Argentina se nedohodla s věřiteli, měl by následovat státní bankrot

Buenos Aires/New York – Lhůta pro vyřešení sporu argentinské vlády s věřiteli vypršela dnes ráno, k žádnému pokroku v jednání nedošlo. Země se tedy ocitla v platební neschopnosti a podle soudního rozhodnutí by měl následovat státní bankrot. Pokud se tak skutečně stane, bude to podruhé za posledních třináct let. Situace by nicméně neměla způsobit turbulenci na mezinárodních finančních trzích, protože Argentina je od nich od bankrotu v roce 2001 izolovaná.

Ovšem argentinský premiér Jorge Capitanich během dne prohlásil, že země není v insolvenci. Také vývoj na finančních trzích zatím naznačuje, že investoři stále ještě věří v možnost dohody.

Zprostředkovatel jednání Daniel Pollack už před uplynutím lhůty oznámil, že dosavadní jednání zkrachovala a dohody mezi argentinskou vládou a věřiteli nebylo dosaženo. Podle agentury AP není jasné, co bude po uplynutí soudního ultimáta následovat.

Během středečních jednání údajně Pollack navrhl kompromisní řešení, které argentinský ministr hospodářství Axel Kicillof odmítl. „Nepodepíšeme smlouvu, která ohrožuje budoucnost Argentinců,“ řekl. Podrobnosti kompromisního návrhu zveřejněny nebyly. Ministr dodal, že „Argentinci mohou zůstat v klidu, protože zítřek bude jen další den a svět se bude dál točit“.

„Není pravda, že jsme nedodrželi dohodu. To by se stalo, kdyby Argentina nezaplatila, ale my jsme zaplatili. Snaží se nás vystrašit, abychom udělali, co si přejí,“ prohlásila prezidentka Argentiny Cristina Fernándezová.

Argentina se tak nejspíš podruhé za třináct let dostává do stavu insolvence, protože nevyplatila ty držitele dluhopisů, kteří po bankrotu na přelomu let 2001 a 2002 odmítli restrukturalizaci – vyplacení dluhopisů za třetinu původní hodnoty. Po Buenos Aires nyní chtějí zaplatit plnou hodnotu obligací soudní cestou. Konečná lhůta pro úhradu vypršela právě ve středu o půlnoci newyorského času, tedy dnes ráno v 6:00 SELČ.

Zaplacení dluhu nařídil soudní verdikt z roku 2012, o jehož odklad se argentinská vláda snažila. Podle něj má země vyplatit vlastníkům původních dluhopisů 1,33 miliardy dolarů (27,1 miliardy korun) plus úroky. Navíc tak musí učinit dřív, než vyrovná splatnou částku vlastníkům restrukturalizovaných dluhopisů, kterých bylo více než 90 procent.

Argentina se zdráhá vyplatit vlastníky nerestrukturalizovaných dluhopisů v obavě, že k několika žalujícím hedgeovým fondům se připojí ještě další věřitelé, kteří před lety také nepřistoupili na výměnu cenných papírů. Celková nárokovaná částka by prý mohla vyšplhat na 15 miliard dolarů, což je víc než polovina devizových rezerv Argentiny.

Bankrot nejspíš prohloubí recesi a zvýší ceny

Soudem určený prostředník Pollack varoval, že státní bankrot není jen technický stav, ale „skutečná a bolestná událost, která zasáhne skutečné lidi“. Dotkne se přitom jak argentinských občanů, tak držitelů dluhopisů. „Hlavní obětí ale budou obyvatelé Argentiny,“ zdůraznil. Plné následky bankrotu nejsou podle něj předvídatelné, ale rozhodně nebudou pozitivní.

Domácí trh, který v posledních dnech rostl kvůli naději na dohodu, zřejmě obrátí směr. I při krátkodobé platební neschopnosti stoupnou náklady na úvěry a zvýší se tlak na měnu. „Je to velmi zvláštní platební neschopnost, nejsou zde problémy se solventností. Vše bude záležet na tom, jak rychle se to vyřeší,“ zhodnotil situaci analytik Goldman Sachs Mauro Roca.

