Zemřel válečný parašutista Matula

Victoria (Kanada) - Zemřel válečný parašutista Robert Matula, příslušník šestičlenné skupiny Wolfram, který bojoval v Protektorátu Čechy a Morava na území Beskyd. Předtím prodělal v Anglii speciální výcvik pro vysazení na nepřátelském území, osobně se znal s Gabčíkem i Kubišem. Generál Matula žil od roku 1948 ve Velké Británii, kam musel uprchnout před komunistickým pronásledováním. Posledních padesát let svého života prožil v kanadském Vancouveru. Zemřel včera odpoledne po dlouhé nemoci v hlavním městě Britské Kolumbie Victorii. Bylo mu 93 let. Česká televize se Matulovi věnovala v unikátním dokumentu mapujícím jeho životní příběh.

V červnu 1939 opustil Matula protektorát a odešel do Polska, skončil ve sběrném táboře v Malých Bronovicích na předměstí Krakova, kde podepsal závazek k Cizinecké legii. Po zahájení války z legií odešel a bojoval o Francii. Po pádu Francie bojoval i o Anglii.

V červnu 1944 se dostal do programu výsadků do protektorátu, do operace Wolfram. Od 15. května do poloviny června 1944 absolvoval v rámci výcviku kurz útočného boje, sabotáže, dále paravýcvik a konspirační kurz.

Výsadek 13. září 1944

Robert Matula společně s ostatními příslušníky skupiny nastoupil do letounu Handley Page Halifax. Po půlnoci následujícího dne členové WOLFRAMU opustili čtyřmotorový stroj nad územím protektorátu v prostoru Beskyd (poblíž obce Nytrová).  „Let přes Jaderské moře proběhl vcelku klidně, zato u jugoslávského pobřeží a na rakouských hranicích nás “uvítala„ protiletadlová palba. Během letu shodila osádka letounu několik zásobníků materiálu, snad Titovým partyzánům. Poslední protiletadlový 'ohňostroj' před seskokem jsme zažili poblíž vsetínské zbrojovky.“

Paraskupina měla za úkol provádět sabotáže a organizovat partyzánskou činnost na moravsko-slezském pomezí. Jednotliví členové výsadku se sešli na dohodnutém místě až o deset dní později, chyběl však radista Karel Svoboda, který byl zatčen gestapem. Zbylým výsadkářům se podařilo navázat spojení s partyzánskými skupinami, které operovaly v beskydských lesích. Represivní protipartyzánské akce gestapa přežili v místních rodinách. Na jaře roku 1945 pokračoval Robert Matula se svými spolubojovníky v organizování akcí proti okupantům.

  • Karpatsko-dukelská operace autor: ČT24, zdroj: ČT24
  • Karpatsko-dukelská operace autor: ČT24, zdroj: ČT24

Koncem dubna překročili frontu u obce Jiříkovice s cílem připojit se k postupující Rudé armádě, byli však zatčeni příslušníky NKVD. Po propuštění byl Robert Matula 25. května přidělen na MNO (hlavní štáb, odbor zpravodajský). V červenci 1945 byl povýšen do hodnosti podporučíka pěchoty v záloze a na začátku následujícího měsíce na poručíka. V září 1945 přicestovala za Robertem Matulou jeho manželka i s dcerou Natashou Margarethou, společně pak žili ve Slezské Ostravě. V následujícím měsíci byl Robert Matula převelen do Vojenské akademie v Hranicích na Moravě, kde vyučoval vojenskou zdatnost.  V červnu 1946 se rozhodl ukončit aktivní službu v armádě.

Generál Robert Matula, příslušník paraskupiny Wolfram:

„Já jsem se nikdy nebál, jak říkal Masaryk, nebát se a nekrást!“

Krátce po změně politického systému v Československu v roce 1948 byl souzen vojenským soudem v Olomouci pro pobuřování a nesouhlas s komunistickým vedením v armádě. Přestože byl osvobozen pro nedostatek důkazů, rozhodl se i s rodinou opustit zemi. Manželka s dcerou mohly vycestovat z Československa legálně, Robert Matula společně s Miloslavem Hájkem překročili ilegálně hranice u Železné Rudy v březnu 1948.

Po čtyřměsíčním pobytu v Německu odcestoval za rodinou do Anglie. V následujících letech pracoval jako úředník u Správy řeky Temže a v továrně na výrobu karoserií Jaguar. V roce 1958 se s celou rodinou vystěhoval do Kanady. Až do odchodu do důchodu pracoval v různých, převážně dělnických, povoláních.

