Babiš chce pojišťovnám vzít peníze na provoz, měly by jít na péči

Praha – Ministr financí Andrej Babiš (ANO) si chce došlápnout na zdravotní pojišťovny. Chce jim snížit limit na provozní náklady. Plánuje snížení o necelých 800 milionů korun. Babiš v minulých dnech nazval zdravotnictví černou dírou na peníze, prezident Miloš Zeman mu dal za pravdu a premiér Bohuslav Sobotka pak řekl, že takové výroky jsou pohrdáním prací tisíců zdravotníků.

Ministr Babiš usiluje o to, aby pojišťovny snížily své provozní náklady. Ministerstvo financí proto začalo pracovat na vyhlášce, kterou se určují pravidla fondového hospodaření zdravotních pojišťoven. „Pojišťovny patří do veřejného sektoru, hospodaří s veřejnými prostředky, není tedy možné je vynechat ve snaze docílit provozních úspor,“ uvedl Babiš. 

Pojišťovny přijdou díky snížení limitu asi o 800 milionů korun, z těchto peněz se pak bude financovat zdravotní péče pacientů. „Snížení limitu bude znamenat, že prostředky zůstanou na základním fondu, ze kterého pojišťovny hradí zdravotní péči,“ potvrdil Babišův úřad. 

Pojišťovny: Se snížením limitu se vypořádáme

„Částka 800 milionů korun například více než čtyřnásobně převyšuje hodnotu prostředků, které dávají zdravotní pojišťovny na hospicovou péči, nebo znamená léčbu 9 000 lidí s rakovinou fotonovou terapií. Mohla by tak pacientům výrazně pomoci,“ dodal ministr financí. 

Pojišťovny tvrdí, že redukci výdajů zvládnou. „Zdravotní pojišťovny mají určitý předpis (o provozních nákladech), který nemohou překročit, tento předpis ale každoročně nedosahují. Pokud jde o tu sumu, jsme tedy schopni se s tím vypořádat,“ prohlásil šéf Svazu zdravotních pojišťoven ČR Jaromír Gajdáček.

Upozornil ale na to, že pokud by se výdaje na provoz do budoucna dál snižovaly, nemusely by pak pojišťovnám zbýt peníze na povinnosti, které jim ukládá zákon – jako například revizní činnost nebo vymáhání pohledávek. Mohlo by pak být podle něj ohroženo i financování samotné zdravotní péče. 

Zákon povoluje zdravotním pojišťovnám na provoz 3,2 procenta příjmů, což je podle jejich vyjádření nejméně v EU. Z údajů ministerstva financí vyplývá, že všech sedm zdravotních pojišťoven dalo na provozní výdaje v minulých deseti letech vždy kolem 6 až 7 miliard korun ročně. Celé české zdravotnictví spotřebuje za rok asi 290 miliard korun. 

Němeček: Ušetřit by se mělo víc - minimálně miliarda

Babiš se teď chce se svým nápadem obrátit na ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD). Podle něj není ale tento návrh nic nového: „Je to součástí opatření, která jsou v návrhu pro vládu na snížení nákladů na zdravotnictví. Ministerstvo financí se tak trošku vlamuje do otevřených dveří, ale já to vítám. Na druhou stranu úspora navrhovaná ministerstvem financí je podle nás nedostatečná. My se domníváme, že úspora by měla být vyšší - minimálně miliarda korun.“ Podle Němečka jde zbytečně moc peněz třeba na úředníky nebo na samotnou režii pojišťoven. Vláda se bude návrhem zabývat příští týden. 

Zdravotnictví je přitom pro vládní koalici v posledních dnech dost ožehavé téma. ČSSD, v jejímž čele stojí Sobotka, a Babišovo hnutí ANO se v minulých dnech přely o to, jakým způsobem kompenzovat nemocnicím zrušení stokorunového poplatku.

Koaliční kabinet se ve středu dohodl na navýšení plateb za státní pojištěnce a na tom, že příští rok ministerstvo zdravotnictví poskytne na spolufinancování tohoto opatření miliardu korun z účtu Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Navýšení plateb přinese letos 2,1 miliardy korun. Českým zdravotnictvím za rok proteče asi 290 miliard korun. 

Babiš přitom ale opakovaně řekl, že by stát neměl navyšovat peníze pro zdravotnictví, dokud nebude utrácení v resortu transparentnější. Zdravotnictví považuje za černou díru, poukazuje na předražené nákupy drahých přístrojů a špatnou lékovou politiku. Kritizuje i samotné pojišťovny, kterým podle jeho slov na účtech leží miliardy korun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
11:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 6 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 20 hhodinami

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
před 20 hhodinami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
včera v 15:11‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.