Argentina se nedohodla s věřiteli, měl by následovat státní bankrot

Buenos Aires/New York – Lhůta pro vyřešení sporu argentinské vlády s věřiteli vypršela dnes ráno, k žádnému pokroku v jednání nedošlo. Země se tedy ocitla v platební neschopnosti a podle soudního rozhodnutí by měl následovat státní bankrot. Pokud se tak skutečně stane, bude to podruhé za posledních třináct let. Situace by nicméně neměla způsobit turbulenci na mezinárodních finančních trzích, protože Argentina je od nich od bankrotu v roce 2001 izolovaná.

Ovšem argentinský premiér Jorge Capitanich během dne prohlásil, že země není v insolvenci. Také vývoj na finančních trzích zatím naznačuje, že investoři stále ještě věří v možnost dohody.

Zprostředkovatel jednání Daniel Pollack už před uplynutím lhůty oznámil, že dosavadní jednání zkrachovala a dohody mezi argentinskou vládou a věřiteli nebylo dosaženo. Podle agentury AP není jasné, co bude po uplynutí soudního ultimáta následovat.

Během středečních jednání údajně Pollack navrhl kompromisní řešení, které argentinský ministr hospodářství Axel Kicillof odmítl. „Nepodepíšeme smlouvu, která ohrožuje budoucnost Argentinců,“ řekl. Podrobnosti kompromisního návrhu zveřejněny nebyly. Ministr dodal, že „Argentinci mohou zůstat v klidu, protože zítřek bude jen další den a svět se bude dál točit“.

„Není pravda, že jsme nedodrželi dohodu. To by se stalo, kdyby Argentina nezaplatila, ale my jsme zaplatili. Snaží se nás vystrašit, abychom udělali, co si přejí,“ prohlásila prezidentka Argentiny Cristina Fernándezová.

Argentina se tak nejspíš podruhé za třináct let dostává do stavu insolvence, protože nevyplatila ty držitele dluhopisů, kteří po bankrotu na přelomu let 2001 a 2002 odmítli restrukturalizaci – vyplacení dluhopisů za třetinu původní hodnoty. Po Buenos Aires nyní chtějí zaplatit plnou hodnotu obligací soudní cestou. Konečná lhůta pro úhradu vypršela právě ve středu o půlnoci newyorského času, tedy dnes ráno v 6:00 SELČ.

Zaplacení dluhu nařídil soudní verdikt z roku 2012, o jehož odklad se argentinská vláda snažila. Podle něj má země vyplatit vlastníkům původních dluhopisů 1,33 miliardy dolarů (27,1 miliardy korun) plus úroky. Navíc tak musí učinit dřív, než vyrovná splatnou částku vlastníkům restrukturalizovaných dluhopisů, kterých bylo více než 90 procent.

Argentina se zdráhá vyplatit vlastníky nerestrukturalizovaných dluhopisů v obavě, že k několika žalujícím hedgeovým fondům se připojí ještě další věřitelé, kteří před lety také nepřistoupili na výměnu cenných papírů. Celková nárokovaná částka by prý mohla vyšplhat na 15 miliard dolarů, což je víc než polovina devizových rezerv Argentiny.

Bankrot nejspíš prohloubí recesi a zvýší ceny

Soudem určený prostředník Pollack varoval, že státní bankrot není jen technický stav, ale „skutečná a bolestná událost, která zasáhne skutečné lidi“. Dotkne se přitom jak argentinských občanů, tak držitelů dluhopisů. „Hlavní obětí ale budou obyvatelé Argentiny,“ zdůraznil. Plné následky bankrotu nejsou podle něj předvídatelné, ale rozhodně nebudou pozitivní.

Domácí trh, který v posledních dnech rostl kvůli naději na dohodu, zřejmě obrátí směr. I při krátkodobé platební neschopnosti stoupnou náklady na úvěry a zvýší se tlak na měnu. „Je to velmi zvláštní platební neschopnost, nejsou zde problémy se solventností. Vše bude záležet na tom, jak rychle se to vyřeší,“ zhodnotil situaci analytik Goldman Sachs Mauro Roca.

Argentinská ekonomika už teď bojuje s recesí a její míra inflace se řadí mezi nejvyšší na světě. Aktuální vývoj tak pravděpodobně ještě prohloubí hospodářský propad a přispěje k dalšímu růstu cen. Neměl by však mít tak vážné dopady jako předchozí bankrot, který vyvolal kolaps celé ekonomiky a připravil miliony Argentinců o práci.

Podle analytiků je nicméně téměř jisté, že bankrot bude mít důsledky v politické rovině – definitivně ukončí sedmiletou éru prezidentky Cristiny Fernándezové. Otázkou zůstává, jestli to bude už letos, nebo až příští rok při řádných volbách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 19 mminutami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 8 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 18 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 19 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...