2 minuty
Zemřel válečný parašutista Matula
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o výročí 17. listopadu

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali výročí 36 let od sametové revoluce. V debatě zmínili otázku odrazu revoluce v současné společnosti, dopad rozdělení Československa, hodnoty ve společnosti tehdy a dnes, čelení hrozbám i možné „zklamání z demokracie“. Pozvání přijali spisovatel, antropolog a textař Michal Horáček, šéfredaktor Seznam Zpráv Robert Čásenský, ekonom a právník Dušan Tříska, někdejší odborový předák, bývalý ministr práce a sociálních věcí Petr Miller a herec Jan Cina. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

Na cestě k demokracii jsme neustále a ještě jsme z ní nesešli, míní Uhde

K demokracii a svobodě kráčíme stále, neexistuje definitivní stav, sdělil k příležitosti 36 let od sametové revoluce v Interview ČT24 dramatik, spisovatel a polistopadový politik Milan Uhde. Demokracii je podle něj nutné neustále prověřovat. „Kde zvyk, tam velké nebezpečí,“ řekl moderátorovi Danielu Takáčovi. V nastavení politických institucí má však podle něj Česko dobré předpoklady.
před 4 hhodinami

Česko si připomnělo 17. listopad, davy vyrazily na Národní třídu

Po celém Česku si lidé připomínali sametovou revoluci, která ukončila čtyři dekády komunistické diktatury a přivedla zemi k demokracii. Před 36 lety ji odstartovalo brutální potlačení pietního průvodu k uctění památky Jana Opletala, zavražděného nacisty v roce 1939. Na zaplněné Národní třídě v Praze zazpíval v 17:11 píseň Modlitba pro Martu, jeden ze symbolů revoluce, herec a zpěvák Jan Cina. Zněla i v dalších městech. Řada organizací připravila pietní akce, debaty, přednášky, průvody či koncerty.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Cenu Paměti národa získaly osobnosti z Česka, Slovenska i Ukrajiny

Cenu Paměti národa získalo pět osobností z Česka, Slovenska a Ukrajiny, které čelily politickému tlaku a postavili se komunismu. Letošními laureáty tak jsou Milena Sedláčková a Jaroslav Vrbenský z Česka, Fedor Gál a Emil Sedlačko ze Slovenska a Nadija Kalinčenkovová z Ukrajiny. Šestnáctý ročník Cen Paměti národa se konal v Národním divadle.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Student Lagner po 17. listopadu pomáhal organizovat stávku

Hybnou silou událostí roku 1989 byli studenti. Ti jsou spojováni nejen s brutálním zásahem proti nim na Národní třídě, ale i s následujícím děním. Tehdy třiadvacetiletý student DAMU Pavel Lagner patřil mezi ty, kteří začali ihned organizovat stávku. Sedmnáctého listopadu se totiž rozhodl, že nebude dále „kolaborovat“ s režimem a na vysokou školu už za komunismu nepůjde.
před 13 hhodinami

„Česko není na prodej.“ Demonstrace mířila proti vzniku vlády ANO, SPD a Motoristů

Na pražském Staroměstském náměstí se v pondělí sešli lidé na demonstraci spolku Milion chvilek proti vzniku vlády ANO, SPD a Motoristů. Krátce po začátku protestu prostor výrazně naplnili. Mnozí demonstrující drželi vlajky České republiky, Evropské unie, Ukrajiny i Severoatlantické aliance. Pořadatelé na akci nazvané Česko není na prodej protestovali proti vznikající vládě, která podle nich stojí na mafiánském principu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Statisíce lidí hovořily jedním hlasem, vzpomíná britský historik na listopad 1989

Vidět statisíce lidí hovořit jedním hlasem bylo něco mimořádného, uvedl v rozhovoru pro Českou televizi slavný britský historik Timothy Garton Ash, který do Československa dorazil několik dnů po 17. listopadu 1989. Za „fantastickou chvíli“ označil moment na pražském Václavském náměstí, kdy všichni demonstranti vytáhli z kapes klíče a začali s nimi cinkat.
před 16 hhodinami

Sametoví pamětníci umístili ukrajinské vlajky u Okamurova domu, šéf sněmovny to kritizuje

Na plot domu předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) rozvěsila skupina Sametoví pamětníci ukrajinské vlajky. Ty jsou také namalované či nasprejované i na chodnících, schodech, sloupech či koších. Událost vyšetřuje policie, potvrdil mluvčí pražské policie Jan Daněk. Okamura po svém nedávném zvolení do čela sněmovny nechal odstranit vlajku Ukrajiny ze sněmovní budovy. Okamura čin Sametových pamětníků kritizoval.
před 17 hhodinami
Načítání...