Alespoň 70 miliard do dopravní infrastruktury ročně, schválila vláda

Praha – Vláda v demisi odsouhlasila plán výstavby silnic, železnic a vodní infrastruktury do roku 2020. Kabinet Jiřího Rusnoka se shodl na tom, že do dopravní infrastruktury se bude investovat minimálně 70 miliard ročně. Strategický plán výstavby je nutný pro čerpání dotací z Evropské unie.

Plán investic do dopravy předložil ministr dopravy v demisi Zdeněk Žák, kabinet Následně odsouhlasil výši minimálních ročních investic. „Stát v uplynulých 20 letech budoval svoji dopravní infrastrukturu bez klíčových strategických dokumentů. My jsme dostáli slibu, že budeme definovat kritickou minimální úroveň investic do dopravní infrastruktury, a to číslo je 70 miliard korun ročně,“ uvedl odstupující ministr Žák. 

Podle něj se už na příští rok podařilo vyčlenit na tyto investice 71 miliard, aniž by to nějak zasáhlo strukturu rozpočtu. Ministerstvo počítá s tím, že 43 miliard by mohlo jít ze státního rozpočtu a dalších 27 miliard z evropských dotací. V následujících letech, tedy 2015 a 2016, ovšem Česko počítá s menší finanční dotací. 

Nahrávám video

Nejdražšími silničními projekty, se kterými ministerstvo do roku 2023 počítá, je oprava dálnice D1. Mezi roky 2015 a 2018 má pak vzniknout úsek R35 mezi Opatovicemi nad Labem a Ostrovem u Vysokého Mýta za zhruba 11 miliard korun. Navazující úseky by pak v dalších letech měly přijít na skoro 20 miliard korun. 

Na železnici se zase plánuje modernizace trati mezi Brnem a Přerovem za 24,2 miliardy korun. Ta by měla být hotová v roce 2023. Přes 20 miliard korun má stát modernizace železničního uzlu v Brně a výstavba nového nádraží, k té by mělo dojít v letech 2018 až 2023.   

Na vodních cestách je největší plánovanou investicí splavnění dolního toku Labe u Hranic s Německem, kde má vzniknout kontroverzní stavba plavebního stupně v Děčíně. Ten by se podle ministerstva dopravy měl stavět mezi roky 2018–2021 a vyjít na čtyři miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
před 10 hhodinami

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
před 15 hhodinami

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
před 20 hhodinami

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
před 21 hhodinami

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026
Načítání...