Lidem, kteří byli v září vážně zasaženi záplavami, poskytne stát mimořádnou finanční pomoc na péči o děti a bydlení. Senát to ve čtvrtek schválil podobně jako sněmovna ve zrychleném režimu. Opatření má nabýt účinnosti den po vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy pravděpodobně v listopadu. Zákon ještě posoudí prezident Petr Pavel.
Zákon počítá s tím, že rodiče budou moci pobírat ošetřovné na děti do deseti let po celou dobu uzavření jejich zaplavené školy, v případě potřeby do konce března. Zatopeným domácnostem budou úřady práce formou dávky mimořádné okamžité pomoci hradit bydlení do určité výše, a to až do konce příštího roku.
Norma dodatečně stanovuje i pravidla mimořádné okamžité pomoci zaplaveným. Je pro ty, které povodeň hlavně v Moravskoslezském a Olomouckém kraji bezprostředně zasáhla. Bude jim možné poskytnout až 72 900 korun, tedy patnáctinásobek životního minima. Chudší domácnosti mohou získat až 97 200 korun, tedy až dvacetinásobek. Suma by se při vážných událostech mohla až zdvojnásobit na 194 400 korun.
Oběti záplav v hmotné nouzi by mohly dostat mimořádnou dávku na úhradu dočasného náhradního ubytování. Pobírat by ji mohli ti, jejichž bydlení je neobyvatelné a musí se opravit nebo zbourat. Získat by ji mohli do skončení oprav či získání nového bytu, nejpozději do konce příštího roku. Úřad práce by na měsíc měl poskytnout jedné osobě do 15 tisíc korun, dvěma lidem do 18 tisíc korun, třem do 21 tisíc korun a čtyřem a více pak do 24 tisíc korun. Nutné by bylo doložit doklad o nouzovém ubytování a náklady i jiné náležitosti.
Ošetřovné se běžně vyplácí z nemocenského pojištění na děti do deseti let po devět dnů, samoživitelkám a samoživitelům až 16 dnů. Pečující pobírá šedesát procent svého redukovaného výdělku. Povodňové ošetřovné by sociální správa rodičům posílala po celou dobu uzavření zatopené školy, tedy od 13. září případně do konce března příštího roku. Podle podkladů k zákonu výuku přerušilo 57 škol ze zaplavených regionů. Obvykle přerušení netrvalo déle než čtrnáct dnů. Dalších dvanáct škol přešlo ale na vzdělání na dálku.
Pečující by se mohli doma s potomkem vystřídat, a to i víckrát. Nemuseli by dokládat potvrzení o uzavření školy, stačilo by prohlášení. Prodloužené ošetřovné by bylo také pro ty, kteří se starají o blízké s příspěvkem na péči z uzavřených zatopených stacionářů. Návrh počítá se stejnými pravidly i pro lidi ve státních službách při udělení služebního volna. Ošetřovné by mohli dostávat i dohodáři, pokud aspoň tři měsíce před zavřením školy či zařízení platili nemocenské odvody, a po zásahu sněmovny i živnostníci s nemocenským pojištěním. Výdaje na povodňové ošetřovné by mohly činit do 350 milionů korun.
Minuta ticha za zesnulého senátora Krause
V úvodu schůze senátoři uctili minutou ticha památku předsedy výboru pro zdravotnictví Romana Krause (ODS), který zemřel náhle ve středu večer v 69 letech.
Krausovo místo v Senátu za obvod Brno-město obsadí vítěz doplňovacích voleb. Prezident Petr Pavel je bude muset podle zákona vyhlásit tak, aby se uskutečnily do devadesáti dnů. Nově zvolený senátor se ujme mandátu na zbytek Krausova funkčního období, které mělo skončit v říjnu 2026, tedy za necelé dva roky.
Doplňovací volby do horní parlamentní komory se konají, když zanikne mandát dosavadního senátora – ať už úmrtím, odstoupením, nebo zvolením do některé z funkcí, jež jsou s místem v Senátu neslučitelné. Zákon o volbách přitom stanoví, že doplňovací volby se nevyhlašují v případě, kdy do konce mandátu zbývá od jeho zániku rok nebo méně.
Senátoři budou v souvislosti s Krausovým úmrtím jednat i o jeho nástupci ve vedení výboru pro zdravotnictví. Horní komora se sešla ve středu poprvé od voleb. Senátoři by měli dokončit formování povolebního uspořádání komory. Rozhodnou o senátních podvýborech a o vedoucích delegací do meziparlamentních institucí.
