Babiš sčítá úspěchy a představuje plány: Schodek rozpočtu by měl do 2019 klesnout na 30 miliard

2 minuty
Babiš plánuje za tři roky schodek 30 miliard
Zdroj: ČT24

Schodek státního rozpočtu by měl nadále klesat. Ministerstvo financí (MF) ho plánuje do roku 2019 snížit na 30 miliard korun, potvrdil ministr financí Andrej Babiš (ANO). Letos je naplánován schodek 70 miliard a na příští rok připravuje MF rozpočet se schodkem 60 miliard korun.

„Měli jsme ve čtvrtek koalici, kde jsme si vyměnili prvotní názory a bude to tento rok velice náročná debata. Míříme letos na deficit 60 miliard a další rok na 50 miliard a v roce 2019 na 30 miliard korun,“ uvedl ministr financí Babiš. Prioritou rozpočtu by přitom podle něj měly být hlavně investice.  Podle hlavního ekonoma Poštovní spořitelny Jana Bureše jsou ale deficitní cíle málo abmiciózní.

Nevidíme takové reformy, keré by byly nákladné a vyžadovaly výrazné investice státu, jako je komplexnější reforma penzí či zdravotního systému. Pokud to stát nedělá a dělá a spíše kosmetické reformy, asi by bylo ma místě v dobrých časech více vylepšit hospodaření státu.
Jan Bureš
hlavní ekonom Poštovní spořitelny

Babiš dále uvedl, že koncem letošního roku by státní dluh měl být na stejné úrovni jako loni. Státní dluh loni mírně stoupl o 9,3 miliardy korun na 1,673 bilionu korun. V poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) ovšem loni dluh veřejných financí klesl na 41 procent. Zároveň ve vydané brožuře k úspěchům a plánům MF uvádí, že hodlá využít historicky nejnižších výnosů státních dluhopisů i nadále, a to i k případnému předfinancování roku 2017.

Státní rozpočet loni skončil se schodkem 62,8 miliardy korun, což bylo o 37,2 miliardy méně, než předpokládal schválený rozpočet. 

Podle ministra se také úspěšně rozběhl projekt kontrolního hlášení daní, chybovost je pouhé procento. Ke čtvrtku se v porovnání s loňskem podařilo vybrat o více než 15 miliard korun více na těchto daních a u DPH pak o více než čtyři miliardy.

5 minut
Bureš: Deficit je spíše málo ambiciózní
Zdroj: ČT24

Ministerstvo financí zároveň v nové makroekonomické prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 2,5 procenta z lednových 2,7 procenta. Pro příští rok odhad úřad nechal na 2,6 procenta, vyplývá ze zveřejněné makroekonomické predikce ministerstva financí. Loni ekonomika rostla o 4,2 procenta.

Jestliže prostě předpokládáme růst, a já pevně doufám, že tady bude, tak plánovat na další tři roky schodky je opravdu socialistická politika a nevěřím, že by takto pan ministr řídil svoji firmu.
Miroslav Kalousek

Za mírným zhoršením odhadů vývoje ekonomiky je podle ministerstva horší očekávání vývoje v zahraničí, které bude mít dopad na růst českých exportních trhů. „Rovněž tak byl mírně směrem dolů přehodnocen očekávaný vývoj investic, zejména v soukromém sektoru. Nová predikce také reaguje na překvapivé zpomalení ekonomického růstu ve čtvrtém čtvrtletí 2015. Výsledkem je drobná korekce predikce růstu reálného HDP pro rok 2016,“ uvedlo ministerstvo.

Babiš stále věří, že o reverse charge Komisi přesvědčí

Babiš zároveň uvedl, že stále věří, že se podaří přesvědčit Evropskou komisi, která představila ve čtvrtek Akční plán k DPH, aby zavedla projekt přenesené daňové povinnosti, takzvaný reverse charge, o který česká strana usiluje.  Komise nyní vypracuje analýzu projektu, na základě které se pak rozhodne, jak úniky DPH vyřeší. Podle Českého rozhlasu, který informaci o analýze ve čtvrtek přinesl, bude vypracování takového hodnocení trvat několik měsíců.

