmu. Ten je od elektronické evidence osvobozen. Závazné posouzení vydá finanční úřad za snížený správní poplatek 1000 korun.

Snížení DPH stále platí

Babišův úřad i po zapracování připomínek stále počítá se snížením DPH u stravovacích služeb z 21 na 15 procent s výjimkou daně na alkohol, tabákové výrobky a doplňkový sortiment. Stále se počítá i s jednorázovou slevou ve výši 5000 korun pro všechny poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kterým v daném roce vznikla povinnost evidovat tržby.

  • Oficiálně by měla být elektronická evidence tržeb spuštěna po několika měsících testování v lednu 2016. Nicméně sám Babiš připouští, že by evidence mohla začít fungovat až o pár měsíců později.
Ministr Babiš si od evidence slibuje 12,5 miliardy
Zdroj: ČT24/Jaroslav Ožana

Ministerstvo financí původně počítalo s tím, že by se elektronická evidence tržeb týkala až 600 tisíc obchodníků, restauratérů, hoteliérů, řemeslníků či poskytovatelů služeb. Nakonec by se měla týkat podle dřívějšího vyjádření Andreje Babiše zhruba 300 tisíc živnostníků, mezi které patří zejména restaurace, hotely a maloobchod.

Úřad si od on-line evidence tržeb slibuje omezení šedé ekonomiky a lepší výběr daní, a to hlavně DPH. Inspirací pro zavedení byly zkušenosti z Chorvatska. „Celkový reálně dosažitelný dodatečný příjem z DPH a daně z příjmu pouze za dva výše uvedené sektory (sektor stravování a pohostinství a maloobchod) by tak mohl být zhruba 12,5 miliardy korun,“ uvádí ministerstvo.

Podle předchozích Babišových vyjádření měla vláda návrh projednávat tuto středu. Materiál ale ministerstvo ještě nepředložilo, takže se k němu kabinet dostane až na některé z dalších schůzí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 22 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...