Žlutá hvězda otevřela před 75 lety přímou cestu do plynových komor

Nahrávám video

Předstupeň koncentračních a vyhlazovacích táborů – tak vnímají někteří historici nařízení, které nařizovalo Židům na území Německa i protektorátu Čechy a Morava nosit žlutou hvězdu. Reinhard Heydrich příslušný dokument podepsal 1. září 1941, platit začal o osmnáct dnů později.

Již dříve, než přijel do Prahy, aby zastoupil Konstantina von Neuratha v úřadu říšského protektora, ovlivňoval Reinhard Heydrich život v protektorátu Čechy a Morava. Tím nejviditelnějším projevem bylo zavedení žlutých hvězd, které museli na veřejnosti nosit všichni Židé starší šesti let.

Heydrich ale nebyl přímo otcem myšlenky na povinné označování Židů. Volání po něm se od vlivných nacistických politiků ozývalo již dříve. V srpnu 1941 se dokonce povolení označovat Židy v lokálním protektorátním měřítku domohl státní sekretář pro Čechy a Moravu Karl Hermann Frank.

„Na území tehdejšího protektorátu docházelo ke zvýšení odbojové činnosti. Karl Hermann Frank měl teorii, že za tím stoj Židé, že oni jsou organizátoři, jejich spolky jsou semeništěm nepokojů,“ vysvětlil jeho požadavek vedoucí historického oddělení Památníku Terezín David Blodig. Nakonec ale povolení, které Frank vymohl na von Neurathovi, nebylo potřeba, protože ještě před zavedením protektorátního označování vyšlo Heydrichovo celoříšské nařízení.

Zatímco v okupovaném Polsku Němci zavedli označování Židů bílou páskou s modrou hvězdou prakticky ihned po dobytí území, v Německu včetně protektorátu se tomu Hitler bránil. Obával se možných dopadů v mezinárodní politice.

V létě 1941, kdy Německo ovládalo prakticky celou kontinentální Evropu, jeho vojska obléhala Leningrad a postupovala Ruskem a Ukrajinou k Moskvě a Stalingradu, se však jeho postoj změnil. „Wehrmacht postupoval, bral do zajetí miliony sovětských vojáků, takže se zdálo, že vítězství ve válce je na dosah,“ shrnul historik. Hitler se již nepotřeboval na nikoho ohlížet.

Heydrich podepsal nařízení o povinném označování Židů starších šesti let 1. září 1941 a 5. září vyšlo v úředním věstníku a v novinách. Tím začala běžet čtrnáctidenní lhůta, po které začalo platit. Tomu, kdo nařízení neposlechl, hrozilo buď vězení až na půl roku, nebo peněžitý trest. „Každý Žid, který by si nepřipevnil židovskou hvězdu, se dopouštěl trestného činu,“ zdůraznil David Blodig.

Jenomže vězení nebo pokuta byly jen drobností proti tomu, co po hvězdách následovalo. V té době již platily všemožné zákazy a nařízení, které Židům komplikovaly a takřka znemožňovaly běžný život. Zbývalo už jenom málo.

„Byla to součást přípravy na vyšší fázi konečného řešení, to znamená soustředění a potom hromadnou fyzickou likvidaci. Šlo o to oddělit definitivně Židy od většinové populace. Jak se někdy říká, nacisté tehdy budovali neviditelnou hradbu, uzavírali Židy do neviditelného ghetta,“ shrnul vedoucí terezínského historického oddělení.

Od zavedení povinného označování vedla ke koncentračním táborům již jenom krátká cesta. O měsíc později byl vydán zákaz vystěhování a v listopadu již přijel první transport do Terezína. V té době se také koncentrační tábor Belzec proměnil v první vyhlazovací tábor a vyrostl i druhý tábor v Osvětimi.

V lednu 1942 následovala konference ve Wannsee, kde se nacistické špičky dohodly na způsobu provedení „konečného řešení“. Od jara toho roku začaly hromadné transporty do Osvětimi a masové vyvražďování tam i v dalších vybraných táborech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do roku 2033 by mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů tratí, řekl šéf Správy železnic

Do roku 2033 by mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí, uvedl na pátečním brífinku generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
10:38Aktualizovánopřed 2 mminutami

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
před 18 mminutami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnice Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 47 mminutami

Policie obvinila z vraždy mladíka, který napadl dívku u školy v Pardubicích

Pardubičtí kriminalisté obvinili z vraždy mladíka, který ve čtvrtek napadl dívku v blízkosti Střední průmyslové školy chemické (SPŠCH) v Pardubicích. Policie to uvedla na síti X. Těžce zraněná studentka po převozu do nemocnice zemřela.
před 1 hhodinou

VideoUnikátní nahrávky procesu s K. H. Frankem připomínají poválečnou atmosféru

Lidé si mohou poslechnout proces s popraveným nacistickým válečným zločincem Karlem Hermannem Frankem. Unikátní nahrávky ze soudní síně zpřístupnili na webu odborníci v rámci projektu Politické procesy. Ředitel Národního archivu Milan Vojáček popsal tehdejší atmosféru jako vypjatou, Frank dle něj ztělesňoval zlo, které potkalo většinu lidí v Protektorátu Čechy a Morava. Proces tak měl „očistit národ od pohany, která se mu dostala“. Dokumentarista Marek Janáč připomněl, že projekt má zejména vizualizovat to, jak propaganda manipulovala procesy v 50. letech. V tomto případě však šlo o přímý přenos, podle Janáče v něm žádná velká manipulace nebyla. Od popravy Franka uplynulo 80 let. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

Jde o transparentnost, hájí Vondráček zákon o neziskových organizacích. Umlčení nepohodlných, reaguje Richterová

Ministerstvo financí začíná zveřejňovat všechny peněžní dary pro neziskový sektor. Ve veřejném prostoru zaznívá otázka, zda jde o tlak na neziskové organizace, které se nelíbí vládní koalici, či zda jde pouze o transparentnost. „Určitě nechceme omezovat nikoho, kdo se pouze sdružuje,“ tvrdí místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). Přísnější pravidla budou dle něj platit pro ty, kteří pobírají finance z veřejných peněz. Předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová se ohradila proti „šikaně lidí, co jen nezištně pomáhají ostatním “. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

GIBS zajistila litry tekuté extáze, měl ji i pražský policista

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) při domovních prohlídkách dvou lidí zajistila přes deset litrů takzvané tekuté extáze. Nelegální drogu měl u sebe i pražský policista, který drogu opakovaně užíval. Je stíhán a hrozí mu až dvouleté vězení. Obviněn je i druhý muž, u kterého policie domovní prohlídku udělala. GIBS o tom v pátek informovala v tiskové zprávě.
před 2 hhodinami

Vysoký počet obcí přináší komplikace. Slučování také, namítají samosprávy

Česko dělí své území do nejméně lidnatých administrativních jednotek v Evropě. Celkově se v tuzemsku nachází 6258 obcí (včetně čtyř vojenských újezdů), v nichž žije průměrně 1743 obyvatel, což je nejméně v Evropské unii. Podle studie PAQ Research má většina obcí méně než pět set obyvatel. I ty nejmenší ale mají na starost řadu agend, což může vést k neefektivitě a nízké kvalitě služeb. Podle knihy vědců z Národního institutu SYRI roztříštěnost místní samosprávy naopak může zvyšovat odolnost státu v době krizí.
před 6 hhodinami
Načítání...