Ahold má velké zisky, ale lidem platí málo, stěžoval si Sobotka nizozemskému velvyslanci

Nahrávám video

Nizozemský velvyslanec Eduard Hoeks by měl informovat vedení mateřské společnosti Ahold o nízkých mzdách, které firma vyplácí svým zaměstnancům v Česku. Zároveň by měl o situaci informovat i nizozemské ministerstvo zahraničí. Po pondělním jednání s ním to očekává premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který se v pátek spolu s odboráři setká se zástupci firmy. Odbory se s vedením společnosti zatím nedokážou dohodnout v kolektivním vyjednávání na nárůstu mezd v příštím roce ani na jednorázovém letošním dorovnání.

„Firma Ahold i další nadnárodní společnosti dosahují v České republice velkých obratů, mají velké zisky, odvádí velké dividendy svým vlastníkům, ale příliš málo peněz tady nechávají pro naše zaměstnance,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka.

Podle odborářů působících ve společnosti berou provozní zaměstnanci Aholdu jako skladníci nebo pokladní kolem 12 500 korun hrubého měsíčně. Společnost tyto údaje rozporuje, mzda podle ní činí 15 500 korun včetně takzvané variabilní složky, kterou Ahold začal uplatňovat začátkem letošního roku.

Západní země jako Francie, Belgie nebo Nizozemsko podle Sobotky často řeší sociální dumping, kdy pracovníci z východu berou nižší mzdy a tamní obyvatelé jim nemohou na trhu práce konkurovat. Podle premiéra se to však nezmění, dokud se nezačnou platové podmínky v Evropě sjednocovat, tedy by měly růst i platy v Česku.

Čisté tržby firmy Ahold v České republice
Zdroj: Albert.cz

Maloobchodní řetězec Ahold v pátek v kolektivním jednání s odbory navrhl pro příští rok růst mezd provozních zaměstnanců v průměru o 8,5 procenta, pro rok 2018 o dalších sedm procent. Odboráři chtějí letos přidat jednorázově tisíc korun a v příštím roce sedmiprocentní zvýšení mezd.

„Jsme přesvědčeni, že je zde stále prostor řešit rok 2016, a ne zaměstnance odbýt takzvaným vánočním překvapením ve výši 300 korun – v přepočtu 11 eur, za které nepořídíte ani večeři v restauraci, natož slavnostní vánoční tabuli,“ uvedla předsedkyně Odborového svazu pracovníků obchodu (OSPO) Renáta Burianová.

Současné mzdy v Aholdu dosahují poloviny průměrné mzdy v Česku

Zaměstnancům společnosti letos od 1. března vzrostly mzdy o tři procenta, což podle Burianové představuje u typického zaměstnance růst o 250 korun měsíčně. Současné platy tak dosahují poloviny průměrné mzdy v Česku a jsou podle odborů o málo vyšší, než je současná minimální mzda 9900 korun. Platy na obdobných pozicích v rámci jiných řetězců jsou údajně o zhruba třetinu vyšší.

Odbory tvrdí, že jádrem sporu je rozdíl v přepočtech výše mezd provozních zaměstnanců pro letošní rok. Ahold totiž tvrdí, že vzrostly o 11,7 procenta. Podle odborového svazu ale představovala jediný nárůst březnová tři procenta, zatímco u dalšího navýšení šlo jen o dorovnání mezd u dlouholetých zaměstnanců, kteří za stejnou práci pobírali nižší mzdu než nově příchozí pracovníci.

Části zaměstnanců podle společnosti vzrostly mzdy i k začátku října. Mělo jít o loajální zaměstnance, kteří jsou ve společnosti více než pět let. Navýšení se dotklo téměř 2500 pracovníků na provozních pozicích a mzda se jim zvýšila o 4,4 procenta v průměru, uvedla už dříve firma.

Většina velkých obchodních řetězců v Česku v poslední době zlepšila hospodaření. Český Ahold v letošním prvním čtvrtletí zvýšil zisk o 75 procent na sedm milionů eur (189,2 milionu korun). Podle odhadu odborů pracuje v tuzemském maloobchodu a velkoobchodu celkem 180 tisíc lidí. Ahold, který supermarkety Albert provozuje, v České republice zaměstnává 17 tisíc lidí.