Uvidíme, jak to půjde. Komise to chce řešit jinak. My říkáme reverse charge je nejlepší řešení, oni říkají tzv. one-stop-shop. Ale já si neumím představit, že by nyní začaly všechny firmy fakturovat DPH přeshraničně a čekaly na odpočty z celé EU. To považujeme za nereálné a doufáme, že se nám podaří přesvědčit EK, aby po analýze zkusila navhovaný pilotní projekt, o který Česko usiluje.
Andrej Babiš
premiér, předseda hnutí ANO

Výpadky z příjmů z DPH,  tedy rozdíl mezi očekávanými a skutečně vybranými penězi, dosáhly v EU v roce 2013 téměř 170 miliard eur (skoro 4,6 bilionu korun). Komise přitom odhaduje, že podvody snižují příjmy o zhruba 50 miliard ročně. Ještě letos proto chce komise představit opatření, která snahy členských zemí o výběr DPH podpoří.   

Ministerstvo financí plánuje zavést samovyměřování daně

Ministerstvo financí plánuje, že od roku 2020 zavede automatické stanovení daně podle údajů uvedených plátcem v daňovém přiznání, tzv. samovyměření daně. Cílem je umožnit finančním úřadům více se věnovat kontrolní činnosti a zároveň zjednodušit daňové řízení, potvrdila náměstkyně ministra financí Alena Schillerová. Ta zároveň chystá nový zákon o dani z příjmu, který by měl daňový systém zjednodušit.

Při samovyměření daně by odpadlo čekání na to, jak se úřad vypořádá s podaným daňovým přiznáním, uvedla Schillerová. Opatření by podle MF měli uvítat například plátci DPH, kteří čekají na stanovení nadměrných odpočtů. Ty by tak měly být vráceny rychleji. Pokud firma nebo osoba daňové přiznání nepodá, je stanovena daň v nulové výši.

„Změní se také sankční systém a bude to znamenat změnu práce pro Finanční správu. Velké množství pracovníků bude možné převést do kontrolní činnosti,“ řekla náměstkyně. Měla by například odpadnout pokuta za opožděné podání přiznání nebo povinnost firem a lidí informovat o tom, že v daném období neměli daňovou povinnost. Tento systém ale současně znamená vyšší odpovědnost subjektů za to, že jimi vyměřená daň je vypočtena správně.

Zákon o dani z příjmu by měl zrušit většinu daňových výjimek

V novém zákonu o dani z příjmu chce MF zrušit většinu daňových výjimek, systém zjednodušit a odstranit přebytečnou administrativu. „Nový zákon je velmi nezbytný. Je to jeden z posledních zákonů z 90. let, který nebyl přizpůsoben vývoji,“ uvedla Schillerová. S novým zákonem o dani z příjmu a zrušením daňových výjimek ovšem narazil již dříve jako ministr financí Miroslav Kalousek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
před 15 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
před 16 hhodinami

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
před 17 hhodinami

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
před 20 hhodinami

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
před 23 hhodinami

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025

Brno bude příští rok hospodařit s výdaji téměř 26 miliard korun

S příjmy ve výši 21,3 miliardy korun a výdaji 25,7 miliardy korun bude v příštím roce hospodařit město Brno. Rozpočet navrhuje úvěr 3,6 miliardy korun na pokrytí kapitálových výdajů. Návrh rozpočtu ve středu schválili zastupitelé. Opozice se zdržela, nikdo nebyl proti. Zelení kritizují například to, že se město zadlužuje kvůli financování stavby multifunkční arény. Ocenili nicméně přehlednost materiálu. Na letošní rok 2025 schválili loni brněnští zastupitelé rozpočet města s příjmy 19,9 miliardy a výdaji 24 miliard korun.
10. 12. 2025

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
10. 12. 2025Aktualizováno10. 12. 2025
Načítání...