Americká ekonomika jede nejrychlejším tempem za poslední tři roky

Navzdory hurikánům se americkému hospodářství podařilo ve třetím čtvrtletí nasadit nejvyšší rychlost za poslední tři roky. Podle středečního zpřesněného odhadu stoupl růst v ročním přepočtu na 3,3 procenta (podle předběžného odhadu to byla tři procenta). Ve druhém kvartálu činil vzestup 3,1 procenta.

Tahounem bylo mimo jiné zrychlení soukromých investic do zásob a vzestup vládních výdajů, nejvyšších za tři roky. Naopak zpřesněný odhad přišel s nižším tempem růstu spotřebitelských výdajů (z 2,4 na 2,3 procenta), které přitom tvoří více než dvě třetiny amerického HDP. Ještě v předchozím čtvrtletí to bylo 3,3 procenta.

„Vývoj ve Spojených státech určuje ekonomický cyklus ve zbytku světa. Nynější růst předznamenává, že se ekonomice bude dařit i v roce 2018,“ řekl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Na vývoj americké ekonomiky působily podle něj negativně následky hurikánů Harvey (zejména v Texasu) a Irma (na Floridě). 

„Americká ekonomika dál stojí na spotřebě domácností a vlády. I přes astronomický dluh je prováděna expanzivní hospodářská politika, která zvyšuje optimistická očekávání investorů,“ dodal Křeček. 

Čisté jmění amerických domácností roste

Britský ekonomický list Financial Times napsal před několika dny, že americká ekonomika šlape rok od zvolení Donalda Trumpa prezidentem stále velmi dobře. Robustní spotřeba domácností vede sice k dalšímu poklesu míry spoření, ale vysoká ceny akcií a realit zvyšují jejich čisté jmění. Poměr zadlužení vůči příjmu je tak stále daleko od svého vrcholu před finanční krizí. 

Příznivý vývoj prožívá i trh práce. Míra nezaměstnanosti se v říjnu snížila o 0,1 bodu na 4,1 procenta a je nejníže za téměř 17 let. Slabým momentem je, že mnozí lidé pracují jen na částečný úvazek, i když by chtěli plný, a často v hůře placených profesích. Vysoký je i počet neaktivních lidí, kteří nemají práci a ani ji nehledají, čímž vylepšují statistiky. 

V listopadu se pak spotřebitelská důvěra ve Spojených státech vyšplhala na nejvyšší úroveň za 17 let. Spotřebitelé jsou optimističtější v hodnocení současné situace i vyhlídek na příštích šest měsíců. Vyplynulo to z výsledků průzkumu, které zveřejnila organizace Conference Board. Index důvěry vzrostl na 129,5 bodu z říjnových 126,2 bodu, dostal se tak nejvýše od listopadu 2000.

Očekává se, že americká centrální banka (Fed) v prosinci potřetí v letošním roce zvýší hlavní úrokovou sazbu. Ta je nyní v pásmu 1,00 až 1,25 procenta. Šéfka Fedu Janet Yellenová ve středu v Kongresu řekla, že ekonomická expanze zasahuje čím dál širší spektrum odvětví. Očekává přitom, že ekonomika poroste i nadále, což se odrazí i na úrokových sazbách.

Trump chce ještě vyšší tempo

Ekonomické oživení po recesi v letech 2007 až 2009 pokračuje v USA osmým rokem a zatím nevykazuje žádné znaky ochabování. 

Cílem amerického prezidenta Donalda Trumpa je, aby se roční tempo hospodářského růstu vyšplhalo na tři procenta. Trump chce ekonomiku podpořit výrazným snížením daní a omezením regulace. Jeho administrativě se však významnější opatření v oblasti hospodářské politiky zatím prosadit nepodařilo.

 Analytici dotázaní agenturou Reuters v říjnu nejčastěji očekávali, že v celém letošním roce dosáhne růst americké ekonomiky zhruba 2,2 procenta proti růstu o 1,5 procenta loni. Pro příští rok počítali s dalším zrychlením celoročního růstu, a to na 2,4 procenta.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v listopadu mírně zvýšila odhad letošního amerického růstu na 2,2 procenta, pro příští rok pak na 2,5 procenta, pokud ho bude stimulovat daňová reforma. Příští rok však bude podle ní zároveň vrcholem současného hospodářského cyklu, po němž se nejen hospodářství USA, ale i globální ekonomika vydá zřejmě směrem dolů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 15 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou také ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 16 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 19 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...