Žlutá hvězda otevřela před 75 lety přímou cestu do plynových komor

7 minut
Historik z Památníku Terezín: Byla to součást přípravy na vyšší fázi konečného řešení
Zdroj: ČT24

Předstupeň koncentračních a vyhlazovacích táborů – tak vnímají někteří historici nařízení, které nařizovalo Židům na území Německa i protektorátu Čechy a Morava nosit žlutou hvězdu. Reinhard Heydrich příslušný dokument podepsal 1. září 1941, platit začal o osmnáct dnů později.

Již dříve, než přijel do Prahy, aby zastoupil Konstantina von Neuratha v úřadu říšského protektora, ovlivňoval Reinhard Heydrich život v protektorátu Čechy a Morava. Tím nejviditelnějším projevem bylo zavedení žlutých hvězd, které museli na veřejnosti nosit všichni Židé starší šesti let.

Heydrich ale nebyl přímo otcem myšlenky na povinné označování Židů. Volání po něm se od vlivných nacistických politiků ozývalo již dříve. V srpnu 1941 se dokonce povolení označovat Židy v lokálním protektorátním měřítku domohl státní sekretář pro Čechy a Moravu Karl Hermann Frank.

„Na území tehdejšího protektorátu docházelo ke zvýšení odbojové činnosti. Karl Hermann Frank měl teorii, že za tím stoj Židé, že oni jsou organizátoři, jejich spolky jsou semeništěm nepokojů,“ vysvětlil jeho požadavek vedoucí historického oddělení Památníku Terezín David Blodig. Nakonec ale povolení, které Frank vymohl na von Neurathovi, nebylo potřeba, protože ještě před zavedením protektorátního označování vyšlo Heydrichovo celoříšské nařízení.

Zatímco v okupovaném Polsku Němci zavedli označování Židů bílou páskou s modrou hvězdou prakticky ihned po dobytí území, v Německu včetně protektorátu se tomu Hitler bránil. Obával se možných dopadů v mezinárodní politice.

V létě 1941, kdy Německo ovládalo prakticky celou kontinentální Evropu, jeho vojska obléhala Leningrad a postupovala Ruskem a Ukrajinou k Moskvě a Stalingradu, se však jeho postoj změnil. „Wehrmacht postupoval, bral do zajetí miliony sovětských vojáků, takže se zdálo, že vítězství ve válce je na dosah,“ shrnul historik. Hitler se již nepotřeboval na nikoho ohlížet.

Heydrich podepsal nařízení o povinném označování Židů starších šesti let 1. září 1941 a 5. září vyšlo v úředním věstníku a v novinách. Tím začala běžet čtrnáctidenní lhůta, po které začalo platit. Tomu, kdo nařízení neposlechl, hrozilo buď vězení až na půl roku, nebo peněžitý trest. „Každý Žid, který by si nepřipevnil židovskou hvězdu, se dopouštěl trestného činu,“ zdůraznil David Blodig.

Jenomže vězení nebo pokuta byly jen drobností proti tomu, co po hvězdách následovalo. V té době již platily všemožné zákazy a nařízení, které Židům komplikovaly a takřka znemožňovaly běžný život. Zbývalo už jenom málo.

„Byla to součást přípravy na vyšší fázi konečného řešení, to znamená soustředění a potom hromadnou fyzickou likvidaci. Šlo o to oddělit definitivně Židy od většinové populace. Jak se někdy říká, nacisté tehdy budovali neviditelnou hradbu, uzavírali Židy do neviditelného ghetta,“ shrnul vedoucí terezínského historického oddělení.

Od zavedení povinného označování vedla ke koncentračním táborům již jenom krátká cesta. O měsíc později byl vydán zákaz vystěhování a v listopadu již přijel první transport do Terezína. V té době se také koncentrační tábor Belzec proměnil v první vyhlazovací tábor a vyrostl i druhý tábor v Osvětimi.

