Ahold má velké zisky, ale lidem platí málo, stěžoval si Sobotka nizozemskému velvyslanci

Nahrávám video

Nizozemský velvyslanec Eduard Hoeks by měl informovat vedení mateřské společnosti Ahold o nízkých mzdách, které firma vyplácí svým zaměstnancům v Česku. Zároveň by měl o situaci informovat i nizozemské ministerstvo zahraničí. Po pondělním jednání s ním to očekává premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který se v pátek spolu s odboráři setká se zástupci firmy. Odbory se s vedením společnosti zatím nedokážou dohodnout v kolektivním vyjednávání na nárůstu mezd v příštím roce ani na jednorázovém letošním dorovnání.

„Firma Ahold i další nadnárodní společnosti dosahují v České republice velkých obratů, mají velké zisky, odvádí velké dividendy svým vlastníkům, ale příliš málo peněz tady nechávají pro naše zaměstnance,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka.

Podle odborářů působících ve společnosti berou provozní zaměstnanci Aholdu jako skladníci nebo pokladní kolem 12 500 korun hrubého měsíčně. Společnost tyto údaje rozporuje, mzda podle ní činí 15 500 korun včetně takzvané variabilní složky, kterou Ahold začal uplatňovat začátkem letošního roku.

Západní země jako Francie, Belgie nebo Nizozemsko podle Sobotky často řeší sociální dumping, kdy pracovníci z východu berou nižší mzdy a tamní obyvatelé jim nemohou na trhu práce konkurovat. Podle premiéra se to však nezmění, dokud se nezačnou platové podmínky v Evropě sjednocovat, tedy by měly růst i platy v Česku.

Čisté tržby firmy Ahold v České republice
Zdroj: Albert.cz

Maloobchodní řetězec Ahold v pátek v kolektivním jednání s odbory navrhl pro příští rok růst mezd provozních zaměstnanců v průměru o 8,5 procenta, pro rok 2018 o dalších sedm procent. Odboráři chtějí letos přidat jednorázově tisíc korun a v příštím roce sedmiprocentní zvýšení mezd.

„Jsme přesvědčeni, že je zde stále prostor řešit rok 2016, a ne zaměstnance odbýt takzvaným vánočním překvapením ve výši 300 korun – v přepočtu 11 eur, za které nepořídíte ani večeři v restauraci, natož slavnostní vánoční tabuli,“ uvedla předsedkyně Odborového svazu pracovníků obchodu (OSPO) Renáta Burianová.

Současné mzdy v Aholdu dosahují poloviny průměrné mzdy v Česku

Zaměstnancům společnosti letos od 1. března vzrostly mzdy o tři procenta, což podle Burianové představuje u typického zaměstnance růst o 250 korun měsíčně. Současné platy tak dosahují poloviny průměrné mzdy v Česku a jsou podle odborů o málo vyšší, než je současná minimální mzda 9900 korun. Platy na obdobných pozicích v rámci jiných řetězců jsou údajně o zhruba třetinu vyšší.

Odbory tvrdí, že jádrem sporu je rozdíl v přepočtech výše mezd provozních zaměstnanců pro letošní rok. Ahold totiž tvrdí, že vzrostly o 11,7 procenta. Podle odborového svazu ale představovala jediný nárůst březnová tři procenta, zatímco u dalšího navýšení šlo jen o dorovnání mezd u dlouholetých zaměstnanců, kteří za stejnou práci pobírali nižší mzdu než nově příchozí pracovníci.

Části zaměstnanců podle společnosti vzrostly mzdy i k začátku října. Mělo jít o loajální zaměstnance, kteří jsou ve společnosti více než pět let. Navýšení se dotklo téměř 2500 pracovníků na provozních pozicích a mzda se jim zvýšila o 4,4 procenta v průměru, uvedla už dříve firma.

Většina velkých obchodních řetězců v Česku v poslední době zlepšila hospodaření. Český Ahold v letošním prvním čtvrtletí zvýšil zisk o 75 procent na sedm milionů eur (189,2 milionu korun). Podle odhadu odborů pracuje v tuzemském maloobchodu a velkoobchodu celkem 180 tisíc lidí. Ahold, který supermarkety Albert provozuje, v České republice zaměstnává 17 tisíc lidí.

Politické rozpaky

Na politické scéně ale budí Sobotkovo angažmá rozpaky. „Velvyslanec s tím (platy v Aholdu) nemůže udělat vůbec nic,“ prohlásil v Událostech, komentářích poslanec za ODS Petr Bendl. „Je to mediální hra s lidmi, aby směli pocit, že se jich někdo zastává – ale ve skutečnosti se jich nezastávájí ti, kteří k tomu mají všechny nástroje. A tak se toho nestandardním způsobem chopí premiér a říká si: Třeba na tom volebně vydělám.“

Zdrženlivý ve svém hodnocená je pak i někdejší šéf odborů Jaroslav Zavadil. „Je to neobvyklé,“ připustil. „Viděl bych, že by s manažery podniku měl jednat spíše (šéf Hospodářské komory) Vladimír Dlouhý. Ze strany Aholdu, který je (na platech) o pět až šest tisíc níže než ostatní řetězce, to ale asi bylo tak přehnané, že do toho chtěl vstoupit.“

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 8 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
před 11 hhodinami

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Kurýři jako zaměstnanci? Rozvoz jídla může zdražit

Nová směrnice Evropské unie, kterou musí členské státy zavést do letošního prosince, změní způsob, jakým jsou pracovníci rozvážkových služeb klasifikováni. Zákazníkům se kvůli tomu pravděpodobně zvýší ceny rozváženého jídla.
13. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.