Atény/Brusel – Řecku podle všeho docházejí peníze a někteří odborníci dokonce začínají mluvit o bankrotu. Vláda Alexise Tsiprase se proto snaží a v noci na dnešek se zavázala svým evropským partnerům, že v nejbližších dnech vypracuje seznam konkrétních reforem, aby jeho země mohla opět čerpat ze záchranného programu. K tomu přinesla agentura DPA informaci o řeckém ministerstvu financí, které dalo dnes najevo, že je připravené okamžitě umožnit obnovení kontrol mezinárodních věřitelů.
Jednání mezi zástupci evropských institucí a premiérem Tsiprasem probíhalo několik hodin v noci na dnešek. V prohlášení zveřejněném po schůzce se všechny zúčastněné strany hlásí k dohodě eurozóny z 20. února letošního roku. „V duchu vzájemné důvěry jsme odhodláni urychlit práci a uzavřít ji, jak nejrychleji to bude možné,“ stojí v krátkém dokumentu.
Na konci února kývla euroskupina na čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko do konce června. Nicméně podmínkou pro vyplacení zbývajících peněz bylo předložení a následné zhodnocení reformních plánů Tsiprasova kabinetu. Problém je v tom, že požadované reformy předložili Řekové jen zčásti a zástupci dalších zemí eurozóny dávali v minulých dnech najevo, že jim s Aténami dochází trpělivost.
ČTĚTE: Plíží se k Řecku bankrot?
Tsipras odcházel ze schůzky podle vlastních slov optimističtější než před ní. „Všechny strany potvrdily svůj zájem udělat co nejvíce pro to, aby byly řecké ekonomické problémy překonány co nejdříve,“ prohlásil. Schůzka se konala ve čtvrtek večer po konci prvního dne summitu EU a předsedu Evropské rady Donalda Tuska o ni požádal sám Tsipras. Vedle obou mužů se jednání zúčastnila ještě německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Francois Hollande, šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi.
„Na řecké straně je pravděpodobně to vyčkávání a zpomalování celého procesu dáno poměrně složitou vnitropolitickou situací. Uvnitř vítězné strany Syriza existují podle mého názoru poměrně extrémní proudy, které nechtějí fakticky vůbec vyjednávat o jakémkoliv novém balíku pomoci,“ míní hlavní ekonom ERA Jan Bureš.
Merkelová po noční schůzce zdůraznila, že řecká vláda musí za reformy skutečně převzít plnou odpovědnost. Seznam reformních plánů musí být podle ní úplný. Konkrétní čísla však dnes probírána nebyla, dodala kancléřka. „Tyto reformy by měly být v souladu s řeckými závazky v rámci eurozóny, protože chceme, aby země v eurozóně zůstala, stejně jako si to přeje samotné Řecko,“ dodal Hollande.
A zdá se, že evropští politici se skutečně chtějí všemi možnými prostředky odchodu Řecka vyvarovat. „Řecká vláda se zřejmě, a z velké části asi právem, domnívá, že vedoucí politici Evropy nejsou připraveni nechat Řecko 'padnout', propustit ho ze svazku eurozóny, protože se obávají těch vedlejších důsledků a ty miliardy, které Řecko stálo, jsou jim stále milejší, než aby se opravdu začínali zabývat tím, jak ten problém nestabilní a vnitřně nekonstantní eurozóny opravdu zásadně vyřešit,“ myslí si politolog Petr Robejšek.
Thomas Kulidakis, politologa publicista
„Na jednu stranu Atény tvrdí, že by mohly dojít peníze, na druhou stranu někteří ekonomové a evropské instituce tvrdí, že tam ještě nějaké peníze jsou. Ale pravděpodobně Atény ty peníze opravdu najdou a v blízké době by měly obdržet peníze z eurozóny, a to z toho důvodu, jak zdůraznil i Donald Tusk, že odchod Řecka z eurozóny, případně z Evropské unie si nikdo nepřeje.“
Podle slov premiéra Bohuslava Sobotky po skončení summitu by si odchod Řecka z eurozóny nepřálo ani Česko. Noční schůzka v omezeném formátu s Tsiprasem podle něj snížila napětí a pomohla také koordinaci klíčových představitelů evropských institucí a důležitých zemí eurozóny, což by mělo podpořit další rychlý postup diskusí. „Jakékoliv nedorozumění může mít silné následky,“ varoval Sobotka.
Reakce přicházejí také od opozičních politiků. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg říká, že Řekové můžou peníze očekávat, jen pokud budou plnit své závazky. „Je na Řecku, aby provádělo slíbené reformy,“ prohlásil. „EU už dochází oprávněně trpělivost a dochází i peníze. Je teď na Řecích, aby sami zvážili, jak můžou žít za peníze druhých a ještě do nich kopat,“ doplnila Miroslava Němcová z ODS.
Podle místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše by měla Evropská unie slevit ze svých požadavků na řecké reformy. Osmadvacítka prý nebere situaci dostatečně vážně. „Restrukturalizovat dluh, ulevit na dluhu je pro Řeky existenční záležitost,“ míní Dolejš, podle něhož by však odchod z eurozóny nejvíc poškodil samotné Řeky.
„Podle mě by Řecko mělo zařadit zpátečku a vrátit se na cestu, po které šla předchozí vláda. Jiná cesta není. Ty neuvěřitelné sliby, kterým dali voliči hlasy, se musí vrátit k realitě,“ soudí naopak bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL).
Pokud Atény program úspěšně dokončí, dostanou od mezinárodních věřitelů zbývajících 7,2 miliardy korun. A peníze země skutečně potřebuje, protože v nejbližších dnech a týdnech ji čekají poměrně vysoké splátky jejích dosavadních dluhů.
Kontroloři opět do Atén
Noční schůzka a její výsledky potvrzují způsob praktického řešení celého procesu hodnocení řeckých reforem, kdy se politické diskuze odehrávají v Bruselu a fakta pomáhají zajistit odborníci v Aténách. V minulých dnech přitom naráželi experti věřitelských institucí v řecké metropoli na potíže, kdy je vláda obvinila, že překračují svůj mandát. To by se ale mělo podle informací agentury DPA změnit, protože ministerstvo financí dalo najevo, že očekává od těchto odborníků seznam požadavků a že bude „okamžitě a konstruktivně“ spolupracovat.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (6,5 bilionu Kč). Druhý záchranný program měl vypršet na konci února, eurozóna se ale po složitých jednáních shodla na jeho prodloužení o čtyři měsíce. Poskytnutí zbývajících peněz z programu podmiňují věřitelé reformami.
