Praha - Evropa v noci ze soboty na neděli 30. října mění čas. Místo středoevropského letního času zavádí středoevropský čas, kterému se běžné říká zimní. Ve tři hodiny v noci se ručičky hodinek posunou zpět na druhou hodinu ranní. Na železnici to může vyvolat menší zmatek, protože se noční rychlíky na hodinu zastaví, ale většina lidí, kteří v noci nikam necestují, si může o hodinu více přispat.
Čas se mění i v USA či Rusku
Američan Benjamin Franklin, který prý s nápadem posouvat v létě čas přišel, tvrdil, že se tak ušetří na svíčkách. Dnešní odborníci ale říkají, že se střídání letního a zimního času v energetice projevuje jen zanedbatelně a úspory elektřiny to nepřináší. Mnohem větší vliv na spotřebu energie má podle nich počasí. Střídání letního a takzvaného zimního času se přesto dodržuje nejen ve všech státech Evropské unie, ale například i v USA, Mexiku nebo Rusku.
Přechody na středoevropský čas poslední říjnovou neděli a naopak na letní čas poslední březnovou neděli vyvolávají také diskuse o tom, zda jsou tyto změny zdravotně nebezpečné. Odborníci tvrdí, že si na změnu času většina lidí zvyká zhruba týden, někdo ji snáší snadno, jiný hůře. Zdravým lidem to ale nečiní takové problémy, aby museli vyhledat lékaře či psychiatra.
Legendárním českým bojovníkem proti letnímu času byl pekař Stanislav Pecka ze Sobětuch na Chrudimsku. O zrušení letního času marně usiloval i u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Předloni v létě ale zemřel.
V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979, a to v důsledku ropné krize a energetických problémů (ve státech EU byl již od roku 1976). Až do roku 1995 trval letní čas šest měsíců, od roku 1996 se Česko připojilo ke zvyklostem Evropské unie a letní čas prodloužilo na sedm měsíců.
