Babiš připustil dotaci pro Českou poštu. Chce ji ale zastropovat

Praha – Česká pošta by mohla od příštího roku dostávat podporu ze státního rozpočtu, její výši by ale měl omezovat zákon. Předběžně se na tom dohodli ministři financí Andrej Babiš (ANO) a vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Návrh novely poštovního zákona má v pondělí znovu projednat vláda.

Poslední dohoda ministrů předpokládá, že ztrátu pošty z poskytování univerzální služby (tedy z provozu ztrátových poboček nebo doručování zásilek do odlehlých oblastí) by platil stát. Maximální možnou částku by pak stanovil Český telekomunikační úřad. Nyní musí Babiš s Chovancem najít způsob, jak tento mechanismus do návrhu zákona začlenit.

Podle současného zákona by měl ztrátu poště kompenzovat speciální fond, do kterého mají přispívat všichni poštovní operátoři v závislosti na tržním podílu (včetně České pošty). Firmy to ale odmítají, a tak kompenzační fond ani nezačal fungovat.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) považuje stabilizaci České pošty za vládní prioritu a odmítá rušení poboček. „Kompenzační mechanismus nefunguje a dlouhodobě udržovat více než 3000 poboček na venkově je nefér z hlediska konkurenčního prostředí, kterému je pošta vystavena,“ prohlásil předseda vlády.

Šéf resortu vnitra Milan Chovanec (ČSSD) tvrdí, že pošta je v současnosti podfinancovaná o více než pět miliard korun. „My jsme si tu službu objednali a musíme ji zaplatit,“ vysvětlil Chovanec důvod, proč o peníze pro Českou poštu žádá. Poskytování univerzální služby přirovnal k regionální vlakové dopravě, která je rovněž ztrátová a stát na ni doplácí zhruba 13 miliard korun ročně.

„To nejsou dotace pro soukromou firmu, ale pro státní podnik, ve kterém Český stát vlastní 100 procent,“ dodal ministr vnitra. Transparentnost celého procesu podle něj zajistí, že o konečné částce bude rozhodovat telekomunikační úřad.

O práci by mohlo přijít až 10 000 lidí, varuje Středula

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) dosud jakékoliv kompenzace pro Českou poštu odmítal. Teď státní podporu připouští, ale až od roku 2016. „Z dlouhodobého hlediska pošta asi potřebuje pomoc. Ale já tvrdím, že v roce 2015 peníze nepotřebuje, protože za čtyři měsíce vykázala zisk 253 milionů a má na účtu 2,3 miliardy,“ vyčíslil předseda hnutí ANO. Chovanec však oponuje tím, že zisku dosáhla pošta jen díky zastavení investic.

Co se týče návrhu zákona, není Babiš ochoten dát „bianco šek“. „Musí to mít nějaký strop,“ je přesvědčen ministr. Na ztrátové služby by stát pravděpodobně doplácel stovky milionů korun ročně (například jen za rok 2013 si pošta nárokovala téměř 1,8 miliardy korun, Český telekomunikační úřad ovšem tuto částku zredukoval na 753 milionů).

Česká pošta provozuje 3200 poboček, z toho je víc než 1000 ztrátových. Odbory varují, že pokud stát poště finanční injekci neposkytne, hrozí rušení pracovišť a propouštění. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly by o práci mohlo přijít až 10 000 z celkových 32 000 zaměstnanců pošty. „Bez dobrého zákona bude mít Česká pošta velké problémy s existencí,“ nechal se slyšet odborový předák. Zároveň naznačil, že v případě nepřijetí zákona zváží odboráři nátlakové akce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 2 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 7 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 23 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánovčera v 19:09

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
včera v 17:07

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.