V lednu 1942 následovala konference ve Wannsee, kde se nacistické špičky dohodly na způsobu provedení „konečného řešení“. Od jara toho roku začaly hromadné transporty do Osvětimi a masové vyvražďování tam i v dalších vybraných táborech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Reorganizace na ministerstvu zahraničí vyvolala kritiku z opozice

Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) ve výzvě předsednictvu vládního hnutí ANO kritizuje reorganizaci na ministerstvu zahraničí pod vedením Motoristů. Struktura úřadu se podle STAN mění narychlo a bez analýz. Odbor komunikace ministerstva v sobotu sdělil, že systemizace byla projednána s uznávanými velvyslanci a že úřad neruší žádné místo v zahraničí. Podle Deníku N chce premiér Andrej Babiš (ANO) věc řešit ještě před vánočními svátky.
13:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
před 1 hhodinou

Sport potřebuje garanta, říká Šťastný. Start Tour de France v Česku podporuje

Dlouho se volalo po tom, aby tady byl někdo, kdo se věnuje sportu ve vládě, řekl Boris Šťastný (Motoristé), který obsadil nově vzniklý post ministra pro sport, prevenci a zdraví. „Ministři bez portfeje tady vždycky byli, jsou, budou. Ať veřejnost a média ocení, nebo neocení mou práci za těch pár let, jestli to byla, nebo nebyla trafika,“ vyjádřil se v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem k tomu, že někteří členové současné vlády v minulosti ministry bez portfeje kritizovali.
před 3 hhodinami

Nevyléčitelně nemocným pomáhá Sanitka splněných snů. Vznikl o ní dokument

Dokument Do posledního snu vypráví příběhy nevyléčitelně nemocných lidí, kteří si v posledních okamžicích života plní své sny díky Sanitce splněných snů. Autorka dokumentu, redaktorka ČT Lea Surovcová přiblížila v 90′ ČT24 zrod filmu. Jednu ze zakladatelek projektu Petru Homolovou potkala asi před dvěma lety a ta ji následně propojila i s jedním z hlavních hrdinů filmu Ondřejem Míčkem. Petra Homolová byla také hostem 90′ ČT24.
před 6 hhodinami

Opuštěné chaty v zimě lákají zloděje. Policisté posilují hlídky

Krádeží v chatových oblastech v zimě přibývá, opuštěné a prázdné chaty lákají zloděje. Policisté proto posilují hlídky v zahrádkářských koloniích. Zároveň apelují na majitele, aby si své přístřešky dobře zabezpečili. Většina chalupářů nenechává své sezonní příbytky ani v zimě bez dozoru. Pravidelně je jezdí kontrolovat, ať už kvůli zabezpečení, nebo aby předešli případným škodám. Za krádež v objektu se škodou více než deset tisíc korun hrozí pachateli peněžitý trest nebo až dva roky vězení.
před 9 hhodinami

Inspekce silniční dopravy od července uložila pokuty za více než 24 milionů

Za prvních pět měsíců svého fungování provedla Inspekce silniční dopravy (INSID) téměř devět tisíc kontrol nákladních vozidel a autobusů. Uložila při nich kauce a pokuty za více než 24 milionů korun, sdělila ČT mluvčí INSID Monika Balšánková. Na porušení předpisů narazili inspektoři přibližně u každého pátého řidiče. Nejčastěji se setkávali s nedodržováním povinných přestávek a doby odpočinku, přetíženými vozidly nebo porušováním víkendového a svátečního zákazu jízd.
před 10 hhodinami

Některé dopravní stavby se odkládají. Podle ministra chybí peníze

Některé dopravní stavby zpozdí nejisté financování. Nový ministr dopravy za SPD Ivan Bednárik rozhodl, že Správa železnic ani Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) nepodepíší do konce roku žádnou smlouvu. Důvodem je podle něj chybějících 38 miliard korun ve Státním fondu dopravní infrastruktury. Odkládá se tak zahájení padesáti staveb.
před 20 hhodinami

Silná inverze drží Česko pod mraky

Tuzemsko od začátku týdne ovlivňuje výrazná inverze. Zatímco v nížinách přetrvává zataženo, mlhy a mrazivé počasí, na horách panuje jasno a teploty místy přesahují deset stupňů. Inverze, která vydrží zhruba do Vánoc, ovlivňuje i podmínky ve skiareálech, kde kvůli teplu rychle ubývá i technického sněhu. Lyžovat se tak dá jen v několika střediscích.
před 20 hhodinami
Načítání...