Politické rozpaky

Na politické scéně ale budí Sobotkovo angažmá rozpaky. „Velvyslanec s tím (platy v Aholdu) nemůže udělat vůbec nic,“ prohlásil v Událostech, komentářích poslanec za ODS Petr Bendl. „Je to mediální hra s lidmi, aby směli pocit, že se jich někdo zastává – ale ve skutečnosti se jich nezastávájí ti, kteří k tomu mají všechny nástroje. A tak se toho nestandardním způsobem chopí premiér a říká si: Třeba na tom volebně vydělám.“

Zdrženlivý ve svém hodnocená je pak i někdejší šéf odborů Jaroslav Zavadil. „Je to neobvyklé,“ připustil. „Viděl bych, že by s manažery podniku měl jednat spíše (šéf Hospodářské komory) Vladimír Dlouhý. Ze strany Aholdu, který je (na platech) o pět až šest tisíc níže než ostatní řetězce, to ale asi bylo tak přehnané, že do toho chtěl vstoupit.“

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 10 hhodinami

VideoSchodek bude stále obludně vysoký, míní exministr financí Kalousek

„I kdyby se schodek snížil o 40 miliard korun, bude stále obludně a nelogicky vysoký,“ komentuje bývalý ministr financí Miroslav Kalousek kroky Motoristů. Ti ve čtvrtek předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, mluví v nich o úspoře 20 miliard korun. Podle Kalouska je na jednání o snižování jednotlivých položek pozdě. „Rozpočet se přece nesestavuje tehdy, když leží na stole a když se o něm jedná,“ řekl v pořadu Interview ČT24, který moderoval Jiří Václavek.
před 12 hhodinami

Motoristé předložili Babišovi návrhy změn rozpočtu, nemají být jen kosmetické

Motoristé na čtvrteční schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, které by mohly zajistit pokles deficitu o 20 miliard korun. Žádnou dohodu zatím s hnutím ANO nenalezli, diskuse bude pokračovat v pondělí. Předseda Motoristů Petr Macinka po jednání řekl, že navrhovaný schodek 389 miliard korun je velmi vysoký a strana nechce jen jeho kosmetickou změnu o jednu či dvě miliardy. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) i Babiš za návrhem rozpočtu stojí.
před 15 hhodinami

Povodí Vltavy sníží odtok z Orlíku, řeky budou poprvé v historii dotovat Slapy

Povodí Vltavy se kvůli extrémnímu hydrologickému suchu připravuje na snižování odtoku z orlické přehrady. Kvůli nízkým přítokům a nedostatku srážek je hladina Orlíku zhruba 15 metrů pod běžnou úrovní. V pátek klesne na kótu 334,6 metru nad mořem a povodí začne využívat zásobní prostor slapské nádrže. Tato situace nastane poprvé v historii existence vodního díla Slapy, řekla mluvčí státního podniku Povodí Vltavy Pavlína Mertl.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Devět zemí regionu se v Praze dohodlo na spolupráci v AI

Devět zemí střední a východní Evropy bude spolupracovat ve využití umělé inteligence (AI) včetně budování AI gigafactory v regionu. Podepsaly v Praze deklaraci. Obsahuje dohodu o společném řešení politiky týkající se AI v Evropské unii, sdílení zkušeností mezi jednotlivými státy a propojení infrastruktury pro umělou inteligenci.
před 17 hhodinami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Plán na obnovu přírody se zasekl. Ekologové připravili vlastní s desítkami opatření

Vláda neposlala Evropské komisi návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP), což měla učinit do 1. září. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) šlo o jeho rozhodnutí, které zdůvodňuje absencí příslibu konkrétního finančního příspěvku na realizaci tohoto plánu z evropských peněz. Ekologické organizace mají k vládnímu postupu výhrady a zveřejnily vlastní stínový plán se čtyřiceti opatřeními, která by dle nich neměla v oficiálním dokumentu chybět. Tvorba NPOP vychází z nařízení EU požadujícího jeho vznik po všech členských státech.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.