Argentina se nedohodla s věřiteli, měl by následovat státní bankrot

Buenos Aires/New York – Lhůta pro vyřešení sporu argentinské vlády s věřiteli vypršela dnes ráno, k žádnému pokroku v jednání nedošlo. Země se tedy ocitla v platební neschopnosti a podle soudního rozhodnutí by měl následovat státní bankrot. Pokud se tak skutečně stane, bude to podruhé za posledních třináct let. Situace by nicméně neměla způsobit turbulenci na mezinárodních finančních trzích, protože Argentina je od nich od bankrotu v roce 2001 izolovaná.

Ovšem argentinský premiér Jorge Capitanich během dne prohlásil, že země není v insolvenci. Také vývoj na finančních trzích zatím naznačuje, že investoři stále ještě věří v možnost dohody.

Zprostředkovatel jednání Daniel Pollack už před uplynutím lhůty oznámil, že dosavadní jednání zkrachovala a dohody mezi argentinskou vládou a věřiteli nebylo dosaženo. Podle agentury AP není jasné, co bude po uplynutí soudního ultimáta následovat.

Během středečních jednání údajně Pollack navrhl kompromisní řešení, které argentinský ministr hospodářství Axel Kicillof odmítl. „Nepodepíšeme smlouvu, která ohrožuje budoucnost Argentinců,“ řekl. Podrobnosti kompromisního návrhu zveřejněny nebyly. Ministr dodal, že „Argentinci mohou zůstat v klidu, protože zítřek bude jen další den a svět se bude dál točit“.

„Není pravda, že jsme nedodrželi dohodu. To by se stalo, kdyby Argentina nezaplatila, ale my jsme zaplatili. Snaží se nás vystrašit, abychom udělali, co si přejí,“ prohlásila prezidentka Argentiny Cristina Fernándezová.

Argentina se tak nejspíš podruhé za třináct let dostává do stavu insolvence, protože nevyplatila ty držitele dluhopisů, kteří po bankrotu na přelomu let 2001 a 2002 odmítli restrukturalizaci – vyplacení dluhopisů za třetinu původní hodnoty. Po Buenos Aires nyní chtějí zaplatit plnou hodnotu obligací soudní cestou. Konečná lhůta pro úhradu vypršela právě ve středu o půlnoci newyorského času, tedy dnes ráno v 6:00 SELČ.

Zaplacení dluhu nařídil soudní verdikt z roku 2012, o jehož odklad se argentinská vláda snažila. Podle něj má země vyplatit vlastníkům původních dluhopisů 1,33 miliardy dolarů (27,1 miliardy korun) plus úroky. Navíc tak musí učinit dřív, než vyrovná splatnou částku vlastníkům restrukturalizovaných dluhopisů, kterých bylo více než 90 procent.

Argentina se zdráhá vyplatit vlastníky nerestrukturalizovaných dluhopisů v obavě, že k několika žalujícím hedgeovým fondům se připojí ještě další věřitelé, kteří před lety také nepřistoupili na výměnu cenných papírů. Celková nárokovaná částka by prý mohla vyšplhat na 15 miliard dolarů, což je víc než polovina devizových rezerv Argentiny.

Bankrot nejspíš prohloubí recesi a zvýší ceny

Soudem určený prostředník Pollack varoval, že státní bankrot není jen technický stav, ale „skutečná a bolestná událost, která zasáhne skutečné lidi“. Dotkne se přitom jak argentinských občanů, tak držitelů dluhopisů. „Hlavní obětí ale budou obyvatelé Argentiny,“ zdůraznil. Plné následky bankrotu nejsou podle něj předvídatelné, ale rozhodně nebudou pozitivní.

Domácí trh, který v posledních dnech rostl kvůli naději na dohodu, zřejmě obrátí směr. I při krátkodobé platební neschopnosti stoupnou náklady na úvěry a zvýší se tlak na měnu. „Je to velmi zvláštní platební neschopnost, nejsou zde problémy se solventností. Vše bude záležet na tom, jak rychle se to vyřeší,“ zhodnotil situaci analytik Goldman Sachs Mauro Roca.

