V Česku vzrostl počet patnáctiletých, kteří mají zkušenosti s alkoholem. Vyplývá to ze zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Mezi lety 2002 až 2012 se jejich podíl zvýšil ze 70 na 94 procent. Mezi zeměmi, které OECD sleduje, je na tom Česko nejhůř.
Michal Miovský z kliniky adiktologie při 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy ale považuje termín zkušenost s alkoholem za velmi zkreslující: „V podstatě stačí, když děti u oběda ochutnají pivo.“ Alkohol podle něj vyzkoušel podobným způsobem téměř každý. „Důležitější indikátor je opití se nebo nárazové pití, kdy je najednou spotřebováno více než pět standardních drinků,“ poznamenal.
Dokument v této souvislosti upozorňuje, že v mnoha zemích OECD se mezi dětmi a mládeží, především pak u dívek, zvýšila právě míra občasného těžkého a nebezpečného pití. Od počátku nového století podíl chlapců ve věku do 15 let, kteří již byli opilí, vzrostl ze 30 na 43 procent. U dívek jde o nárůst z 26 na 41 procent. V Česku je problém o to horší, že děti se dostanou k alkoholu poměrně snadno. „Ze strany politiků a úředníků je tento problém dlouhodobě bagatelizován… Regulace spotřeby alkoholu je špatně řešená. Na celospolečenské úrovni je neustále propagován. Objevují se různé nesmysly o zdravotních dopadech pravidelného pití a k dětem se pak dostávají zkreslené a neúplné informace, které na konci spíš vedou k tomu, že spotřebu podporují,“ upozornil Miovský.
Kvůli nárůstu dětských alkoholiků zřídil loni pražský Apolinář dokonce specializovanou ambulanci pro závislé děti. Hned první měsíce jejího fungování ukázaly, že problém s alkoholem nebo drogami mají stále mladší ročníky. Přicházejí dokonce i desetiletí školáci. Dospělí v Česku totiž skutečně dětem moc příkladem nejdou. Spotřeba alkoholu je v České republice stále nad průměrem zemí zkoumaných OECD, i když je relativně „stabilní“. V roce 2012 připadalo na jednoho Čecha 11,6 litru spotřebovaného čistého alkoholu, zatímco odhadovaný průměr v zemích OECD činil 9,1 litru.
Problém s alkoholem je ale celosvětový. „Náklady společnosti a ekonomiky plynoucí z nadměrné konzumace alkoholu jsou na celém světě obrovské, a to zejména v zemích OECD,“ zdůraznil generální tajemník organizace José Ángel Gurría. V této souvislosti poukázal na to, že zpráva OECD zdůrazňuje potřebu naléhavé akce vlád a poskytuje jasné důkazy, že i nákladné preventivní kroky mířící proti neúměrné spotřebě alkoholu jsou z dlouhodobého hlediska rentabilní.
Jako vhodné kroky v boji proti alkoholismu OECD doporučuje především péči lékařů, kteří mohou ohrožené lidi upozornit na škodlivou míru pití a přimět je, aby tento problém začali řešit. Důležité jsou i přísnější zákony upravující možnou spotřebu alkoholu před jízdou, čímž lze snížit počet obětí dopravních nehod. OECD považuje za vhodné i zdražování alkoholických nápojů zvýšenými daněmi nebo zavádění minimálních cen levnějšího alkoholu. Pomoci může i větší regulace reklamy.
