Žlutá hvězda otevřela před 75 lety přímou cestu do plynových komor

Nahrávám video
Historik z Památníku Terezín: Byla to součást přípravy na vyšší fázi konečného řešení
Zdroj: ČT24

Předstupeň koncentračních a vyhlazovacích táborů – tak vnímají někteří historici nařízení, které nařizovalo Židům na území Německa i protektorátu Čechy a Morava nosit žlutou hvězdu. Reinhard Heydrich příslušný dokument podepsal 1. září 1941, platit začal o osmnáct dnů později.

Již dříve, než přijel do Prahy, aby zastoupil Konstantina von Neuratha v úřadu říšského protektora, ovlivňoval Reinhard Heydrich život v protektorátu Čechy a Morava. Tím nejviditelnějším projevem bylo zavedení žlutých hvězd, které museli na veřejnosti nosit všichni Židé starší šesti let.

Heydrich ale nebyl přímo otcem myšlenky na povinné označování Židů. Volání po něm se od vlivných nacistických politiků ozývalo již dříve. V srpnu 1941 se dokonce povolení označovat Židy v lokálním protektorátním měřítku domohl státní sekretář pro Čechy a Moravu Karl Hermann Frank.

„Na území tehdejšího protektorátu docházelo ke zvýšení odbojové činnosti. Karl Hermann Frank měl teorii, že za tím stoj Židé, že oni jsou organizátoři, jejich spolky jsou semeništěm nepokojů,“ vysvětlil jeho požadavek vedoucí historického oddělení Památníku Terezín David Blodig. Nakonec ale povolení, které Frank vymohl na von Neurathovi, nebylo potřeba, protože ještě před zavedením protektorátního označování vyšlo Heydrichovo celoříšské nařízení.

Zatímco v okupovaném Polsku Němci zavedli označování Židů bílou páskou s modrou hvězdou prakticky ihned po dobytí území, v Německu včetně protektorátu se tomu Hitler bránil. Obával se možných dopadů v mezinárodní politice.

V létě 1941, kdy Německo ovládalo prakticky celou kontinentální Evropu, jeho vojska obléhala Leningrad a postupovala Ruskem a Ukrajinou k Moskvě a Stalingradu, se však jeho postoj změnil. „Wehrmacht postupoval, bral do zajetí miliony sovětských vojáků, takže se zdálo, že vítězství ve válce je na dosah,“ shrnul historik. Hitler se již nepotřeboval na nikoho ohlížet.

Heydrich podepsal nařízení o povinném označování Židů starších šesti let 1. září 1941 a 5. září vyšlo v úředním věstníku a v novinách. Tím začala běžet čtrnáctidenní lhůta, po které začalo platit. Tomu, kdo nařízení neposlechl, hrozilo buď vězení až na půl roku, nebo peněžitý trest. „Každý Žid, který by si nepřipevnil židovskou hvězdu, se dopouštěl trestného činu,“ zdůraznil David Blodig.

Jenomže vězení nebo pokuta byly jen drobností proti tomu, co po hvězdách následovalo. V té době již platily všemožné zákazy a nařízení, které Židům komplikovaly a takřka znemožňovaly běžný život. Zbývalo už jenom málo.

„Byla to součást přípravy na vyšší fázi konečného řešení, to znamená soustředění a potom hromadnou fyzickou likvidaci. Šlo o to oddělit definitivně Židy od většinové populace. Jak se někdy říká, nacisté tehdy budovali neviditelnou hradbu, uzavírali Židy do neviditelného ghetta,“ shrnul vedoucí terezínského historického oddělení.

Od zavedení povinného označování vedla ke koncentračním táborům již jenom krátká cesta. O měsíc později byl vydán zákaz vystěhování a v listopadu již přijel první transport do Terezína. V té době se také koncentrační tábor Belzec proměnil v první vyhlazovací tábor a vyrostl i druhý tábor v Osvětimi.