Argentinská ekonomika už teď bojuje s recesí a její míra inflace se řadí mezi nejvyšší na světě. Aktuální vývoj tak pravděpodobně ještě prohloubí hospodářský propad a přispěje k dalšímu růstu cen. Neměl by však mít tak vážné dopady jako předchozí bankrot, který vyvolal kolaps celé ekonomiky a připravil miliony Argentinců o práci.

Podle analytiků je nicméně téměř jisté, že bankrot bude mít důsledky v politické rovině – definitivně ukončí sedmiletou éru prezidentky Cristiny Fernándezové. Otázkou zůstává, jestli to bude už letos, nebo až příští rok při řádných volbách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 13 hhodinami

Sněmovna schválila novelu rozpočtových zákonů

Poslanecká sněmovna v pátek i přes kritiku opozice schválila novelu zákonů o veřejných rozpočtech. Vláda podle návrhu bude moci mimo jiné navyšovat výdaje na strategické stavby podle liniového zákona nad schválené výdajové rámce. Novelu ale ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Opozice navíc avizovala, že se kvůli obsahu materiálu i zařazení pevného hlasování obrátí na Ústavní soud. Zákonodárci v pátek schválili rovněž dvě sociální předlohy.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoPřes čtyřicet procent nově prodaných vozů v Česku tvoří elektroauta

Víc než čtyřicet procent nově prodaných vozů tvoří elektroauta. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
před 14 hhodinami

Poslanci se věnovali chystaným změnám v superdávce

Zástupci všech poslaneckých klubů se ve čtvrtek sešli na ministerstvu práce a sociálních věcí, kde jednali o změnách v superdávce. Týkat se mají například podpory samoživitelů nebo nákladů na bydlení. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) chce úpravy ve sněmovně prosadit do konce října.
včera v 06:25

Resort financí nabízí možnost nakoupit tři druhy státních dluhopisů

Ministerstvo financí od čtvrtka nabízí lidem možnost nákupu státních dluhopisů. Obligace jsou ve třech typech, a to pětiletý fixní, pětiletý protiinflační a tříměsíční, řekla ve čtvrtek na brífinku ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lišit se budou výší výnosu. Upisovací období pro první emisi Dluhopisů Republiky potrvá do 28. června, obligace bude nutné zaplatit do 7. července. Vlastní emise bude vydána 15. července. Analytici znovuzavedení kvitují a dluhopisy označují za potenciální konkurenty spořicích účtů.
14. 5. 2026Aktualizováno14. 5. 2026

Vztahy Číny s USA jsou nejdůležitější na světě, shodli se Trump a Si Ťin-pching

Setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem skončilo po zhruba dvou hodinách, následně navštívili Chrám nebes. Poté se Trump zúčastnil státní večeře. Si Ťin-pching prohlásil, že vztahy mezi Čínou a USA jsou nejdůležitějšími bilaterálními vztahy na světě. Podle čínských médií ale Si během jednání uvedl, že země se mohou dostat do střetu, pokud by Washington postupoval „chybně“ v otázce Tchaj-wanu.
14. 5. 2026Aktualizováno14. 5. 2026

Milka zmenšením čokolády klamala spotřebitele, rozhodl německý soud

Německý soud rozhodl, že výrobce čokolády Milka podvedl spotřebitele a porušil zákon o hospodářské soutěži. Ve stejném obalu bylo totiž méně čokolády a podle soudu nebylo na výrobku zřetelné upozornění na změnu gramáže. Cena se na začátku loňského roku i přes nižší hmotnost zvýšila. Informoval o tom server BBC.
14. 5. 2026

Vedení Fedu přebere Warsh. Provází ho podezření z podřízenosti Bílému domu

Do čela americké centrální banky Federálního rezervního systému (Fed) nastupuje Kevin Warsh, ve funkci ho potvrdil Senát USA. Jeho předchůdce Jerome Powell čelil tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby snížil úrokové sazby. Někteří bankéři a investoři se obávají, že Warsh půjde na ruku Bílému domu. On sám hovoří o nové „dohodě mezi Fedem a ministerstvem financí“ nebo o snižování rozvahy centrální banky, která několikanásobně narostla po finanční krizi v roce 2008.
14. 5. 2026
Načítání...