Praha - V Ústřední vojenské nemocnici zemřel ve středu 15. října generálmajor Stanislav Hlučka. Známý český stíhací pilot z druhé světové války létal u 313. stíhací perutě ve Velké Británii i v 1. československém stíhacím leteckém pluku v tehdejším Sovětském svazu. Nositel řady státních vyznamenání, včetně britských, by za čtyři dny oslavil 89. narozeniny.
Letecký veterán se narodil v říjnu 1919. Studia na průmyslové škole nedokončil - krátce po okupaci se rozhodl pro odchod do zahraničního odboje. Ilegálně uprchl přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Řecko a Turecko do Francie, kde vstoupil do československé zahraniční armády. Po pádu Francie odjel se svými druhy do Velké Británie.
V květnu 1943 byl přidělen na leteckou základnu Churchstanton v jižní Anglii k 313. československé stíhací peruti, kde se jako jeden z pilotů důvěrně seznámili s legendární stíhačkou spitfire. V únoru 1944 odjel jako dobrovolník do Sovětského svazu a pod velitelem Františkem Fajtlem bojoval v 1. československém stíhacím leteckého pluku. Od září 1944 operovala jednotka během povstání na Slovensku v týlu nepřítele. Po zhroucení povstání se letci vrátili do SSSR.
Jako jeden z pilotů se seznámil s legendární stíhačkou spitfire
Po komunistickém převratu v roce 1948 byl zatčen a odsouzen k jednomu roku vězení. Po propuštění se do armády nemohl vrátit a živil se manuální prací. V 60. letech byl rehabilitován, povýšen a v roce 1969 opět povolán do činné služby. Do výslužby odešel v roce 1976 v hodnosti plukovníka.
Po roce 1989 se Hlučka podílel na rehabilitačním řízení letců protiprávně postižených komunistickým režimem. Od roku 1992 byl předsedou Sdružení zahraničních letců 1939-1945. Od prezidenta republiky Václava Havla převzal v roce 1991 Řád Milana Rastislava Štefánka III. třídy. V roce 2005 mu udělil prezident Václav Klaus Řád T. G. Masaryka I. třídy.