V lednu 1942 následovala konference ve Wannsee, kde se nacistické špičky dohodly na způsobu provedení „konečného řešení“. Od jara toho roku začaly hromadné transporty do Osvětimi a masové vyvražďování tam i v dalších vybraných táborech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zbrojovka po požáru v Pardubicích očekává škody ve stamilionech

Zbrojařská společnost LPP Holding předpokládá, že škody po pátečním požáru v její hale a administrativní budově v Pardubicích budou ve stamilionech korun. Televizi Nova to v neděli řekla a ČTK potvrdila mluvčí firmy Martina Tauberová. Policie požár prověřuje pro podezření na teroristický útok. Pracuje se čtyřmi verzemi vzniku požáru, u všech s podezřením na úmyslné zavinění. Ohledání místa ukončili policisté v neděli ráno.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoTejc chce snížit počet soudů a státních zastupitelství, mají se slučovat i rušit

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chystá reformu soudnictví, v rámci níž chce rušit či slučovat soudy a státní zastupitelství. Očekává úspory a větší efektivitu. „Hlavním cílem je, abychom neměli přebujelý management,“ vysvětlil ministr, který chce rovněž zpomalit jmenování nových soudců. Opozice i někteří justiční funkcionáři však varují před možným snížením dostupnosti spravedlnosti i technickou náročností reformy. Prezident Soudcovské unie Libor Vávra se obává technických problémů při migraci dat a upozorňuje na problematické aspekty nejmenování nových soudců. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Karel Dvořák (STAN) plán považuje za krátkozraké rozhodnutí. Prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna proti slučování státních zastupitelství není.
před 6 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 7 hhodinami

Za bezpečnost odpovídá i stát, tepal Červíček výrok Babiše. Vondráček se premiéra zastal

Nedělní debata moderovaná Martinem Řezníčkem se věnovala především požáru haly LPP Holdingu v Pardubicích. Senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) kritizoval výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož si mají firmy zajišťovat bezpečnost především samy, zatímco předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) premiéra hájil a mluvil o nutnosti spolupráce. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označil Babišův výrok za nehorázný. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) odmítl, že by kabinet v oblasti bezpečnosti něco zásadního zanedbal. Hosté diskuse se věnovali také tomu, kdo má Česko zastupovat na červnovém summitu NATO.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoHosté Nedělní debaty mluvili o demokracii a občanské společnosti

Na sobotní demonstraci Milionu chvilek proti určitým krokům vlády se dle organizátorů v Praze na Letné sešly statisíce lidí. Podle předsedy spolku Mikuláše Mináře je to signál pro vládu, ale i zpráva pro opozici. Občany vybídl, aby podporovali politické strany nebo do nich i vstoupili. „Každý si musí najít svůj způsob občanské iniciativy,“ míní Minář. Bývalý novinář a politik Vladimír Mlynář se proti rétorice Milionu chvilek vymezil. „Nemám pocit, že je unášen stát,“ podotkl Mlynář s tím, že ačkoli se mu řada vládních kroků nelíbí, „důvod jít demonstrovat neviděl“. Ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek s Mlynářem souhlasí v tom, že podstata demokracie ohrožena není, demonstraci však vnímá jako kultivovaný dialog s vládou. „S oponentem se má hledat kompromis,“ myslí si Pánek. Nedělní debatu ČT moderoval Martin Řezníček.
před 11 hhodinami

Dotace na zadržování vody v krajině se tenčí, resort chce do budoucna víc peněz

Dotace na revitalizace toků a budování tůní se tenčí. Jde o poslední peníze na opatření, jak udržet vodu v krajině. Možnost žádat o podporu skončí v červnu. A nejde jen o ně. Ministerstvo životního prostředí už také rozdělilo víc než tři čtvrtiny prostředků, které má z unijních fondů k dispozici.
před 13 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 13 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 18 hhodinami
Načítání...