Praha – Věcný návrh zákona o stávce a výluce se vrací po dnešním projednání vládou zpět do připomínkového řízení. Kabinet Petra Nečase ho poslal zpátky proto, že se od prvního připomínkování předloha ministerstva práce a sociálních věcí razantně změnila. Materiál kritizovaný odbory i zaměstnavateli se na pořad vládního jednání vrátí v říjnu. Resort ministra Jaromíra Drábka (TOP 09) doporučuje vytvoření nového zákona, který by se obecně týkal všech stávek, tedy jak těch na podporu kolektivního vyjednávání, tak těch protivládních.
Stávku v současnosti upravuje především zákon o kolektivním vyjednávání. Stanovuje podmínky zastavení práce kvůli sporům při uzavírání kolektivních smluv, vládě ale chybí obecná úprava. Drábkův úřad na ní začal pracovat po loňské červnové stávce v dopravě, kterou odbory uspořádaly proti vládním reformám. Vyhlásily ji před víkendem na pondělí. Soud je zastavil, protože akci neoznámily tři dny předem. Předáci uváděli, že se protest týká hospodářských a sociálních zájmů, takže se na něj zákon o kolektivním vyjednávání nevztahuje. Stávku ale stejně raději odložili ze 13. na 16. června.
Právě takové akce předeslal kabinet upravit zákonem, aby se při nich zajistil minimální provoz a snížil se ekonomický dopad. Podle odborářů ale původní návrh případné stávky proti reformám či vládě vůbec neupravoval, vznikl na „politickou objednávku vlády“ po loňské stávce a měl pořádání podobných akcí bránit. Předáci žádali zastavení příprav legislativní normy, jmenovali ji také mezi důvody neúčasti na zasedání tripartity. I podle zaměstnavatelů a dalších institucí původní záměr obecná pravidla stávek, která měl stanovit, ale neobsahoval.
Návrh, který dnes mohou dostat ministři do rukou, přináší tři varianty. První z nich počítá se zachováním současné úpravy. Dál by tak ale podle autorů mohly panovat nejasnosti, zda jsou případné stávky proti vládě a na ochranu sociálních a hospodářských zájmů legální. Druhá varianta předpokládá vznik obecného zákona, který by stanovil pravidla všech stávek a výluk. V nynější normě o kolektivním vyjednávání by se pak některé pasáže škrtly. Třetí varianta se prý podobá druhé, přenáší ale víc ustanovení ze zákona o kolektivním vyjednávání do obecné normy.
Podle doporučované třetí varianty by stávku směly vyhlašovat odbory. Mohly by to udělat tehdy, pokud by o zastavení práce hlasovala aspoň polovina všech zaměstnanců a souhlasily přinejmenším dvě třetiny z nich. Organizátor by měl pět pracovních dní předem ohlásit důvody a cíle stávky, čas jejího zahájení i seznam pracovišť, jichž se akce dotkne. Nejpozději 24 hodin před začátkem by pak vedení podniku mělo dostat jména lidí, kteří práci přeruší. Nově by nesměli stávkovat třeba pracovníci řízení letového provozu či městští strážníci.
Účastníkům stávky by neměla náležet mzda. Ti, kteří by se neúčastnili, ale kvůli zastavení provozu by pracovat nemohli, mají mít nárok na průměrný výdělek. Zaměstnavatel by nesměl od oznámení data stávky do jejího ukončení přijímat za stávkující náhradu.