Argentinská ekonomika už teď bojuje s recesí a její míra inflace se řadí mezi nejvyšší na světě. Aktuální vývoj tak pravděpodobně ještě prohloubí hospodářský propad a přispěje k dalšímu růstu cen. Neměl by však mít tak vážné dopady jako předchozí bankrot, který vyvolal kolaps celé ekonomiky a připravil miliony Argentinců o práci.

Podle analytiků je nicméně téměř jisté, že bankrot bude mít důsledky v politické rovině – definitivně ukončí sedmiletou éru prezidentky Cristiny Fernándezové. Otázkou zůstává, jestli to bude už letos, nebo až příští rok při řádných volbách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rostoucími cenami pohonných hmot se v pondělí bude zabývat vláda, řekl Babiš

Rostoucími cenami pohonných hmot se bude v pondělí znovu zabývat vláda. Ve videu na instagramu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj to vypadá, že rafinérie mají nepřiměřené zisky. Už dříve nevyloučil, že by vláda mohla znovu přistoupit k zastropování marží. Snižovat spotřební daň na naftu a benzin kabinet navrhovat nebude.
před 1 hhodinou

Vláda do konce září rozhodne o růstu důchodů i podobě rozpočtu

Vláda do konce září rozhodne, jestli průměrný důchod od ledna vzroste víc než o zatím plánovaných 300 korun měsíčně, řekl ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) přitom zatím v návrhu státního rozpočtu na příští rok – který už předpokládá nečekaně vysoký schodek 389 miliard korun – počítá s valorizací podle zákona. Zároveň se v návrhu objevují další díry: někteří ministři totiž tvrdí, že jim Schillerová nedala do jejich rozpočtů zákonné výdaje v řádech miliard korun. I tyto otázky budou muset během září vyřešit koaliční strany. Koncem měsíce je pak vláda povinna předložit svůj návrh rozpočtu sněmovně k posouzení.
před 2 hhodinami

VideoRoste prodej biopotravin

Trh s biopotravinami se dál rozšiřuje. Roste spotřeba, přibývá výrobců. Před deseti lety jich bylo kolem 600, aktuálně už je to více než tisíc. Za evropskými státy je ale Česko pozadu, byť podíl ekologicky obhospodařované půdy patří k nejvyšším v Unii. Čaj a káva spolu s ovocem a zeleninou patří k produktům, které lidé v tuzemských obchodech kupují z kategorie bio nejvíce.
před 2 hhodinami

SPD chce jednat o škrtech v rozpočtu. Můžeme se bavit o jednotkách miliard, řekla Schillerová

Koaliční SPD půjde na jednání o rozpočtu s premiérem Andrejem Babišem a ministryní financí Alenou Schillerovou (oba ANO) s návrhy na snižování nemandatorních výdajů. Ušetřit by se dalo například na sociálních dávkách pro Ukrajince, řekl v Nedělní debatě ČT předseda poslanců SPD Radim Fiala. Pokud se dle Schillerové podaří najít snížení navrženého schodku rozpočtu v řádu jednotek miliard korun, bude to na úkor odložení některých výdajů. Výši plánovaného schodku kritizuje i opozice. Pořad moderovala Jana Peroutková.
11:30Aktualizovánopřed 6 hhodinami

České firmy stále více těží ze zbrojního boomu

V loňském roce uzavřelo ministerstvo obrany se zbrojaři smlouvy za 122 miliard korun. Letos za osm měsíců pak za zhruba 33 miliard, naprostou většinu přitom už s domácími podniky. Příští rok má obrana navíc hospodařit s rekordním rozpočtem, z čehož by měly i nadále výrazně těžit české firmy.
včera v 20:05

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
4. 9. 2026Aktualizováno4. 9. 2026

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
3. 9. 2026

VideoSchodek bude stále obludně vysoký, míní exministr financí Kalousek

„I kdyby se schodek snížil o 40 miliard korun, bude stále obludně a nelogicky vysoký,“ komentuje bývalý ministr financí Miroslav Kalousek kroky Motoristů. Ti ve čtvrtek předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, mluví v nich o úspoře 20 miliard korun. Podle Kalouska je na jednání o snižování jednotlivých položek pozdě. „Rozpočet se přece nesestavuje tehdy, když leží na stole a když se o něm jedná,“ řekl v pořadu Interview ČT24, který moderoval Jiří Václavek.
3. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.