Babiš sčítá úspěchy a představuje plány: Schodek rozpočtu by měl do 2019 klesnout na 30 miliard

Nahrávám video
Babiš plánuje za tři roky schodek 30 miliard
Zdroj: ČT24

Schodek státního rozpočtu by měl nadále klesat. Ministerstvo financí (MF) ho plánuje do roku 2019 snížit na 30 miliard korun, potvrdil ministr financí Andrej Babiš (ANO). Letos je naplánován schodek 70 miliard a na příští rok připravuje MF rozpočet se schodkem 60 miliard korun.

„Měli jsme ve čtvrtek koalici, kde jsme si vyměnili prvotní názory a bude to tento rok velice náročná debata. Míříme letos na deficit 60 miliard a další rok na 50 miliard a v roce 2019 na 30 miliard korun,“ uvedl ministr financí Babiš. Prioritou rozpočtu by přitom podle něj měly být hlavně investice.  Podle hlavního ekonoma Poštovní spořitelny Jana Bureše jsou ale deficitní cíle málo abmiciózní.

Nevidíme takové reformy, keré by byly nákladné a vyžadovaly výrazné investice státu, jako je komplexnější reforma penzí či zdravotního systému. Pokud to stát nedělá a dělá a spíše kosmetické reformy, asi by bylo ma místě v dobrých časech více vylepšit hospodaření státu.
Jan Bureš
hlavní ekonom Poštovní spořitelny

Babiš dále uvedl, že koncem letošního roku by státní dluh měl být na stejné úrovni jako loni. Státní dluh loni mírně stoupl o 9,3 miliardy korun na 1,673 bilionu korun. V poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) ovšem loni dluh veřejných financí klesl na 41 procent. Zároveň ve vydané brožuře k úspěchům a plánům MF uvádí, že hodlá využít historicky nejnižších výnosů státních dluhopisů i nadále, a to i k případnému předfinancování roku 2017.

Státní rozpočet loni skončil se schodkem 62,8 miliardy korun, což bylo o 37,2 miliardy méně, než předpokládal schválený rozpočet. 

Podle ministra se také úspěšně rozběhl projekt kontrolního hlášení daní, chybovost je pouhé procento. Ke čtvrtku se v porovnání s loňskem podařilo vybrat o více než 15 miliard korun více na těchto daních a u DPH pak o více než čtyři miliardy.

Nahrávám video
Bureš: Deficit je spíše málo ambiciózní
Zdroj: ČT24

Ministerstvo financí zároveň v nové makroekonomické prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 2,5 procenta z lednových 2,7 procenta. Pro příští rok odhad úřad nechal na 2,6 procenta, vyplývá ze zveřejněné makroekonomické predikce ministerstva financí. Loni ekonomika rostla o 4,2 procenta.

Jestliže prostě předpokládáme růst, a já pevně doufám, že tady bude, tak plánovat na další tři roky schodky je opravdu socialistická politika a nevěřím, že by takto pan ministr řídil svoji firmu.
Miroslav Kalousek

Za mírným zhoršením odhadů vývoje ekonomiky je podle ministerstva horší očekávání vývoje v zahraničí, které bude mít dopad na růst českých exportních trhů. „Rovněž tak byl mírně směrem dolů přehodnocen očekávaný vývoj investic, zejména v soukromém sektoru. Nová predikce také reaguje na překvapivé zpomalení ekonomického růstu ve čtvrtém čtvrtletí 2015. Výsledkem je drobná korekce predikce růstu reálného HDP pro rok 2016,“ uvedlo ministerstvo.

Babiš stále věří, že o reverse charge Komisi přesvědčí

Babiš zároveň uvedl, že stále věří, že se podaří přesvědčit Evropskou komisi, která představila ve čtvrtek Akční plán k DPH, aby zavedla projekt přenesené daňové povinnosti, takzvaný reverse charge, o který česká strana usiluje.  Komise nyní vypracuje analýzu projektu, na základě které se pak rozhodne, jak úniky DPH vyřeší. Podle Českého rozhlasu, který informaci o analýze ve čtvrtek přinesl, bude vypracování takového hodnocení trvat několik měsíců.

Uvidíme, jak to půjde. Komise to chce řešit jinak. My říkáme reverse charge je nejlepší řešení, oni říkají tzv. one-stop-shop. Ale já si neumím představit, že by nyní začaly všechny firmy fakturovat DPH přeshraničně a čekaly na odpočty z celé EU. To považujeme za nereálné a doufáme, že se nám podaří přesvědčit EK, aby po analýze zkusila navhovaný pilotní projekt, o který Česko usiluje.
Andrej Babiš
premiér, předseda hnutí ANO

Výpadky z příjmů z DPH,  tedy rozdíl mezi očekávanými a skutečně vybranými penězi, dosáhly v EU v roce 2013 téměř 170 miliard eur (skoro 4,6 bilionu korun). Komise přitom odhaduje, že podvody snižují příjmy o zhruba 50 miliard ročně. Ještě letos proto chce komise představit opatření, která snahy členských zemí o výběr DPH podpoří.   

Ministerstvo financí plánuje zavést samovyměřování daně

Ministerstvo financí plánuje, že od roku 2020 zavede automatické stanovení daně podle údajů uvedených plátcem v daňovém přiznání, tzv. samovyměření daně. Cílem je umožnit finančním úřadům více se věnovat kontrolní činnosti a zároveň zjednodušit daňové řízení, potvrdila náměstkyně ministra financí Alena Schillerová. Ta zároveň chystá nový zákon o dani z příjmu, který by měl daňový systém zjednodušit.

Při samovyměření daně by odpadlo čekání na to, jak se úřad vypořádá s podaným daňovým přiznáním, uvedla Schillerová. Opatření by podle MF měli uvítat například plátci DPH, kteří čekají na stanovení nadměrných odpočtů. Ty by tak měly být vráceny rychleji. Pokud firma nebo osoba daňové přiznání nepodá, je stanovena daň v nulové výši.

„Změní se také sankční systém a bude to znamenat změnu práce pro Finanční správu. Velké množství pracovníků bude možné převést do kontrolní činnosti,“ řekla náměstkyně. Měla by například odpadnout pokuta za opožděné podání přiznání nebo povinnost firem a lidí informovat o tom, že v daném období neměli daňovou povinnost. Tento systém ale současně znamená vyšší odpovědnost subjektů za to, že jimi vyměřená daň je vypočtena správně.

Zákon o dani z příjmu by měl zrušit většinu daňových výjimek

V novém zákonu o dani z příjmu chce MF zrušit většinu daňových výjimek, systém zjednodušit a odstranit přebytečnou administrativu. „Nový zákon je velmi nezbytný. Je to jeden z posledních zákonů z 90. let, který nebyl přizpůsoben vývoji,“ uvedla Schillerová. S novým zákonem o dani z příjmu a zrušením daňových výjimek ovšem narazil již dříve jako ministr financí Miroslav Kalousek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...