Ahold má velké zisky, ale lidem platí málo, stěžoval si Sobotka nizozemskému velvyslanci

4 minuty
Události: Nízké mzdy v českém Aholdu
Zdroj: ČT24

Nizozemský velvyslanec Eduard Hoeks by měl informovat vedení mateřské společnosti Ahold o nízkých mzdách, které firma vyplácí svým zaměstnancům v Česku. Zároveň by měl o situaci informovat i nizozemské ministerstvo zahraničí. Po pondělním jednání s ním to očekává premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který se v pátek spolu s odboráři setká se zástupci firmy. Odbory se s vedením společnosti zatím nedokážou dohodnout v kolektivním vyjednávání na nárůstu mezd v příštím roce ani na jednorázovém letošním dorovnání.

„Firma Ahold i další nadnárodní společnosti dosahují v České republice velkých obratů, mají velké zisky, odvádí velké dividendy svým vlastníkům, ale příliš málo peněz tady nechávají pro naše zaměstnance,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka.

Podle odborářů působících ve společnosti berou provozní zaměstnanci Aholdu jako skladníci nebo pokladní kolem 12 500 korun hrubého měsíčně. Společnost tyto údaje rozporuje, mzda podle ní činí 15 500 korun včetně takzvané variabilní složky, kterou Ahold začal uplatňovat začátkem letošního roku.

Západní země jako Francie, Belgie nebo Nizozemsko podle Sobotky často řeší sociální dumping, kdy pracovníci z východu berou nižší mzdy a tamní obyvatelé jim nemohou na trhu práce konkurovat. Podle premiéra se to však nezmění, dokud se nezačnou platové podmínky v Evropě sjednocovat, tedy by měly růst i platy v Česku.

Čisté tržby firmy Ahold v České republice
Zdroj: Albert.cz

Maloobchodní řetězec Ahold v pátek v kolektivním jednání s odbory navrhl pro příští rok růst mezd provozních zaměstnanců v průměru o 8,5 procenta, pro rok 2018 o dalších sedm procent. Odboráři chtějí letos přidat jednorázově tisíc korun a v příštím roce sedmiprocentní zvýšení mezd.

„Jsme přesvědčeni, že je zde stále prostor řešit rok 2016, a ne zaměstnance odbýt takzvaným vánočním překvapením ve výši 300 korun – v přepočtu 11 eur, za které nepořídíte ani večeři v restauraci, natož slavnostní vánoční tabuli,“ uvedla předsedkyně Odborového svazu pracovníků obchodu (OSPO) Renáta Burianová.

Současné mzdy v Aholdu dosahují poloviny průměrné mzdy v Česku

Zaměstnancům společnosti letos od 1. března vzrostly mzdy o tři procenta, což podle Burianové představuje u typického zaměstnance růst o 250 korun měsíčně. Současné platy tak dosahují poloviny průměrné mzdy v Česku a jsou podle odborů o málo vyšší, než je současná minimální mzda 9900 korun. Platy na obdobných pozicích v rámci jiných řetězců jsou údajně o zhruba třetinu vyšší.

Odbory tvrdí, že jádrem sporu je rozdíl v přepočtech výše mezd provozních zaměstnanců pro letošní rok. Ahold totiž tvrdí, že vzrostly o 11,7 procenta. Podle odborového svazu ale představovala jediný nárůst březnová tři procenta, zatímco u dalšího navýšení šlo jen o dorovnání mezd u dlouholetých zaměstnanců, kteří za stejnou práci pobírali nižší mzdu než nově příchozí pracovníci.

Části zaměstnanců podle společnosti vzrostly mzdy i k začátku října. Mělo jít o loajální zaměstnance, kteří jsou ve společnosti více než pět let. Navýšení se dotklo téměř 2500 pracovníků na provozních pozicích a mzda se jim zvýšila o 4,4 procenta v průměru, uvedla už dříve firma.

Většina velkých obchodních řetězců v Česku v poslední době zlepšila hospodaření. Český Ahold v letošním prvním čtvrtletí zvýšil zisk o 75 procent na sedm milionů eur (189,2 milionu korun). Podle odhadu odborů pracuje v tuzemském maloobchodu a velkoobchodu celkem 180 tisíc lidí. Ahold, který supermarkety Albert provozuje, v České republice zaměstnává 17 tisíc lidí.

Politické rozpaky

Na politické scéně ale budí Sobotkovo angažmá rozpaky. „Velvyslanec s tím (platy v Aholdu) nemůže udělat vůbec nic,“ prohlásil v Událostech, komentářích poslanec za ODS Petr Bendl. „Je to mediální hra s lidmi, aby směli pocit, že se jich někdo zastává – ale ve skutečnosti se jich nezastávájí ti, kteří k tomu mají všechny nástroje. A tak se toho nestandardním způsobem chopí premiér a říká si: Třeba na tom volebně vydělám.“

Zdrženlivý ve svém hodnocená je pak i někdejší šéf odborů Jaroslav Zavadil. „Je to neobvyklé,“ připustil. „Viděl bych, že by s manažery podniku měl jednat spíše (šéf Hospodářské komory) Vladimír Dlouhý. Ze strany Aholdu, který je (na platech) o pět až šest tisíc níže než ostatní řetězce, to ale asi bylo tak přehnané, že do toho chtěl vstoupit.“

19 minut
UDÁLOSTI, KOMETÁŘE: Nízké mzdy v Česku
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 15 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...