Praha – Před rokem Česká národní banka (ČNB) zahájila devizové intervence. Analytici hodnotí tento krok spíš pozitivně. Oslabení kurzu koruny zamezilo deflaci, která ekonomiku ohrožovala. Intervence také podle odborníků pomohly vývozcům. Na druhou stranu ale poškodily nezajištěné dovozce či cestovní kanceláře. Analytici zároveň zdůraznili, že celkové oživení ekonomiky intervencím připsat nelze.
Analytici: Intervence pomohly exportu, oživení ale nespustily
Vývoj v posledních 12 měsících podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka dal za pravdu spíše ČNB než jejím kritikům. „Zásadní přínosem intervence ČNB je především snížení rizika deflace. Bez zásahu centrální banky by nejspíše nyní české ekonomika byla v deflaci se všemi jejími negativními dopady na vývoj ekonomiky,“ uvedl.
Hrozba deflace spočívá podle odborníků především v tom, že lidé přestávají nakupovat, i když ceny klesají. Spotřebitelé totiž čekají ještě větší pokles cen. Firmy následně neprodávají své zboží, jsou nuceny propouštět a přestanou investovat. Poté začne růst nezaměstnanost, klesá poptávka po zboží a ekonomika začne klesat.
Intervence měly před rokem řadu kritiků
Třeba bývalý prezident Václav Klaus je označil za chybný a riskantní krok. Intervence mají podle něj „velmi sporné efekty, ale velmi nesporné náklady“ jako zdražení dovozu a tlak na domácí cenovou hladinu. „Odvolávat se na to, že měnová politika musí plnit inflační cíl, je nesmyslné. Tento cíl si dali naši bankéři sami, to není žádná shůry posvěcená hodnota. Potřebujeme systémovou změnu v ekonomice, rozumnou rozpočtovou politiku a návrat k normální parlamentní politice. Nepotřebujeme devizovou intervenci,“ napsal Václav Klaus.
Současný prezident Miloš Zeman zase před pár měsící vyjádřil názor, že skutečným důvodem listopadové intervence centrální banky mohla být snaha centrálních bankéřů oddálit vstup země do eurozóny. Ekonomičtí experti ale označili Zemanovy spekulace za nesmyslné. A nesouhlasil s nimi ani Klaus.
České hospodářství by letos mělo růst asi o 2,4 procenta. Podle hlavního ekonoma skupiny Roklen Lukáše Kovandy nelze ale intervenci vnímat jako spouštěč současného oživení tuzemské ekonomiky. Trendy oživení v maloobchodu nebo u investic byly podle něj patrné již v polovině roku 2013. „Pokud intervence někomu pomohly, pak českým exportérům,“ uvedl.
Na zlepšení celkové ekonomické situace mělo podle Marka vliv více faktorů. Šlo zejména o příznivý vývoj v eurozóně, zmírnění skepse domácností, investiční aktivitu firem a obrat v rozpočtové politice.
Česká národní banka
Vyšší vývoz z Česka podpořený slabší korunou i solidní zahraniční poptávkou je asi zatím nejviditelnější přínos slabší koruny, upozornila hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. „Letos i přes rusko-ukrajinských konflikt a vyšší ceny dovozu kvůli slabší koruně se můžeme těšit na další historicky rekordní přebytek v zahraničním obchodu,“ uvedla. Zároveň dodala, že nebýt intervencí, byla by na jaře inflace záporná, a to pod -0,5 procenta.
Horská upozornila, že problémem může být způsob ukončení devizových intervencí. „Bude se jednat o jedinečný experiment. Například Švýcarsko se k tomuto kroku také ještě nedopracovalo,“ uvedla s tím, že čím později k tomu ČNB přistoupí, tím to bude lehčí. „Paměť trhu je krátká – možná že za rok dva si málokdo vzpomene, že se koruna před intervencí obchodovala za 25,60 za euro,“ dodala.
Elektronika je levnější, potraviny nezdražily
Ceny spotřební elektroniky v Česku navzdory intervencím meziročně klesly. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) se v září ceny mobilních telefonů meziročně snížily o 17,7 procenta, televizní přijímače zlevnily o 8,5 procenta. Ceny spotřebičů pro domácnost se oproti loňskému září snížily o 1,9 procenta.
K očekávanému nárůstu cen potravin v důsledku intervencí nedošlo, vyplývá ze statistik i z vyjádření výrobců a obchodníků. Zemědělcům díky oslabení koruny vzrostly dotace z Evropské unie, krok centrální banky jim navíc přinesl větší jistotu pro plánování budoucích investic.
Konec intervencí? Nejdřív za dva roky
Samotná ČNB ve své studii z konce září uvedla, že bez zahájení intervencí by byla inflace v prvních dvou čtvrtletích výrazně záporná, a to hlouběji a dlouhodoběji, než naznačovaly analýzy ČNB v listopadu 2013. „V době psaní tohoto textu tak bylo riziko deflace v ČR prakticky uzavřené téma a docházelo k oživení zahraničního obchodu i domácí poptávky tempy dokonce rychlejšími, než ČNB očekávala,“ uvádí studie.
Bankovní rada ČNB deklarovala, že neukončí režim intervencí dříve než v roce 2016. Ten spočívá ve snaze ČNB bránit posílení koruny pod úroveň 27 korun za euro prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 korun za euro ČNB nechává kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na devizovém trhu.